V následujícím příspěvku se podrobně podíváme na odpovědnost zaměstnavatele za újmu způsobenou zaměstnanci a povinnosti její náhrady. V článku naleznete podrobné informace o rozsahu náhrady újmy zaměstnavatelem, a to jak újmy majetkové, tj. škody, tak újmy nemajetkové. Pozornost věnujeme všem druhům náhrad, ke kterým může být povinen zaměstnavatel v případě vzniku škody při plnění pracovních povinností zaměstnance, v souvislosti s nimi a v dalších případech, včetně náhrady za poškození zdraví, či dokonce smrti zaměstnance v důsledku pracovního úrazu a nemoci z povolání. Upozorníme i na prevenční povinnosti zaměstnavatele, který musí zajistit pracovní podmínky eliminující riziko škod a pravidelně kontrolovat jejich dodržování, přičemž i zaměstnanec má povinnost upozorňovat na nebezpečné podmínky.
Náhrada újmy zaměstnavatelem v pracovněprávních vztazích obce
Vydáno:
22 minut čtení
Náhrada újmy zaměstnavatelem v pracovněprávních vztazích obce
Mgr.
Slávka
Kopačková
Tento příspěvek navazuje na článek uveřejněný pod názvem Náhrada újmy zaměstnancem v pracovněprávních vztazích obce, kde byla podrobně vysvětlena povinnost zaměstnance k náhradě újmy v pracovněprávních vztazích, včetně specifických případů, jako je ztráta věcí či schodek na svěřených hodnotách, a přehledu preventivních opatření, která mohou minimalizovat vznik nežádoucích událostí i ve veřejném sektoru. (Poznámka redakce: článek najdete též v aplikaci Dauč.)
Pracovněprávní vztahy v obci a újma způsobená zaměstnanci
Jak bylo již vysvětleno v předchozím příspěvku k tématu povinnosti náhrady újmy zaměstnancem zaměstnavateli, pracovní vztahy se v prostředí obce řídí základní normou pracovního práva – zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“). V otázkách touto normou neupravených se postupuje podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“). Právní úprava těch zaměstnanců obce, kteří jsou úředníky, se řídí také zákonem č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků, ve znění pozdějších předpisů. V případě posouzení odpovědnosti za škodu však rozlišení mezi úředníky a dalšími zaměstnanci obce, kteří nejsou do této kategorie zařazeni, může mít význam pouze při vyhodnocení míry zavinění zaměstnance s ohledem na jeho vzdělání, postavení, znalosti apod. Právní úprava zákoníku práce a občanského zákoníku se uplatní na všechny zaměstnance obce.
Pojem újma je pojmem širším, kromě majetkové újmy – škody, zahrnuje také újmu nemajetkovou. V případě právní úpravy zákoníku práce k odpovědnosti zaměstnance za újmu způsobenou zaměstnavateli je převážná většina ustanovení zaměřena na odpovědnost za újmu majetkovou, tedy škodu. Rozdílně je koncipovaná právní úprava odpovědnosti zaměstnavatele. Ta samozřejmě počítá s náhradou majetkové újmy zaměstnanci, zaměřuje se však také na újmu nemajetkovou.
Prevenční povinnost zaměstnavatele
Stejně jako u zaměstnance i zaměstnavateli zákoník práce ukládá povinnost prevence, tedy povinnosti umožňující předejít vzniku majetkové i nemajetkové újmy a vyhnout se tak řešení mnohdy složitých a nepříjemných situací týkajících