Poskytování darů je běžnou součástí podnikání právnických osob. V článku se dozvíte, jaké daňové konsekvence má dar poskytnutý právnickou osobou. Současně text rozebírá, jaké nástrahy mohou číhat na toho, kdo dar poskytuje bez rozmyslu. Závěr přináší daňové souvislosti daru přijatého právnickou osobou, úkonu, s nímž se nikoliv běžně můžete v praxi setkat. Článek neobsahuje dopady na straně obdarovaného, rovněž tématem darů právnické osoby jakožto zaměstnavatele se účelově nezabývá.
Co je dar?
Darování je úkon definovaný v § 2055 a násl. zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník. Darováním dárce dobrovolně a bez jakéhokoli protiplnění převádí vlastnické právo k věci na obdarovaného a ten dar přijímá. Darovat lze peníze, věci movité i nemovité, práva, pohledávky, případně jiné majetkové hodnoty. Podmínkou je bezúplatnost a dobrovolnost – z dárce na obdarovaného přechází majetek čistě jednostranně, tedy obdarovaný nic neposkytuje na oplátku.
Vymezení darů dle § 20 odst. 8 zákona o daních z příjmů
Optikou zákona 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) je dar nákladem, který se vylučuje z daňových nákladů dle § 25 odst. 1 písm. t) ZDP. Následně, po provedení testu kategorie účelu daru, jeho hodnoty a osoby obdarovaného, může být hodnota daru odečtena v souladu s § 20 odst. 8 ZDP od základu daně z příjmů. Darem může být jak věc, tak služba.
ZDP požaduje, aby základ daně byl nejdříve snížen o položky dle § 34 ZDP (daňové ztráty, odpočet na výzkum a vývoj), následně může být od základu daně odečtena hodnota darů v úhrnu nejvýše 30 % (dle zákona 24/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, platí aktuálně pro zdaňovací období skončená do 28. 2. 2027). Minimální hodnota jednoho daru musí dosahovat 2 000 Kč.
Dary jako daňově uznatelný náklad
Výjimka, kdy dary nemusí být nutně vyloučeny z daňových výdajů, je uvedena v § 24 odst. 2 písm. zp) ZDP. Nepeněžité dary poskytované na odstranění následků živelních pohrom (co je živelní pohromou, uvádí § 24 odst. 10 ZDP), k nimž došlo na území EU, mohou být na straně dárce zahrnuty do daňových výdajů. Zákon v takovém případě dává možnost volby, zda bude dar uplatněn jako daňový výdaj, nebo nikoliv.
Příklad 1
Společnost Isolda darovala obci Lhota, která byla postižena povodní, částku 50 000 Kč na vysoušeče. Nejedná se o nepeněžitý dar, společnost Isolda tak nemůže dar zahrnout do daňových výdajů. Může si snížit základ daně dle § 20 odst. 8 ZDP.
Příklad 2
Společnost Isolda darovala panu Pavlovi Smutnému, který přišel při tornádu o střechu rodinného domu, materiál na opravu střechy. V takovém případě má dárce pouze možnost dar považovat za daňový náklad. Vyloučit jej z daňových výdajů a následně o něj snížit základ daně mu zákon o daních z příjmů neumožňuje, neb nesplní podmínku osoby obdarovaného.
Hodnota daru pro účely snížení základu daně
Na tomto místě je třeba vymezit, co ZDP chápe hodnotou daru, o který je možno snížit základ daně dárce. U poskytnutých finančních prostředků je to jasné, na první pohled ne však úplně zřejmé je to u darů v nepeněžní formě.
Pokyn GFŘ-D-59 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení ZDP uvádí, co je hodnotou daru:
–
v případě dlouhodobého hmotného majetku je to daňová zůstatková cena,
–
darované zásoby se ocení účetní cenou,
–
darovanou službu je třeba ocenit v souladu s oceňovacím zákonem.
Do hodnoty daru pro účely snížení základu daně lze zahrnout i daň z přidané hodnoty, kterou je třeba při darování odvést.
Darování s protiplněním čili ne-dar
Jak je vymezeno úvodem, darování je jednostranný úkon dárce bez očekávání protiplnění ze strany obdarovaného.
Nelehkou chvilku může daňovému poradci přinést barterový obchod či sponzoring v situacích, kdy je formálně sepsána darovací smlouva a protiplnění obdarovaného není zcela zřejmé či vyplývá z odlišného smluvního ujednání.
Příklad 3
Společnost Abonent, vydavatel časopisů, poskytla darovací smlouvou bezúplatně prostor ve svém časopise pro inzertní účely společnosti Nero. Obchodní zástupce společnosti Isolda však ústně vyjedná, že společnost Nero na oplátku poskytne vydavateli časopisů kosmetiku, kterou vyrábí. Obchodní zástupce si mne ruce, zatímco účetní, když jí daňový poradce sdělí, že má nesprávně účetnictví, úpí. V tomto případě měla společnost Isolda účtovat o výnosu z titulu poskytnutí inzertní plochy a nákupu kosmetiky (rozvahově, pokud je pořízena na sklad, či výsledkově, pokud je spotřebována).
Příklad 4
Společnost Isolda uzavřela darovací smlouvu na 80 000 Kč s charitativní organizací Tlapky (organizace zajišťující výcvik psů pro postižené). V darovací smlouvě je hned v prvním odstavci uvedeno, že Tlapky budou dárce propagovat na svých stránkách a při galavečeru, kdy budou předáni vycvičení psi, bude jednak umístěno logo Isoldy na pódiu a současně moderátor večera má za úkol zmínit, co společnost Isolda vyrábí a jaké služby poskytuje. V tomto případě jde o sponzoring, kdy Isolda si za 80 tisíc Kč nakupuje propagaci svého jména a činnosti.
Okamžik poskytnutí daru
Dar lze odečíst od základu daně z příjmů v období, kdy byl poskytnut. Podle zákona o daních z příjmů je dar poskytnutý v okamžiku, kdy dojde k převodu vlastnického práva a dar skutečně přechází do vlastnictví obdarovaného. Jisté těžkosti tak mohou způsobit dary poskytnuté na konci zdaňovacího období.
Příklad 5
Společnost Isolda, která má zdaňovacím obdobím kalendářní rok, uzavřela 28. 12. s organizací Tlapky darovací smlouvu na peněžitou částku ve výši 50 000 Kč. Peníze z účtu společnosti Isolda však odešly až 2. 1. následujícího roku, neb do účtárny byl předán pokyn k převodu se zpožděním. Částku 50 tisíc Kč tak může společnost Isolda odečíst od základu daně z příjmů v roce, kdy peníze byly připsány na účet Tlapek, nikoliv v okamžiku sepsání darovací smlouvy.
Příklad 6
Ve druhém případě byla dne 28. 12. mezi společností Isolda a organizací Tlapky sepsána darovací smlouva na auto. Organizace Tlapky si vyzvedla auto u společnosti Isolda až 5. 1. následujícího roku. V tomto případě bude rozhodující jak pro daň z příjmů, tak pro daň z přidané hodnoty, jak byl stanoven okamžik převodu vlastnického práva k autu, zda byl navázán na datum podpisu smlouvy, či datum fyzického převzetí auta Tlapkami.
Daň z přidané hodnoty
Dar je většinou předmětem daně z přidané hodnoty. Pokud si podnikatel uplatnil nárok na odpočet daně při pořízení darovaného majetku, zásob či služby, při jejich darování je povinen odvést DPH [§ 13 odst. 4 písm. a) a § 14 odst. 3 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen „ZDPH“)]. V případě, že podnikatel pořizuje majetek již s cílem obratem jej darovat, DPH na vstupu si neuplatní a povinnost odvodu DPH mu tak při darování nevzniká.
Zákon o dani z přidané hodnoty požaduje odvést na výstupu DPH z ceny, která odpovídá obvyklé tržní hodnotě, respektive ceně, kterou by normálně plátce na trhu obdržel. Pokud nelze cenu zjistit, pak se základ daně stanoví buď podle pořizovací ceny bez DPH, nebo podle nákladů spojených s pořízením či výrobou (například zůstatková hodnota majetku).
Při darování tak obvykle nelze pro účely stanovení základu daně z přidané hodnoty vyjít z účetní ceny darované věci či služeb.
Příklad 7
Společnost Stavař daruje charitativní organizaci Tlapky obkladačky, které vyrábí. Hodnotou daru, o který je možno snížit základ daně společnosti Stavař, bude nejen ocenění obkladaček ve výši výrobních nákladů, ale rovněž DPH odvedená na výstupu kalkulovaná z ceny obkladaček, za kterou je společnost Stavař běžně prodává.
Dary přijaté podnikající právnickou osobou
Podle § 18 ZDP jsou předmětem daně z příjmů právnických osob příjmy z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem, pokud zákon nestanoví jinak. Dary přijaté právnickou osobou podnikatelem tak nejsou automaticky zahrnuty mezi zdanitelné příjmy, pokud nejsou příjmem z podnikání.
Pokud ovšem dar přijala právnická osoba v návaznosti na svou podnikatelskou činnost, je předmětem daně z příjmů. Takový dar lze osvobodit dle § 19b ZDP, pokud plyne z dědictví nebo odkazu.
Dary související s podnikatelskou činností jsou dle účetních předpisů účtovány do výnosů. Pokud tomu tak z nějakého důvodu není, obdarovaný je povinen dle § 23 odst. 3 písm. a) ZDP zvýšit základ daně o dary, které jsou předmětem daně a nelze je osvobodit.
Současně pak platí, že pokud byl přijatý dar zdaněn, má obdarovaný právo k němu uplatnit související výdaje jako daňové [§ 23 odst. 3 písm. c) bod 8 ZDP].
Základ daně je ovšem možné snížit za předpokladu, že byl bezúplatný příjem využit k dosažení, zajištění a udržení zdanitelného příjmu (tedy je nutné splnit podmínku uvedenou v § 24 odst. 1 ZDP).
Daňový výdaj tak může snížit základ daně v roce přijetí daru (dopad do základu daně bude v běžném období nulový) nebo základ daně může být snižován postupně v čase (např. odpisy hmotného majetku nabytého darem, pokud byl dar zdaněn).
Daňovými dopady přijatých darů se zabýval Koordinační výbor 452/22.04.15 ze dne 4. 3. 2016 Některé případy daňových dopadů bezúplatných příjmů.
Příklad 8
Společnost Zásuvka, s. r. o., obdržela v roce 2024 darem několik počítačů v hodnotě 420 000 Kč, které při přijetí zaúčtovala do výnosů a tyto zdanila. Počítače byly zařazeny do dlouhodobého majetku, o daňové odpisy bude v dalších letech společnost Zásuvka snižovat základ daně v návaznosti na uplatnění daňových odpisů počítačů. Současně si může do daňových nákladů uplatnit výdaje na opravy počítačů.