Ve světle výše uvedené judikatury je tedy zřejmé, že výše zjištěné chybějící daně v dodavatelsko-odběratelském řetězci nemusí vždy přesně odpovídat výši odepřeného nároku na odpočet. V případě prokázání vědomé účasti na podvodu na DPH pak nemá daňový subjekt nárok na celou částku uplatňovaného odpočtu na DPH z plnění, jež bylo podvodem zasaženo.
Ztráta celého nároku na odpočet u podvodů
JUDr. Ing.
Ondřej
Lichnovský,
Specialis s.r.o., advokátní kancelář
K předpisům:
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 5. 2024, sp. zn. 5 Afs 325/2023
Při účasti na daňovém podvodu jsme si dlouho kladli otázku, zda je možné odepřít odpočet pouze z té části, která se do státního rozpočtu nakonec nedostala, nebo zda lze odepřít odpočet celý. Inspirován judikaturou Soudního dvora EU nakonec Nejvyšší správní soud došel k závěru, že odepřít lze celý odpočet. Teoreticky tak na podvodných obchodech může stát ještě vydělat, jakkoliv je to nepravděpodobné. Každopádně pro daňové subjekty zatažené do podvodu to není argument, že chybějící daň je ve výsledku nižší, než kolik činil jejich odpočet z plnění zasaženého podvodem, a proto by jim správce daně neměl odepírat odpočet celý.