V praxi dochází k tomu, že ještě po skončení zaměstnání je bývalému zaměstnanci zúčtován nějaký příjem (odměna). Jaké podmínky platí v těchto situacích pro zaměstnavatele z hlediska placení pojistného a posuzování osoby jako zaměstnance? Může být na Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele uveden nulový počet zaměstnanců? A odvede se pojistné z každého příjmu zúčtovaného bývalému zaměstnanci, tj. po skončení zaměstnání?
Vybrané příjmy po skončení zaměstnání a postupy zaměstnavatele ve zdravotním pojištění
Ing.
Antonín
Daněk
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), definuje v ustanovení § 310 podmínky, za kterých lze v rámci pracovněprávního vztahu sjednat konkurenční doložku. Tento institut slouží k ochraně oprávněných zájmů zaměstnavatele, kdy se zaměstnavatel po odchodu některých (zpravidla klíčových) zaměstnanců potřebuje v určitých případech chránit před možným konkurenčním zneužitím poznatků, informací a údajů, k nimž měl zaměstnanec přístup v souvislosti s výkonem svého zaměstnání u tohoto zaměstnavatele.
Byla-li sjednána konkurenční doložka, pak se zaměstnanec zavazuje, že se po určitou dobu po skončení zaměstnání, nejdéle však po dobu jednoho roku, zdrží výkonu výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo která by měla vůči němu soutěžní povahu. Součástí konku