NSS také připomíná, že obecné pochybnosti jako nekontaktost dodavatele či to, že není jasné, kdo konkrétně práce vykonal, k unesení důkazního břemene správce daně nestačí (přiměřeně rozsudek NSS ze dne 27. 9. 2022, č. j. 2 Afs 190/2020-42). Skutečnost, že platby probíhaly bezhotovostně, svědčí spíše ve prospěch daňového subjektu (pozornost by mohly vzbudit spíše platby v hotovosti). NSS sice chápe pochybnosti správce daně ve vztahu k dodavateli Olimp Gold, neboť zjištění o něm dávají určitý prostor pro pochyby o daňové „kázni“ daného dodavatele, resp. osob, s nimiž spolupracoval. Tyto pochybnosti jsou však mimo sféru týkající se důkazního břemene stěžovatelů.
Podezřelost dodavatele a hmotněprávní podmínky
JUDr. Ing.
Ondřej
Lichnovský,
Specialis s.r.o., advokátní kancelář
K předpisům:
–
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 7. 2024, sp. zn. 2 Afs 25/2023
Velice častým bodem sváru mezi daňovým subjektem a správcem daně je otázka identity toho, kdo plnění poskytl. Jak ukazuje Nejvyšší správní soud, ani prostá platba na účet dodavatele, vedle nezpochybněné existence plnění, sama o sobě toto neprokazuje. Naproti tomu pochyby správce daně o daňové morálce nemají u prokazování hmotněprávních podmínek co dělat. To, že dodavatel nepodával daňová přiznání je zcela mimoběžné s tím, zda předmětné plnění pochází od něj, či nikoliv. Proto by si správce daně měl v této fázi dokazování tato zjištění pro jejich neupotřebitelnost odpustit.