Fyzická osoba zdaňuje příjmy z nájmu nemovité věci jako příjem dle § 9 zákona o daních z příjmů jako příjmy z nájmu. Naopak poskytování ubytovacích služeb představuje příjem ze samostatné činnosti dle § 7 zákona o daních z příjmů . V obou případech si poplatník fyzická osoba může zvolit, zda bude výdaje uplatňovat ve skutečné nebo v paušální výši.
Rozdíl mezi nájmem a ubytovacími službami z pohledu daní z příjmů
Bc.
Zuzana
Bartůšková
Ubytovací služby
Poskytování
ubytovacích služeb
se považuje za živnostenské podnikání
. Konkrétně jde o volnou živnost „55. Ubytovací služby“
(příloha č. 4 zákona č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon). Informace GFŘ k daňovému posouzení povinností poskytovatelů ubytovacích služeb ze dne 1. 1. 2023 poskytuje bližší informace k rozlišování mezi nájmem a ubytovacími službami. Podle této informace je
poskytování ubytovacích služeb
charakteristické tím, že ubytování má přechodný charakter
a slouží zejména pro rekreační účely, sezónní ubytování apod. Poskytovatel
ubytovacích služeb zajišťuje často i další služby,
např. úklid, poskytování lůžkovin a toaletních potřeb, výměna lůžkovin apod. Součástí ubytovacích služeb může být rovněž poskytování stravy nebo potravin. Ubytovaný host
zpravidla neprovádí drobné opravy ani běžnou údržbu
. Poskytování ubytování přes internetové platformy
(např. Booking nebo Airbnb) se považuje pro účely daně z příjmů za poskytování ubytovacích služeb (podnikání)
a příjem je potřeba zdanit jako příjem z podnikání
. A to i v případě, kdy si poskytovatel ubytování nezřídil živnostenské oprávnění na ubytovací služby. Pokud fyzická osoba poskytuje
ubytovací služby
bez řádného živnostenského oprávnění
, dopouští se neoprávněného podnikání a riskuje sankce dle zákona č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon (dále jen „živnostenský zákon“), až do výše 500 tis. Kč [§ 61 odst. 3 písm. a) a