Výdaje vynaložené na technické zhodnocení hmotného majetku zařazeného v obchodním majetku a jeho používání k podnikatelským účelům nebo v případě nájmu hmotného majetku zdaňovaného dle § 7 a § 9 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, nelze uznat za výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů a do daňově uznatelných výdajů (nákladů) se dostávají až prostřednictvím odpisů hmotného majetku. V následujícím textu se zaměříme na správné daňové postupy při řešení technického zhodnocení na hmotném majetku a na jeho daňové odpisování.
Technické zhodnocení hmotného majetku a jeho odpisování
Ing.
Ivan
Macháček
Vymezení technického zhodnocení hmotného majetku v ZDP
Technickým zhodnocením se podle § 33 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) rozumí výdaje na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku, pokud převýšily u jednotlivého majetku v úhrnu částku 80 000 Kč.
Technickým zhodnocením jsou i uvedené výdaje nepřesahující stanovenou částku, které poplatník na základě svého rozhodnutí neuplatní jako výdaj (náklad) podle § 24 odst. 2 písm. zb) ZDP. V tomto ustanovení se totiž uvádí, že výdaji vynaloženými na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů jsou také výdaje (náklady) na dokončenou nástavbu, přístavbu a stavební úpravy, rekonstrukci a modernizaci jednotlivého majetku, které nejsou technickým zhodnocením podle § 33 odst. 1 ZDP.Technickým zhodnocením se stávají uvedené výdaje až okamžikem dokončení nástavby, přístavby, stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku. Pojmy nástavba, přístavba a stavební úpravy jsou definovány v § 6 odst. 1 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, pojmy rekonstrukce a modernizace pak v § 33 odst. 2 a odst. 3 ZDP:
–
nástavbou
se rozumí změna dokončené stavby, kterou se stavba zvyšuje,–
přístavbou
se rozumí změna dokončené stavby, kterou se stavba půdorysně rozšiřuje a která je vzájemně provozně propojena s dosavadní stavbou,–
stavebními úpravami
rozumíme změny dokončené stavby, při nichž se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby (např. přestavba, vestavba, změny vnitřního zařízení resp. vzhledu stavby); za stavební úpravy se považuje též zateplení pláště stavby,–
rekonstrukcí
rozumíme zásahy do majetku, které mají za následek změnu jeho účelu nebo jeho technických parametrů,–
modernizací
rozumíme rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku.Pokud výdaje na dokončené nástavby, přístavby, stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace jednotlivého majetku nepřesáhnou v úhrnu částku 80 000 Kč, záleží na rozhodnutí daňového subjektu, zda půjde o technické zhodnocení, nebo zda výdaje poplatník zahrne do daňově uznatelných výdajů (nákladů).
Technické zhodnocení provedené po uvedení věci do stavu způsobilého k obvyklému užívání
(s výjimkou technického zhodnocení provedeného na nemovité kulturní památce a na hmotném majetku vyloučeném z odpisování),
nejpozději však v prvním roce odpisování, je podle § 29 odst. 1 ZDP součástí vstupní ceny hmotného majetku.
Technickým zhodnocením jsou podle znění § 33 odst. 4 ZDP také výdaje podle § 33 odst. 1 ZDP, pokud je hradí budoucí nájemce na cizím hmotném majetku v průběhu jeho pořizování za podmínky, že se stane nájemcem tohoto hmotného majetku nebo jeho části, a vlastník tohoto hmotného majetku nezahrne výdaje vynaložené budoucím nájemcem do vstupní ceny.
Jako příklad technického zhodnocení na nemovité věci si můžeme uvést výměnu kotle ústředního vytápění za výkonnější, zesílení elektroinstalace v objektu, instalaci žaluzií nebo mříží do oken budovy, rozšíření oken a dveří, zavedení těsnění do oken, změnu trasy vedení vody, elektrické energie, trubek ústředního vytápění, resp. jejich zesílení, zateplení budovy polystyrénem. Pokud náklady na tyto činnosti převýší částku 80 000 Kč u jednoho inventurního čísla hmotného majetku, půjde vždy o te