Optimalizace daňového zatížení prostřednictvím spolupráce osob vychází z legislativní úpravy v § 13 ZDP a umožňuje poplatníkům s příjmy dle § 7 ZDP strategicky rozdělit příjmy a výdaje na spolupracující osoby, čímž lze významně snížit daňovou povinnost poplatníka a v určitých situacích i spolupracující osoby. Klíčové parametry obsažené v § 13 ZDP zahrnují přesné vymezení spolupracujících osob – manželé, osoby žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti či členové rodiny zúčastnění na provozu rodinného závodu – a stanovení maximálních limitů pro rozdělení příjmů a výdajů poplatníka na spolupracující osobu (např. u manželů podíl převedených příjmů a výdajů až 50 %, resp. základ daně nejvýše 540 000 Kč za rok). Rozdělení je možné pouze u příjmů ze samostatné činnosti dle § 7 ZDP [s vyloučením příjmů dle § 7 odst. 1 písm. d)], přičemž převáděný podíl na příjmech a na výdajích musí být shodný. Výhodou spolupráce osob je možnost uplatnění daňových slev a odpočtů od základu daně v plné výši u spolupracující osoby, efektivní využití daňové ztráty, snížení základu pro progresivní sazbu daně 23 % a možnost úspory na sociálním pojištění při výkonu vedlejší samostatné činnosti. Článek detailně analyzuje konkrétní modelové situace, včetně výpočtů daňové úspory a případně pojistného, a upozorňuje rovněž na legislativní omezení rozdělení příjmů a výdajů (např. nemožnost převodu na dítě, na které je uplatňováno daňové zvýhodnění, či při uplatnění slevy na manžela).
Využití spolupráce osob k daňové optimalizaci
Vydáno:
21 minut čtení
Využití spolupráce osob k daňové optimalizaci
Ing.
Ivan
Macháček
Optimalizace daňového zatížení prostřednictvím spolupráce osob je legislativně zakotvena v § 13 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) a umožňuje podnikatelům strategicky rozdělit příjmy a výdaje na spolupracující osoby, čímž lze významně snížit daňovou povinnost i odvody na sociální pojištění. Klíčové parametry zahrnují přesné vymezení spolupracujících osob – manželé, osoby ve společně hospodařící domácnosti či členové rodiny zapojení do provozu rodinného závodu – a stanovení maximálních limitů pro převod příjmů a výdajů (např. u manželů až 50 % a 540 000 Kč za rok). Rozdělení je možné pouze u příjmů ze samostatné činnosti dle § 7 ZDP a musí být v poměru příjmů a výdajů shodné. Výhodou je možnost uplatnění daňových slev a odpočtů v plné výši u spolupracující osoby, efektivní využití daňové ztráty, snížení základu pro progresivní sazbu daně 23 % a možnost úspory na sociálním pojištění při výkonu vedlejší samostatné činnosti. Článek detailně analyzuje konkrétní modelové situace, včetně výpočtů daňové úspory a pojistného, a upozorňuje na legislativní omezení rozdělení příjmů (např. nemožnost převodu na dítě v povinné školní docházce či při uplatnění slevy na manžela).
Vymezení spolupracujících osob
Za spolupracující osobu se podle § 13 odst. 1 ZDP považuje:
a)
spolupracující manžel
V případě spolupracujícího manžela se nevyžaduje, aby manžel žil s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti
. Podle znění § 21e odst. 3 ZDP se rozumí pro účely daně z příjmů manželem (manželkou) také partner podle zákona č. 115/2006 Sb. upravujícího registrované partnerství.b)
spolupracující osoba žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti
Při spolupráci osob dle tohoto ustanovení
se nevyžaduje příbuzenský vztah spolupracujících osob k poplatníkovi, ale podmínkou je, že tyto osoby žijí ve společně hospodařící domácnosti s poplatníkem
. Půjde tedy nejen o veškeré členy rodiny, ale i o další cizí osoby s jedinou podmínkou, že se jedná o osoby žijící ve společně hospodařící domácnosti s poplatníkem. Výše uvedené řešení dle § 13 odst. 1 písm. b) ZDP se vztahuje i na případ společné spolupráce manželky a další spolupracující osoby, např. syna nebo dcery s podnikatelem. Společně hospodařící domácností se pro účely daně z příjmů rozumí dle § 21e odst. 4 ZDP společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby
.c)
člen rodiny zúčastněn