Důvody prominutí pokuty za kontrolní hlášení

Finanční úřady každoročně ukládají tisícům plátců pokuty za nesplnění povinností souvisejících s kontrolním hlášením. Pokuty související s kontrolním hlášením se ukládají podle pravidel a na základě ustanovení § 101h až § 101k zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen „ZDPH“). Finanční úřad přitom plátci zasílá ke stanovené pokutě platební výměr, který obsahuje jak výši dané pokuty, tak i odůvodnění, proč byla uložena. Proti platebnímu výměru lze podat odvolání, ale pokud byla pokuta stanovena v souladu se zákonem o DPH, tak má plátce ještě možnosti zkusit požádat o prominutí, které však není automatické a pro úspěch v promíjení je nutné splnit řadu různých podmínek a naplnit také ospravedlnitelný důvod.

Výše pokut se stanoví podle ZDPH takto:

Pokuta se ukládá v poloviční výši, pokud je plátce fyzickou osobou, ke dni, ve kterém vznikla povinnost uhradit tuto pokutu je zdaňovacím obdobím plátce kalendářní čtvrtletí, nebo v situaci, kdy je plátcem společnost s ručením omezeným, která má jednoho společníka, přičemž tento společník je fyzickou osobou, přičemž pro účely posouzení splnění těchto podmínek je rozhodným dnem první den kalendářního čtvrtletí, ve kterém vznikla povinnost uhradit tuto pokutu, nebo den vzniku této společnosti, pokud tato skutečnost nastane po rozhodném dni (tedy po prvním dni kalendářního čtvrtletí).

Na základě správní úvahy může finanční úřad na základě ustanovení § 101h odst. 3 ZDPH uložit pokutu do 50 tis. Kč plátci, který na základě výzvy správce daně k odstranění pochybností nezmění nebo nedoplní nesprávné nebo neúplné údaje prostřednictvím následného kontrolního hlášení a na základě ustanovení § 101h odst. 4 ZDPH správce daně může uložit plátci, který nesplněním povinnosti související s kontrolním hlášením závažně ztěžuje nebo maří správu daně z přidané hodnoty, pokutu do 500 tis. Kč. Při ukládání těchto pokut musí správce daně dbát, aby výše nebyla v hrubém nepoměru k významu porušené povinnosti a závažnosti jejího dopadu na správu DPH a zároveň musí zohlednit míru součinnosti plátce.

Při ukládání pokut musí finanční úřad dodržovat zákonná pravidla, která byla již za dobu existence kontrolního hlášení, tedy od roku 2016, vyjasněna správní judikaturou. Finanční úřad může plnění povinností souvisejících s kontrolním hlášením vyžadovat jen do uplynutí lhůty pro stanovení daně. Zároveň lze pokutu uložit nebo rozhodnout o povinnosti ji platit nejpozději do 3 let ode dne, ve kterém došlo k porušení povinnosti. Povinnost uhradit pokutu zaniká, jestliže nebyl platební výměr, kterým je rozhodnuto o pokutě, vydán do 6 měsíců ode dne, ve kterém došlo k porušení povinnosti, přičemž šestiměsíční počíná běžet již uplynutím lhůty k podání kontrolního hlášení. Pokutu za nepodání kontrolního hlášení v náhradní lhůtě lze uložit, jen pokud měl na začátku plátce povinnost kontrolní hlášení vůbec podat. Dále platí, že je vyloučen vznik pokuty za nepodání kontrolního hlášení ve vymezených případech, což je situace, že povinnost uhradit pokutu nevzniká, pokud v daném kalendářním roce došlo u plátce při podání kontrolního hlášení poprvé k prodlení na základě ustanovení § 101h odst. 1 písm. a) ZDPH (tedy pokuta 1 tis. Kč) nebo poprvé k prodlení na základě ustanovení § 101h odst. 1 písm. b) ZDPH (tedy pokuta 10 tis. Kč).

Obecná pravidla pro promíjení jsou obsažena v ustanovení § 259c zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen „daňový řád“) a dále speciální pravidla jsou obsažena přímo v zákoně o DPH v ustanovení § 101k ZDPH. Konkrétní pravidla pro promíjení jsou pak obsažena v rámci pokynu GFŘ-D-29 k prominutí pokut za nepodání kontrolního hlášení (dále jen „pokyn k promíjení“). Promíjet je možné pokutu podle § 101h odst. 1 písm. b) až d) ZDPH, tedy lze žádat o prominutí pokuty ve výši 10 tis. Kč, 30 tis. Kč a 50 tis. Kč či takovou pokutu stanovenou ve vybraných situacích v poloviční výši. Lhůta pro podání žádosti o prominutí jsou 3 měsíce ode dne nabytí právní moci platebního výměru k pokutě a podání žádosti o prominutí má u kontrolního hlášení odkladný účinek. Žádost o prominutí pokuty je zpoplatněna a správní poplatek činí 1 tis. Kč podle přílohy zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, Sazebníku, části I, položky 1, bodu 1, písm. c). Rozhodnutí o prominutí nelze napadnout odvoláním, ale obrana je možná formou žaloby u správního soudu. Plátce je povinen prokázat skutečnosti uvedené v žádosti důkazními prostředky prokazujícími jeho tvrzení, pokud nejsou obsahem samotného daňového spisu.

Finanční úřad může pokutu prominout zcela nebo zčásti, pokud k nepodání došlo z důvodu, který lze s ohledem na okolnosti konkrétního případu považovat za ospravedlnitelný a při rozhodování není vázán návrhem žadatele. Samotné ospravedlnitelné důvody jsou pak uvedeny v pokynu k promíjení. Podstatnou novinkou od roku 2025 bylo zavedení obecného prominutí jednoho pochybení vztahujícího se k plnění povinností u kontrolního hlášení a zakládajícím vznik pokuty pro pokuty stanovené podle § 101h odst. 1 písm. c) a d) ZDPH.

Při posuzování žádosti o prominutí finanční úřad kromě ospravedlnitelných důvodů zohledňuje i další skutečnosti, jako je závažné porušování daňových nebo účetních předpisů, povaha zdrojového jednání a četnost porušování povinností při správě daní daňovým subjektem. Z hlediska závažného porušování daňových nebo účetních předpisů je promíjení vyloučeno, pokud daňový subjekt nebo osoba, která je členem jeho statutárního orgánu, v posledních 3 letech závažným způsobem porušil daňové nebo účetní právní předpisy, přičemž jestliže právnická osoba závažným způsobem poruší daňové nebo účetní právní předpisy, hledí se pro účely posouzení splnění této podmínky na osobu, která byla v době tohoto porušení v této právnické osobě členem statutárního orgánu, jako by je také porušila. Příkladem pro vyloučení možnosti promíjení je situace, kdy je subjekt nespolehlivým plátcem. Dále je správce daně v rámci posuzování rozsahu prominutí příslušenství oprávněn zohlednit při rozhodování také povahu, intenzitu či jiné okolnosti zdrojového jednání, a pokud správce daně dojde k závěru, že povaha, intenzita či jiné okolnosti zdrojového jednání (např. zneužití práva, daňové zastírání, vědomá účast na daňovém podvodu apod.) vylučuje prominutí pokuty, pak může žádost zamítnout. Výše prominuté pokuty je také snížena o 50 %, pokud jsou naplněny vymezené důvody, jako je například, že daňový subjekt měl v posledních třech letech více než jeden daňový nedoplatek, vůči kterému správce daně zahájil daňovou exekuci.

Pokyn k promíjení také uvádí, že „

Plátci by měli věnovat plnění povinností u kontrolního hlášení maximální pozornost, protože prominutí pokuty je podmíněné splněním přísných kritérií. V případě pochybení je potřeba podat žádost včas a naplnit vymezený ospravedlnitelný důvod, přičemž zároveň je důležité dlouhodobě dodržovat daňové povinnosti, protože opakovaná porušení výrazně snižují šanci na prominutí či redukují promíjení.