Je těžko představitelné až absurdní, aby správce daně každý svůj požadavek vůči kontrolovanému subjektu zhmotňoval do výzvy podle § 92 odst. 4 daňového řádu . K takto formalizovanému kroku je třeba přistoupit v situaci, kdy už správce daně zpracoval shromážděné podklady, které má k dispozici, a vznáší individualizované požadavky s odůvodněním tak, aby subjektu vyjasnil, co přesně a proč od něj chce (tedy již si vytvořil určité dílčí závěry).
Povinnost vydávat výzvu v rámci kontroly