Obchodní společnost může být založena územním samosprávným celkem k plnění jeho úkolů, zejména k hospodářskému využívání jeho majetku a k zabezpečení veřejně prospěšných činností. V případě kapitálových obchodních společností, tedy společností s ručením omezeným a akciových společností, může být obec jediným zakladatelem a společníkem. V této situaci je potřeba promítat a respektovat jak ustanovení zákona o obcích týkající se pravomocí jednotlivých obecních orgánů, tak ustanovení zákona o obchodních korporacích upravující strukturu a pravomoci orgánů obchodních společností.
Rada obce jako valná hromada obchodní společnosti
JUDr.
Václav
Dobrozemský
Základy fungování obchodních společností obce
Dle § 84 odst. 2 písm. e) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obcích“), náleží do vyhrazené pravomoci zastupitelstva obce rozhodovat o založení nebo rušení právnických osob, schvalovat jejich zakladatelské listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy a stanovy, včetně jejich změn, a rozhodovat o účasti v již založených právnických osobách. Z tohoto ustanovení jednoznačně vyplývá, že zásadní kroky týkající se statkových otázek (existence) municipální obchodní společnosti má zastupitelstvo, které nemůže tuto pravomoc svěřit jinému obecnímu orgánu. Vždy však záleží na právní úpravě konkrétní právnické osoby, jakým způsobem je zakládána či rušena a jak dochází ke změně jejích základních dokumentů.
Ustanovení § 102 odst. 2 písm. b) zákona o obcích stanoví, že radě obce je vyhrazeno plnit vůči právnickým osobám a organizačním složkám založeným nebo zřízeným zastupitelstvem obce, s výjimkou obecní policie, úkoly zakladatele nebo zřizovatele podle zvláštních předpisů, nejsou-li vyhrazeny zastupitelstvu obce (§ 84 odst. 2). Dle § 102 odst. 2 písm. c) zákona o obcích je radě obce vyhrazeno rozhodovat ve věcech obce jak