Zákon o obcích obsahuje výčet pravomocí orgánů obce. Zásadní roli hrají zastupitelstvo a rada, mezi které jsou rozděleny klíčové pravomoci v samostatné působnosti obce. V zákoně je nastavena koncepce tzv. vyhrazených a nevyhrazených pravomocí. Některé záležitosti jsou vyhrazeny zastupitelstvu obce, některé radě obce. Právě o vyhrazené pravomoci rady obce pojednává následující příspěvek.
Vyhrazená pravomoc rady obce
JUDr.
Václav
Dobrozemský
Právní úprava
Rozhodování o záležitostech uvedených v § 84 odst. 2 a § 85 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obcích“), je vyhrazeno zastupitelstvu obce. Vyhrazená pravomoc je charakteristická tím, že rozhodování o záležitosti spadající do této oblasti nemůže být svěřeno jinému obecnímu orgánu. V případě vyhrazené pravomoci zastupitelstva obce tedy nemůže o dané záležitosti rozhodnout rada, starosta, obecní úřad či zvláštní orgán obce, i kdyby mu takovou pravomoc zastupitelstvo svěřilo. Rozhodl-li by o dané záležitosti k tomu nepříslušný orgán, jednalo by se dle § 41 odst. 2 zákona o obcích o absolutně neplatné právní jednání, tedy soud k takové neplatnosti přihlédne i bez návrhu.
Obdobně je koncipována vyhrazená pravomoc rady obce, přičemž škálu úkonů a rozhodnutí, v jakých oblastech takto rada rozhoduje, obsahuje § 102 odst. 2 zákona o obcích. V § 102 odst. 3 zákona o obcích je konstruovaná ostatní (nevyhrazená, zbytková) pravomoc rady obce. Rada tedy rozhoduje v ostatních záležitostech spadajících do samostatné působnosti, pokud nejsou vyhrazeny zastupitelstvu nebo pokud si je zastupitelstvo nevyhradilo. Zároveň zákon výslovně umožňuje, aby rada tuto pravomoc zcela nebo zčásti svěřila starostovi nebo obecnímu úřadu, v případě obecní policie pak ty záležitosti, které souvisí s činností obecní policie. Rozhodování spadající do nevyhrazené pravomoci rady obce si může zastupitelstvo obce postupem dle § 84 odst. 4 zákona o obcích vyhradit (atrahovat), a to buď tak, že v konkrétní záležitosti přímo rozhodne (schválí právní jednání, např. pronájem obecního pozemku), anebo si rozhodování v dané záležitosti (např. pronájmy obecních pozemků) vyhradí ve všech či ve vymezených případech do budoucna. Může tak učinit buď přímo formou svého usnesení (vyhrazení konkrétní pravomoci bude uvedeno přímo v textu usnesení) či schválením předpisu, kde jsou daná pravidla zakotvena (zásady pro pronájem bytů, nebytových prostor, pozemků, pravidla pro poskytování dotací apod.).
Jak bylo výše uvedeno, zastupitelstvo obce si nemůže podle § 84 odst. 4 zákona o obcích vyhradit k rozhodování záležitosti, které jsou radě svěřeny jako vyhrazené, tedy ty, které jsou uvedeny v § 102 odst. 2 zákona o obcích. Existence vyhrazené pravomoci rady obce, resp. nemožnost vyhradit si záležitosti zde spadající k rozhodnutí zastupitelstvem, je předmětem kritiky části odborné veřejnosti. Podstata kritiky spočívá v argument