Návrh interpretace NÚR NI-75 k určování okamžiku vzniku výnosu neřeší pouze časové zařazení výnosu, ale také jeho ocenění. Svým důrazem na převod kontroly, variabilní protihodnotu, ekonomickou podstatu smluvních pokut, vratky, reklamace a významnou finanční složku při odložené úhradě se přibližuje principům IFRS 15. Některá smluvní ujednání, která dnes nazýváme „pokutou“, proto mohou být účetně zachycena nikoli jako samostatný náklad, ale jako snížení výnosu. Tento přístup může změnit strukturu výkazu zisku a ztráty a vyvolává navazující účetní, daňové i aplikační otázky. Otevřené zůstává zejména určení obchodní ceny a úrokové složky u individuálních nebo zakázkových transakcí.
NI-75: Návrh interpretace NÚR k výnosům
Ing.
Ladislav
Čížek,
auditor
Návrh
interpretace
NI-75 může na první pohled působit jako úzce technická účetní úprava. Ve skutečnosti však otevírá prakticky významné otázky, kdy vzniká výnos, jak určit jeho správnou částku a jak zachytit smluvní ujednání, která se za běžnou fakturovanou cenou často skrývají.Návrh
interpretace
NI-75 „Určení okamžiku vzniku výnosu“ neřeší pouze okamžik vzniku výnosu. V úvodu předkládá dvě otázky:1.
„Kdy účetní jednotka uzná výnos?“ a
2.
„V jaké částce jej ocení?“
A právě druhá otázka může být v některých případech určitě zajímavá. Návrh totiž pracuje s variabilní protihodnotou, s ekonomickou podstatou smluvních ujednání, s oddělením obchodní a finanční části transakce a tím i s časovou hodnotou peněz. Ne v paragrafovém znění zákona. Ne jako plnohodnotná novela vyhlášky. Ale jako odborný názor Národní účetní rady, který se opírá o věrný a poctivý obraz a o principy IFRS v rozsahu slučitelném s českými účetními předpisy.
Protože jde zatím o návrh
interpretace
, mohou se jeho formulace i praktické dopady v navazující diskusi ještě změnit.Závaznost interpretací
Interpretace
sama o sobě „nepřináší do české legislativy“ nic. Návrh NI-75 výslovně uvádí, že
interpretace
není právně závazným stanoviskem, pouze vyjadřuje odborný názor Národní účetní rady. Takže z hlediska formální hierarchie účetních předpisů nejde o zákon, vyhlášku ani český účetní standard.Přesto bych význam návrhu nepodceňoval. České účetnictví se často mění nenápadně. Ne vždy tak, že se v zákoně objeví nový rozsáhlý paragraf. Někdy stačí, že se v odborném textu zavede určitý způsob přemýšlení a praxe si na něj postupně zvykne. Zpočátku jej použijí větší účetní jednotky, auditoři a metodická oddělení. Pak se objeví v účetních politikách. A po několika letech působí skoro samozřejmě.