Z odkazované judikatury tak vyplývá, že se stěžovatel mýlí v základu své argumentace, pokud dovozuje (viz kupříkladu bod 11 kasační stížnosti), že je oprávněn určit nejenom druh daně, ale též konkrétní daňovou povinnost. Kasační soud s odkazem na shora citovanou judikaturu a ve shodě s městským soudem uvádí, že daňový subjekt je oprávněn určit toliko druh daně, nikoliv již konkrétní daňovou povinnosti, jak ostatně přímo vyplývá z § 59 odst. 5 zákona o správně daní a shodně též § 152 odst. 1 daňového řádu.