Mgr. Ing. Alena Wágner Dugová

V případě stanovení sankcí v rámci daňového řízení často daňový subjekt spoléhá na prominutí, které však není rozhodně automatické a pro prominutí je zapotřebí splnit celou řadu podmínek. Také při promíjení penále, které je stanoveno po doměření daně v rámci daňové kontroly nebo při podání nepřípustného dodatečného přiznání, je nezbytné naplnit řadu podmínek pro úspěšné prominutí penále, přičemž správce daně může prominout 75 % penále. V tomto článku se čtenář seznámí s podmínkami pro prominutí penále a také je zde obsažen nedávný rozsudek Nejvyššího správního soudu.

Ke změnám v sazbách DPH dochází poměrně často a jejich úprava byla i obsahem konsolidačního balíčku účinného od 1. 1. 2024. Tentokrát si pro nás zákonodárce přichystal změnu ve výši snížené sazby DPH na 12 %, úplné zrušení druhé snížené sazby DPH, přesun vybraného zboží a služeb ze snížené do základní sazby DPH, a navíc přeřazení knih do plnění osvobozených s nárokem na odpočet DPH. Až praxe ukáže, jak se změna sazeb DPH promítne do ceny zboží a služeb, které zdanění podléhají. Tento článek se zabývá novinkami u snížené sazby DPH, které jsou účinné na základě konsolidačního balíčku k 1. 1. 2024.

Jelikož byl v lednu 2023 zvýšen registrační limit pro povinnou registraci k DPH u českých subjektu z 1 mil. na 2 mil. Kč, může řada plátců ještě uvažovat o zrušení registrace. Důvodem pro zrušení registrace však může být také například skončení dané ekonomické činnosti. Pokud jsou naplněny podmínky, tak zahájí proces zrušení registrace k DPH přímo správce daně z úřední moci. Po skončení plátcovství by neměl daňový subjekt také zapomenout prověřit, zda nemusí u určitých plnění vrátit původně uplatněný nárok na odpočet DPH.

Společnosti poskytující ubytovací služby musí řešit v praxi daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) mnoho aspektů, kdy nemusí vždy existovat jednoznačné řešení. Navíc může být režim DPH uplatněný poskytovatelem ubytovací služby důležitý i pro příjemce plnění, pokud si z daného nákupu uplatňuje nárok na odpočet DPH. Tento článek se zabývá problematikou ubytovacích služeb a obsahuje také odkaz na aktuální judikaturu v této oblasti.

Tento článek se zabývá vymezením oznamovací povinnosti ve vztahu k osvobozenému příjmu fyzické osoby, také poskytuje informace o pokutách, které mohou být stanoveny, a také o tom, zda je případně možné dané pokuty promíjet. Obsahuje také několik praktických příkladů. V rámci daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob by se měl daňový subjekt zamyslet nad tím, zda nemá ve vztahu k osvobozenému příjmu oznamovací povinnost o osvobozených příjmech. Za neoznámení vymezeného osvobozeného příjmu fyzické osoby se totiž ukládají velmi přísné sankce.

Obrat může mít v různých oblastech financí odlišné vymezení. Pro účely daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) je pak obrat vymezen speciálně ve smyslu pravidel DPH. Podle této definice pak některé tržby osoby povinné k dani vůbec nemusí vstupovat do částky obratu pro účely DPH. Výše obratu je pak důležitá pro povinnost zákonné registrace k DPH či ke zrušení registrace a hraje roli také pro případnou změnu zdaňovacího období.

Kontrolní hlášení podávají již několik let plátci DPH jakožto detail k příslušnému přiznání k DPH. V praxi jsou u kontrolních hlášení nastaveny poměrně krátké lhůty pro splnění určitých povinností. V případě nedodržení dané lhůty je pak obvykle daný plátce DPH sankcionován několikatisícovou pokutou. K 1. 1. 2023 pak došlo k novele několika pravidel pro kontrolní hlášení, která do určité míry upravila pravidla pro kontrolní hlášení. Tento článek se zabývá především pravidly pro lhůty v oblasti kontrolních hlášení a pro lepší pochopení článek obsahuje také několik praktických příkladů.

Začátek roku 2023 představuje pro řadu daňových subjektů významné rozšíření datových schránek zřízených ze zákona. Podnikající fyzické osoby (například živnostníci, ale i další osoby samostatně výdělečně činné jako lékaři, architekti), ale i nepodnikající právnické osoby (například spolky, sdružení, nadace, obecně prospěšné společnosti, společenství vlastníků bytových jednotek) tak budou mít automaticky zřízenou datovou schránku a tuto datovou schránku nebude možné znepřístupnit. Datová schránka je užitečný nástroj v oblasti digitalizace, ale její zřízení také znamená řadu důsledků a povinností v oblasti správy daní, které musí daňový subjekt znát. Zejména se jedná o skutečnost, že správce daně bude doručovat veškeré písemnosti do datové schránky a daňová přiznání bude nezbytné podávat elektronicky. Tento příspěvek upozorňuje na důležitá pravidla pro datové schránky v rámci správy daní a problematika je také vysvětlena na několika praktických příkladech.

Problematika skutečného sídla si u každého plátce DPH zaslouží pozornost, protože se jedná o povinný registrační údaj, jehož neoznámení může způsobit závažné problémy a může vést až k prohlášení za nespolehlivého plátce. Tento článek upozorňuje na povinnost oznamovat skutečné sídlo a obsahuje také správní judikát k této problematice.

V současné době se stále více skloňuje problematika finančních potíží, do kterých se fyzické i právnické osoby mohou dostat z různých důvodů. Finanční úřady však ze zákona naplňují svůj cíl, což je správné zjištění a stanovení daní a zabezpečení jejich úhrady, takže se kromě zjišťování a stanovování daně zaměřují také na úhradu příslušných daňových povinností. Pokud pak daňový subjekt neuhradí daň včas, může správce daně přistoupit k vymáhání daně, což s sebou může nést další dodatečné problémy pro daňový subjekt. Pokud daňový subjekt nemá dostatek prostředků pro úhradu daňové povinnosti, je namístě zkusit požádat alespoň o splátkový kalendář. Tento příspěvek upozorňuje na důležité aspekty vymáhání daní a dané oblasti jsou také vysvětleny na praktických příkladech.

Správce daně je stejně jako daňový subjekt v rámci daňového řízení vázán lhůtami, které je povinen správce daně dodržovat. V praxi může být však matoucí, že některé lhůty nejsou stanoveny přímo zákonem, ale jsou upraveny v rámci pokynu Ministerstva financí ČR. Také se může stát, že správce daně lhůtu nedodrží, kdy pak může být potřeba, aby se daňový subjekt domáhal nápravy formou prostředků obrany, které mu zákon nabízí.

Daňový subjekt je v rámci daňového řízení pokutován v případě, že poruší určité povinnosti. Řada pokut, jako například úrok z prodlení, pokuta za opožděné tvrzení daně a penále, přitom vzniká přímo ze zákona a nezávisí na rozhodnutí správce daně, protože sankce je stanovena automaticky v důsledku porušení určité povinnosti. Penále je sankcí, která je stanovena v případě, že dojde k doměření daně ve vyšší výši, než byla daň stanovena oproti poslední známé dani, což je typicky při doměření daně po daňové kontrole. Penále lze případně částečně promíjet, za předpokladu, že daňový subjekt naplní dané podmínky pro promíjení. Článek popisuje situace, kdy se ukládá penále, a řeší také možnosti promíjení této sankce, přičemž k daným zásadním pravidlům jsou v článku uvedeny praktické příklady.

Vybrané subjekty mají zákonnou povinnost zveřejňovat příslušné dokumenty včetně účetních výkazů ve sbírce listin obchodního rejstříku, která je k dispozici online na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti České republiky. Pokud není tato povinnost splněna, může být uložena pokuta, případně mohou nastoupit i jiné nepříjemné konsekvence. Jako jeden z kroků ohledně snížení administrativy byla od roku 2022 zavedena pro některé subjekty možnost zveřejnit účetní výkazy skrze finanční úřad prostřednictvím podání daňového přiznání k dani z příjmů. Článek se zaměřuje na novou možnost, jak splnit povinnost zveřejnění účetních výkazů do sbírky listin skrze daňové přiznání k dani z příjmů.

Daňový subjekt musí plnit řádně a včas své povinnosti ve vztahu ke správci daně. Ohlášení změny v registračním údaji je pak jedna z povinností, na kterou by neměl daňový subjekt zapomínat. V případě nesplnění této povinnosti může správce daně udělit i možnou pokutu. Cílem tohoto článku je informovat čtenáře o povinnosti oznamovat změny registračních údajů. Tato problematika je také vysvětlena na praktických příkladech.

Jednou z otázek, kterou si plátce DPH při poskytování plnění často pokládá, je, kdy má správně uplatněnou DPH z tuzemských plnění odvést. V případě, že by totiž byla odvedena DPH později, než zákon ukládá, hrozí plátci, že bude povinen uhradit správci daně časový úrok z prodlení za pozdní úhradu DPH. Tento článek se zabývá časovým okamžikem, kdy je plátce povinen DPH odvádět z tuzemských plnění a obsahuje také praktické příklady.

Adekvátní a včasná reakce na písemnost doručenou od finančního úřadu je v daňovém řízení naprosto zásadní, protože kromě osobních jednání probíhá naprostá většina různých nejen kontrolních postupů korespondenční formou. Daňový subjekt by tedy měl pečlivě monitorovat, jaké písemnosti mu správce daně zasílá. Doručením písemnosti se totiž rozbíhá lhůta na případnou reakci. Tento článek připomíná základní pravidla pro doručování a několika praktickými příklady upozorňuje na vybraná úskalí týkající se doručování od finančního úřadu.

Běžný plátce DPH se zřejmě v praxi nesetká s osvobozením ve zvláštních případech, ale je vhodné tato pravidla alespoň pasivně znát a v případě relevantnosti si nastudovat konkrétní úpravu pro aplikaci osvobození od DPH ve zvláštních případech. Ale jak se říká „nikdy neříkej nikdy“, tak toto přísloví se může hodit právě pro oblast osvobození ve zvláštních případech, protože i běžný plátce DPH může dodávat své zboží či poskytovat služby kupříkladu některému subjektu EU či letecké společnosti, kde může být pak aplikace osvobození relevantní. Pro některé plátce DPH (například pro letecké společnosti) je ustanovení zákona o DPH pro osvobození ve zvláštních případech naprosto klíčové, protože ovlivňuje režim DPH jejich nakupovaných vstupů. Tento článek vymezuje plnění, u kterých se aplikuje osvobození ve zvláštních případech a upozorňuje na tuto problematiku několika praktickými příklady.

Zdaňovací období pro účely DPH je důležité z hlediska frekvence podávání daňového přiznání a dalších výkazů pro účely DPH. Nesprávně určené zdaňovací období by pak vedlo k pokutám za pozdní podání daňového tvrzení a za pozdní úhradu daňové povinnosti, případně i k dalším negativním důsledkům. Tento článek obsahuje příslušná pravidla pro zdaňovací období, která jsou blíže vysvětlena na praktických příkladech.

Daňové doklady jsou relevantním tématem pro každého plátce DPH, protože jde o prvotní dokument, který finanční úřad vyžaduje při prověřování správnosti stanovení daně. Plátce DPH musí tedy předložit bezvadný daňový doklad s tím, že finanční úřad může požadovat další důkazní prostředky pro prokázání faktického uskutečnění daného plnění a jeho využití pro podnikání. V poslední době s nástupem elektronizace prošlo i téma daňových dokladů z pohledu DPH novelizací, která spočívala zejména v možnosti vystavování a archivaci daňových dokladů. Tento článek upozorňuje příklady na vybraná úskalí a situace, které mohou ve své každodenní praxi plátci DPH řešit.

Daňový subjekt je povinen v zákonem stanoveném termínu uhradit svoji daňovou povinnost. Pokud úhradu neučiní včas, tak je správce daně oprávněn příslušnou daň vymáhat, k čemuž je vybaven různými donucovacími nástroji. Navíc je při pozdní úhradě daňovému subjektu stanoven úrok z prodlení, který se může vyšplhat do vysokých částek. Tento článek obsahuje několik praktických situací, které se týkají právě problematiky placení daně, které by měl každý daňový subjekt znát, aby se vyvaroval možným negativním důsledkům.