Mgr. Ing. Alena Wágner Dugová

Institut zástavního práva v daňovém řádu slouží správci daně k zajištění nedoplatku na dani, a má tedy funkci zajišťovací, ale může mít i funkci uhrazovací, pokud daňový dlužník svůj nedoplatek neuhradí a správce daně zpeněží danou zástavu a uspokojí svou pohledávku z výtěžku z prodeje. Daňový subjekt může zástavu správci daně nabídnout například při podání žádosti o posečkání s cílem zajistit správci daně inkasovatelnost daně, ale zástavní právo může také správce daně zřídit z vlastní iniciativy v rámci mantinelů daňových předpisů. Tento článek popisuje základní pravidla pro zástavní právo v rámci daňového řízení.

Čas od času se může stát, že člověk zapomene splnit určitou povinnost. Opomenutí podat kontrolní hlášení však obvykle představuje nepříjemné překvapení v podobě výše dané pokuty. V případě zdravotních důvodů nebo živelních pohrom a jiných situací pak existuje při naplnění podmínek možnost prominutí. V roce 2025 se do pokynů k promíjení částečně navrátilo obecné promíjení jednoho pochybení souvisejícího s kontrolním hlášením, za které se ukládá pokuta související s kontrolním hlášením ve výši 30 nebo 50 tis. Kč. V článku se zaměříme na možnosti promíjení zejména s ohledem na jeden generální pardon pro prominutí sankce.

Existuje několik zákonných možností, jak docílit prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání. Některé důvody jsou při splnění podmínek automatické, ale jsou i případy, kdy může být lhůta prodloužena na základě žádosti a rozhodnutí správce daně. Automatické prodloužení je možné například při elektronickém podání přiznání po uplynutí tří měsíců od zdaňovacího období, u účetních jednotek s povinným auditem, nebo pokud přiznání podává poradce. Na základě individuální žádosti lze lhůtu prodloužit také ze závažných důvodů, což může mít významné dopady na splatnost daně a další související povinnosti. Na lhůtu, případně prodlouženou lhůtu jsou navázány i další důležité situace, jako je splatnost daně, u osob samostatně výdělečně činných lhůta pro podání přehledů sociálního a zdravotního pojištění nebo také případné podání oznámení o osvobozených příjmech. Významnou konsekvencí při nedodržení lhůty pro podání přiznání k dani z příjmů může být stanovení pokuty za opožděné tvrzení daně, která ve vymezených případech vzniká automaticky ze zákona. Také se může stát, že pokud není řádné přiznání k dani z příjmů podáno, a to ani v náhradní lhůtě stanovené výzvou správce daně, může být daň stanovena podle pomůcek.

Za opožděné nebo opomenuté podání daňového přiznání je daňovému subjektu ze zákona uložena sankce, a to pokuta za opožděné tvrzení daně. I když daňový subjekt může požádat o prominutí této sankce, promíjení není zaručeno, protože nejenže musí daňový subjekt splnit řadu podmínek, jako je bezvadná daňová morálka, tak musí být naplněn i ospravedlnitelný důvod pro prominutí takové pokuty a správce daně také zohledňuje povahu zdrojového jednání.

Plátci může kromě povinnosti podat přiznání k dani z přidané hodnoty a kontrolní hlášení vzniknout také povinnost podat souhrnné hlášení. Toto tvrzení se přitom podává zejména na uskutečněné transakce do jiných členských států Evropské unie. V případě, že souhrnné hlášení není podáno řádně a včas, může být stanovena pokuta za povinnosti nepeněžité povahy či může dojít k tomu, že bude plátce vyzván k opravě, nebo také může dojít k tomu, že správce daně začne iniciovat kontrolní postupy. Povinnost podat souhrnné hlášení má také identifikovaná osoba. Tento článek shrnuje základní informace pro podávání souhrnného hlášení.

Sankce spojené s kontrolními hlášeními mohou být plátci DPH uloženy v poměrně vysokých částkách. Sankce jsou přitom ukládány automaticky na základě zákona, jakmile plátce poruší určitou povinnost. Některé pokuty jdou sice prominout, ale je nutné, aby plátce naplnil ospravedlnitelný důvod a dále musí mít i dobrou daňovou morálku v posledních 3 letech. Finanční úřad má však určité mantinely pro ukládání pokut. V případě, že by tato omezení správce daně nedodržel, bude daná pokuta uložena nezákonně a plátce se může domáhat zrušení takové pokuty. Tento článek se v praktických příkladech zabývá ustanoveními pro správce daně ve věci stanovení pokut souvisejících s kontrolním hlášením.

Příjemce plnění, který hodlá uplatnit nárok na odpočet daně z přidané hodnoty, musí u každého daňového dokladu pečlivě zvažovat, zda je dané plnění způsobilé k nároku na odpočet DPH a případně v jaké výši. Zároveň si musí dát plátce pozor na to, aby DPH uvedené na daňovém dokladu bylo uvedeno v zákonné výši (tedy zda byla uplatněna správná sazba DPH či vůbec režim DPH), protože plátce má nárok na odpočet DPH pouze v zákonné výši. Dále může nastat situace, že nárok na odpočet lze uplatnit pouze v částečné výši. V praxi dále navíc existuje řada limitací pro uplatnění nároku na odpočet DPH. V případě nesprávného uplatnění nároku na odpočet DPH ve vyšší výši pak v případě daňové kontroly doměří správce daně odpovídající DPH a případně také vyměří úrok z prodlení a penále.Článek se zaměřuje na vybrané situace, které mohou v praxi nastat, kdy je plátce DPH podle zákonných pravidel v odpočtu DPH limitován. Každé pravidlo je pak vysvětleno na praktickém příkladu.

Výše, definice obratu a metodika výpočtu obratu pro účely daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) patří mezi jednu z navrhovaných úprav zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty (dále jen „ZDPH “ nebo také „zákon o DPH “). Výše obratu je přitom klíčová pro povinnost zákonné registrace jakožto plátce DPH, případné zrušení této registrace a také pro možnost změny zdaňovacího období na kalendářní čtvrtletí. Důležité je, že novela ZDPH přináší i řadu dalších změn, a to nejen s účinnosti od roku 2025. Tento článek se zaměřuje na novinky a změny týkající se obratu pro účely DPH a je doplněn o několik praktických příkladů. Zákon byl vyhlášen 23. 12. 2024 ve Sbírce zákonů pod číslem 461/2024 Sb.

Za pozdní podání nebo nepodání daňového přiznání jsou daňovým subjektům automaticky podle zákona stanoveny sankce ve formě pokuty za opožděné tvrzení daně. Daňový subjekt sice může podat žádost o prominutí této sankce, ale promíjení není zdaleka automatické a daňový subjekt musí naplnit řadu podmínek a správce daně musí posoudit povahu zdrojového jednání jako způsobilou k prominutí a musí být také naplněny ospravedlnitelné důvody pro prominutí. Tento článek vymezuje podmínky pro promíjení pokuty za opožděné tvrzení daně a upozorňuje také na správní rozsudek, který může být pro daňové subjekty relevantní, protože se zabýval možností prominutí při selhání lidského faktoru při podání daňového přiznání.

Za pozdní úhradu pojistného na sociální a zdravotní pojištění se stanovuje prakticky automaticky příslušné penále, které se počítá podle počtu dnů prodlení podle příslušné sazby (aktuálně jde o sazbu 8 % p. a. plus repo sazba stanovená Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení). V praxi je proto vhodné monitorovat úhrady příslušného pojistného, aby nevznikalo z různých důvodů penále za pozdní úhradu. U České správy sociálního zabezpečení i u některých zdravotních pojišťoven je monitorování možné i online, případně lze požádat o bezdlužnost a získat závazné potvrzení, že neexistuje dluh u příslušné instituce. V případě existujícího dluhu totiž dojde po doručení platebního výměru nebo výkazu nedoplatků k vymáhání pojistného včetně penále. V případě, že se subjekt ocitne v tíživé finanční situaci, může požádat příslušný orgán o splátkový kalendář. Penále je také možné na základě žádosti promíjet, přičemž může být vhodné také sledovat mimořádné promíjení jako „milostivé léto“. Tento článek se zabývá základními informacemi o sankcích ve formě penále a obsahuje také základní informace pro promíjení.

V případě stanovení sankcí v rámci daňového řízení často daňový subjekt spoléhá na prominutí, které však není rozhodně automatické a pro prominutí je zapotřebí splnit celou řadu podmínek. Také při promíjení penále, které je stanoveno po doměření daně v rámci daňové kontroly nebo při podání nepřípustného dodatečného přiznání, je nezbytné naplnit řadu podmínek pro úspěšné prominutí penále, přičemž správce daně může prominout 75 % penále. V tomto článku se čtenář seznámí s podmínkami pro prominutí penále a také je zde obsažen nedávný rozsudek Nejvyššího správního soudu.

Ke změnám v sazbách DPH dochází poměrně často a jejich úprava byla i obsahem konsolidačního balíčku účinného od 1. 1. 2024. Tentokrát si pro nás zákonodárce přichystal změnu ve výši snížené sazby DPH na 12 %, úplné zrušení druhé snížené sazby DPH, přesun vybraného zboží a služeb ze snížené do základní sazby DPH, a navíc přeřazení knih do plnění osvobozených s nárokem na odpočet DPH. Až praxe ukáže, jak se změna sazeb DPH promítne do ceny zboží a služeb, které zdanění podléhají. Tento článek se zabývá novinkami u snížené sazby DPH, které jsou účinné na základě konsolidačního balíčku k 1. 1. 2024.

Jelikož byl v lednu 2023 zvýšen registrační limit pro povinnou registraci k DPH u českých subjektu z 1 mil. na 2 mil. Kč, může řada plátců ještě uvažovat o zrušení registrace. Důvodem pro zrušení registrace však může být také například skončení dané ekonomické činnosti. Pokud jsou naplněny podmínky, tak zahájí proces zrušení registrace k DPH přímo správce daně z úřední moci. Po skončení plátcovství by neměl daňový subjekt také zapomenout prověřit, zda nemusí u určitých plnění vrátit původně uplatněný nárok na odpočet DPH.

Společnosti poskytující ubytovací služby musí řešit v praxi daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) mnoho aspektů, kdy nemusí vždy existovat jednoznačné řešení. Navíc může být režim DPH uplatněný poskytovatelem ubytovací služby důležitý i pro příjemce plnění, pokud si z daného nákupu uplatňuje nárok na odpočet DPH. Tento článek se zabývá problematikou ubytovacích služeb a obsahuje také odkaz na aktuální judikaturu v této oblasti.

Tento článek se zabývá vymezením oznamovací povinnosti ve vztahu k osvobozenému příjmu fyzické osoby, také poskytuje informace o pokutách, které mohou být stanoveny, a také o tom, zda je případně možné dané pokuty promíjet. Obsahuje také několik praktických příkladů. V rámci daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob by se měl daňový subjekt zamyslet nad tím, zda nemá ve vztahu k osvobozenému příjmu oznamovací povinnost o osvobozených příjmech. Za neoznámení vymezeného osvobozeného příjmu fyzické osoby se totiž ukládají velmi přísné sankce.

Obrat může mít v různých oblastech financí odlišné vymezení. Pro účely daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) je pak obrat vymezen speciálně ve smyslu pravidel DPH. Podle této definice pak některé tržby osoby povinné k dani vůbec nemusí vstupovat do částky obratu pro účely DPH. Výše obratu je pak důležitá pro povinnost zákonné registrace k DPH či ke zrušení registrace a hraje roli také pro případnou změnu zdaňovacího období.

Kontrolní hlášení podávají již několik let plátci DPH jakožto detail k příslušnému přiznání k DPH. V praxi jsou u kontrolních hlášení nastaveny poměrně krátké lhůty pro splnění určitých povinností. V případě nedodržení dané lhůty je pak obvykle daný plátce DPH sankcionován několikatisícovou pokutou. K 1. 1. 2023 pak došlo k novele několika pravidel pro kontrolní hlášení, která do určité míry upravila pravidla pro kontrolní hlášení. Tento článek se zabývá především pravidly pro lhůty v oblasti kontrolních hlášení a pro lepší pochopení článek obsahuje také několik praktických příkladů.

Začátek roku 2023 představuje pro řadu daňových subjektů významné rozšíření datových schránek zřízených ze zákona. Podnikající fyzické osoby (například živnostníci, ale i další osoby samostatně výdělečně činné jako lékaři, architekti), ale i nepodnikající právnické osoby (například spolky, sdružení, nadace, obecně prospěšné společnosti, společenství vlastníků bytových jednotek) tak budou mít automaticky zřízenou datovou schránku a tuto datovou schránku nebude možné znepřístupnit. Datová schránka je užitečný nástroj v oblasti digitalizace, ale její zřízení také znamená řadu důsledků a povinností v oblasti správy daní, které musí daňový subjekt znát. Zejména se jedná o skutečnost, že správce daně bude doručovat veškeré písemnosti do datové schránky a daňová přiznání bude nezbytné podávat elektronicky. Tento příspěvek upozorňuje na důležitá pravidla pro datové schránky v rámci správy daní a problematika je také vysvětlena na několika praktických příkladech.

Problematika skutečného sídla si u každého plátce DPH zaslouží pozornost, protože se jedná o povinný registrační údaj, jehož neoznámení může způsobit závažné problémy a může vést až k prohlášení za nespolehlivého plátce. Tento článek upozorňuje na povinnost oznamovat skutečné sídlo a obsahuje také správní judikát k této problematice.

V současné době se stále více skloňuje problematika finančních potíží, do kterých se fyzické i právnické osoby mohou dostat z různých důvodů. Finanční úřady však ze zákona naplňují svůj cíl, což je správné zjištění a stanovení daní a zabezpečení jejich úhrady, takže se kromě zjišťování a stanovování daně zaměřují také na úhradu příslušných daňových povinností. Pokud pak daňový subjekt neuhradí daň včas, může správce daně přistoupit k vymáhání daně, což s sebou může nést další dodatečné problémy pro daňový subjekt. Pokud daňový subjekt nemá dostatek prostředků pro úhradu daňové povinnosti, je namístě zkusit požádat alespoň o splátkový kalendář. Tento příspěvek upozorňuje na důležité aspekty vymáhání daní a dané oblasti jsou také vysvětleny na praktických příkladech.