Mezi významné zdroje financování nestátních neziskových organizací patří mnohdy dotace přijaté z veřejných rozpočtů určené na úhradu nákladů nebo na pořízení dlouhodobého majetku a jeho technického zhodnocení. Tento článek se zabývá jejich vymezením a základním členěním, okamžikem vykázání nároku na přijetí nebo vrácení dotace, vykazováním dotací v účetní závěrce, zveřejňováním informací o dotacích v příloze v účetní závěrce a odpisováním dlouhodobého majetku a technického zhodnocení pořízeného z dotace. Článek je v závěru doplněn o příklady zaměřené na přijaté dotace na krytí nákladů a na pořízení dlouhodobého majetku a jeho technického zhodnocení.
Úvod do dotací v účetnictví nestátních neziskových organizací
Ing.
Marek
Jošt,
Ph.D.
Vymezení dotací
Dotace
definuje zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, v § 10a odst. 1 písm. b) jako peněžní prostředky poskytnuté z rozpočtu územního samosprávného celku, městské části hlavního města Prahy, svazku obcí nebo Regionální rady regionu soudržnosti právnické nebo fyzické osobě na stanovený účel, s výjimkou příspěvku podle § 28 odst. 7 (tj. poskytnutí příspěvku na provoz zřizovatelem příspěvkové organizaci) a § 31 odst. 1 písm. b) (tj. poskytnutí investičního příspěvku z rozpočtu zřizovatele příspěvkové organizaci jako zdroj fondu investic k financování jejích investičních potřeb) tohoto zákona.Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o účetnictví“),
dotace
přímo nezmiňuje.Vyhláška č. 325/2015 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které vedou jednoduché účetnictví, se dotacím také přímo nevěnuje. Pouze v příloze č. 1 k této vyhlášce se uvádí, že nestátní neziskové organizace v Přehledu o příjmech a výdajích v sekci A. Příjmy na řádku 06 uvádějí
dotace
a příspěvky přijaté z veřejných rozpočtů.Vyhláška č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 504/2002 Sb.“), vymezuje
dotace
v § 27 odst. 1 jako bezúplatná plnění přímo nebo zprostředkovaně poskytnutá na stanovený účel:–
ze státního rozpočtu,
–
ze státních finančních aktiv,
–
z Národního fondu,
–
ze státních fondů,
–
z rozpočtů územních samosprávných celků.
Za dotaci se rovněž považují:
–
bezúplatná plnění poskytnutá účetním jednotkám na stanovený účel ze zahraničí z prostředků Evropského společenství nebo z veřejných rozpočtů cizích států,
–
prostředky a granty poskytnuté podle zvláštního právního předpisu,
–
prominutí části poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, pokud to právní předpis umožňuje a příslušný orgán stanovil prominutou část poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění za dotaci
–
zaniklý dluh ve výši poplatku a jiného obdobného peněžitého plnění nebo jeho části, pokud povinnost uhradit tento poplatek a jiné obdobné peněžité plnění nebo jeho část zanikla rozhodnutím příslušného orgánu.
Členění dotací
Podle účelu lze
dotace
rozdělit na provozní
, a tedy dotace
na úhradu nákladů, a dotace
investiční
, které jsou učeny na pořízení dlouhodobého majetku a jeho technického zhodnocení.Okamžik vykázání nároku na přijetí nebo vrácení
dotace
Tomuto problému se věnuje
interpretace
Národní účetní rady I-14 Okamžik vykázání nároku na přijetí nebo vrácení dotace
týkající se podnikatelských subjektů, avšak lze ji přiměřeně aplikovat také na nestátní neziskové organizace. Intepretace se snaží odpovědět na otázku, zda a kdy se má vykazovat pohledávka z titulu nároku na dotaci, resp. závazek z titulu povinnosti vrátit dotaci.Pro vykázání
dotace
je podstatný okamžik, ve kterém se proces jejího schvalování dostane do fáze, kdy je její poskytnutí nezpochybnitelné (např. vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace
), a nikoliv okamžik, kdy byla dotace
vypořádána (přijata). Pokud by totiž byla dotace
vykázána až v okamžiku jejího finančního vypořádání, mohlo by se tak stát v období předcházejícím nebo v následujícím po vykázání nákladů, na které je dotace
poskytována, a způsobilo by to hned několik problémů:–
porušení akruálního principu,
–
porušení věcné a časové souměřitelnosti nákladů a výnosů,
–
nesprávné vykázání výsledku hospodaření za dotčená účetní období,
–
nesprávné vykázání pohledávek a závazků a finanční situace účetní jednotky k rozvahovému dni,
–
narušení srovnatelnosti údajů v účetní závěrce sestavené za jednotlivá účetní období.
V okamžiku vzniku nároku na přijetí
dotace
vykáže účetní jednotka pohledávku za poskytovatelem dotace
.V praxi se může stát, že se následně po vykázání pohledávky z titulu nároku na přijetí
dotace
ukázalo, že původní předpoklad nebyl naplněn, a to z nepředvídatelných důvodů existujících v době účtování nároku na dotaci, a dotace
nebyla a nebude finančně vypořádána, případně byla vypořád