Ing. Marek Jošt, Ph.D.

Následující článek navazuje na článek publikovaný v předchozím čísle časopisu UNES č. 11-12/2024, jenž přiblížil definici tzv. veřejně prospěšného poplatníka, předmět daně z příjmů, osvobození (bezúplatných) příjmů, základ daně a jeho úpravy, položky snižující základ daně a postup přechodu z účetnictví na daňovou evidenci. Tento článek danou problematiku doplňuje o postup přechodu z daňové evidence na účetnictví, závazné posouzení způsobu rozdělení výdajů (nákladů), položky odčitatelné od základu daně, výjimky z povinnosti podat daňové přiznání, vč. výjimky z oznamovací povinnosti, a registrační povinnost k dani z příjmů právnických osob. Závěrečná část článku se zaměřuje na daň z příjmů právnických osob pohledem účetní závěrky nestátních neziskových organizací a uvádí rovněž příklady účetních transakcí v této oblasti.

Nestátní neziskové organizace jako právnické osoby podléhají v oblasti zdanění příjmů zákonu č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů “) a vztahuje se na ně oproti podnikatelům řada specifik. Článek nejprve zmiňuje definici tzv. veřejně prospěšného poplatníka a dále pak rozebírá předmět daně z příjmů, osvobození (bezúplatných) příjmů, základ daně a jeho úpravy, odpočty od základu daně či postup přechodu z účetnictví na daňovou evidenci. Text je navíc doplněn o příklady.

Legislativní radě vlády byl předložen k projednání návrh nového zákona o účetnictví po zapracování připomínek vznesených v rámci připomínkového řízení, a to včetně důvodové zprávy, tezí vyhlášek, rozdílové tabulky a přehledu vypořádání všech připomínek. Návrh nového zákona o účetnictví se týká všech účetních jednotek, a tedy i nestátních neziskových organizací. Pro porovnání přibližuje následující článek oblasti týkající se nestátních neziskových organizací v aktuálně platném zákoně o účetnictví , ale také změny obsažené v navrhovaném novém zákoně o účetnictví .

V následujícím příspěvku vám přinášíme dokončení článku, jehož předchozí části jsme uveřejnili v časopisu UNES č. 2 a 3/2024. Problematiku účetní závěrky uzavřeme zveřejněním a ověřením účetní závěrky a výroční zprávy auditorem, jejich schválením k tomu příslušným orgánem, zveřejněním ve veřejném rejstříku, věnovat se budeme také archivaci. Na konci se můžete těšit na znalostní test.

V následujícím příspěvku vám přinášíme druhý díl seriálu, ve kterém se věnujeme účetní závěrce. V minulém příspěvku, který jsme uveřejnili v časopisu UNES č. 2/2024 na s. 9, jsme se věnovali mj. přípravným pracím, inventarizaci majetku, zaúčtování závěrkových operací, v tomto čísle pokračujeme sestavením účetní závěrky.

Konec účetního období je obvykle spojen se sestavením řádné účetní závěrky. Následující článek se proto věnuje souvisejícím činnostem, jimiž jsou přípravné práce, provedení řádné inventarizace majetku a závazků, zaúčtování závěrkových operací, uzavření účtů, sestavení účetní závěrky, její ověření auditorem, schválení k tomu příslušným orgánem, zveřejnění a archivace. V části závěrkových operací jsou zmíněny také příklady konkrétních účetních transakcí.

V následujícím příspěvku Vám přinášíme dokončení článku, který jsme uveřejnili v časopisu UNES č. 11/2023 na s. 7. Ve druhé části se věnujeme lesním porostům a pozemkům, zaměříme se na specifika této oblasti účetnictví, včetně oceňování, inventarizace, vykazování, zveřejňování, příkladů účetních transakcí a daňového pohledu na rezervu na pěstební činnost.

Ačkoliv se rostlinná výroba vyskytuje zejména v účetnictví podnikatelských subjektů, mohou se s ní setkat i nestátní neziskové organizace. Článek se proto zaměřuje na specifika této oblasti účetnictví, včetně oceňování, inventarizace, vykazování, zveřejňování, příkladů účetních transakcí a daňového pohledu na rezervu na pěstební činnost.

Zásada opatrnosti je zakotvena v zákoně č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a vztahuje se tedy na všechny účetní jednotky. Tato zásada se v účetnictví projevuje vykazováním rezerv, opravných položek k majetku a odpisováním dlouhodobých aktiv, přičemž v případě nestátních neziskových organizací existují určitá specifika, o nichž pojednává tento článek, včetně daňových souvislostí.

Účetní zachycení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku je v mnohých ohledech podobné podnikatel­ským subjektům, avšak existují některé oblasti, v nichž lze spatřit určité rozdíly. Článek se proto zaměřuje komplexně na celou tuto problematiku od pořízení, zařazení, užívání až po vyřazení dlouhodobého majetku.

Článek navazuje na příspěvek zveřejněný v předchozím čísle časopisu, který byl zaměřený na průmyslová práva z pohledu právních předpisů. Tento se ve své první části věnuje vykazování, oceňování, inventarizaci, odpisování a zveřejnění průmyslových práv pohledem českých účetních předpisů vč. příkladů souvisejících účetních operací. Dále je zmíněna novela zákona o daních z příjmů v oblasti dlouhodobých nehmotných aktiv účinná od 1. 1. 2021.

Článek ve svém úvodu vymezuje práva duševního vlastnictví a jeho dvě hlavní složky, jimiž jsou autorská práva a průmyslová práva, včetně jejich vzájemného porovnání. V další části je stručně popsáno řízení o udělení právní ochrany. Stěžejní část článku tvoří rozbor vybraných druhů průmyslových práv, který je na závěr shrnut do přehledové tabulky.

Článek ve svém úvodu nejprve definuje politické strany a politická hnutí (dále také „strany a hnutí“) v kontextu zákona č. 424/1991 Sb. , o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 424/1991 Sb. “) a v další části pak přibližuje hlavní zdroje financování těchto účetních jednotek včetně jejich účetního zachycení a zdanění.

V následujícím příspěvku vám přinášíme dokončení článku, který jsme uveřejnili v časopisu UNES č. 4/2022 na s. 15.

Článek přibližuje právní úpravu fundací (nadací a nadačních fondů) zakotvenou v zákoně č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), účinnou od 1. 1. 2014. Tento zákon klade na fundace některé požadavky, které mají dopady také do účetnictví, a právě jim je věnována zvláštní pozornost. Vybrané problémy jsou názorně popsány formou příkladů.

První část článku přibližuje legislativní úpravu procesu likvidace právnických osob, mezi něž patří i nestátní neziskové organizace. Na ni plynule navazuje právní úprava likvidace zakotvená v zákonech upravujících vybrané právní formy nestátních neziskových organizací, konkrétně obecně prospěšných společností, politických stran a politických hnutí, spolků, nadací, nadačních fondů, ústavů a veřejných výzkumných institucí. Druhá část článku se pak věnuje účetním a daňovým aspektům likvidace nestátních neziskových organizací.

Nabytí obchodního závodu není v případě nestátních neziskových organizací na rozdíl od podnikatelských subjektů řešeno ve vyhlášce č. 504/2002 Sb. , ani v českých účetních standardech pro nestátní neziskové organizace. Cílem článku je proto přiblížit tento proces z účetního, daňového a právního hlediska.

Úvodní část článku přibližuje teoretická východiska pro účtování a vykazování cenných papírů a podílů vycházející z vyhlášky č. 504/2002 Sb. a Českých účetních standardů pro nestátní neziskové organizace. Ta jsou názorně aplikována na několika příkladech v další části článku.

Následující článek se zabývá specifiky v oblasti povinného auditu účetní závěrky nestátních neziskových organizací. Konkrétně rozebírá určení auditora ověřujícího účetní závěrku příslušným orgánem, kritéria povinného auditu účetní závěrky, zveřejňování odměny auditora za povinný audit v příloze v účetní závěrce, povinnou rotaci auditora a výrok auditora v případě politických stran a politických hnutí, stanovení hladiny významnosti (materiality) při provádění auditu, ověřování předpokladu nepřetržitého trvání účetní jednotky a zásadu opatrnosti.