S účinností od 1. 1. 2019 došlo v pojištění OSVČ k významným změnám, a to zákonem č. 259/2017 Sb. , kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb. , o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen „zákon č. 259/2017 Sb. “). Přehled těchto změn byl popsán podrobně ve Finančním, daňovém a účetním bulletinu č. 4/2018, k některým změnám se vracíme na konci tohoto článku. V článku je také věnována pozornost podávání žádosti o snížení záloh na pojistné nebo zrušení jejich placení, a tomu, kdo a z čeho platí pojistné na sociální pojištění jako OSVČ.
Sociální pojištění OSVČ v roce 2019
Ing.
Marta
Ženíšková
I. Žádost o snížení nebo zrušení záloh
Možnost požádat o snížení nebo zrušení záloh na pojistné je zakotvena v § 14 odst. 4 a odst. 7 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pojistném na SZ“).
O snížení záloh na pojistné na důchodové pojištění může požádat OSVČ vykonávající hlavní (dále jen „OSVČ hlavní“) nebo vedlejší samostatnou výdělečnou činnost (dále jen „OSVČ vedlejší“) příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení (dále také „OSSZ“), která
sníží
poměrně zálohy za těchto podmínek:–
Žádost může být podána nejdříve v dubnu. V žádosti musí být uvedeny příjmy a výdaje za období od 1. 1. toho roku, v němž se žádost podává, do konce měsíce předcházejícího podání žádosti.
–
Žádost může být podána až po podání přehledu o příjmech a výdajích za kalendářní rok bezprostředně předcházející kalendářnímu roku, v němž se žádost podává.
–
Příjmy ze samostatné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení v průměru na jeden kalendářní měsíc od ledna do podání žádosti jsou alespoň o jednu třetinu nižší než v předchozím kalendářním roce.
Příklad 1
V lednu 2019 podala OSVČ přehled za rok 2018 a žádost o snížení zálohy podala v březnu 2019.
Okresní správa sociálního zabezpečení žádost zamítne, protože OSVČ neuvedla příjmy po odpočtu výdajů alespoň za 3 po sobě jdoucí měsíce od 1. 1. 2019.
Příklad 2
V květnu 2019 podala OSVČ žádost o snížení zálohy. Přehled za rok 2019 podá v červenci 2019, proto porovná příjmy po odpočtu výdajů v průměru na měsíc za 4 měsíce roku 2019 s příjmy v průměru na měsíc uvedenými na přehledu za rok 2017.
Okresní správa sociálního zabezpečení žádost zamítne, protože OSVČ musí porovnat příjmy po odpočtu výdajů v průměru na měsíc za 4 měsíce roku 2019 s příjmy za rok 2018, nikoliv za rok 2017.
Příklad 3
V dubnu 2019 podala OSVČ hlavní jak přehled o příjmech a výdajích za rok 2018, tak žádost o snížení zálohy. V průměru na měsíc činil příjem po odpočtu výdajů v roce 2018 20 000 Kč a za 3 měsíce roku 2019 činí 4 000 Kč.
Okresní správa sociálního zabezpečení žádosti vyhoví, sníží zálohu z 2 920 Kč na minimální výši 2 388 Kč. Podle přehledu za rok 2018 činí minimální měsíční vyměřovací základ 10 000 Kč, tj. 50 % z rozdílu mezi příjmy a výdaji.
O zrušení povinnosti platit zálohy může OSVČ vedlejší požádat OSSZ, která
může zrušit
povinnost platit zálohy, pokud je předpoklad, že OSVČ bude mít za kalendářní rok tak malý daňový základ (rozdíl mezi příjmy a výdaji), že nebude v tomto roce povinně důchodově pojištěná. V roce 2019 nebude OSVČ vedlejší povinně důchodově pojištěná, jestliže při výkonu samostatné výdělečné činnosti ve všech 12 měsících nedosáhne příjem po odpočtu výdajů aspoň 78 476 Kč. Tato částka se snižuje o 6 540 Kč za každý kalendářní měsíc, v němž nevykonávala činnost. Pro podání žádosti o zrušení povinnosti platit zálohy platí stejné podmínky jako pro uplatnění žádosti o snížení zálohy (žádost podat nejdříve v dubnu a po podání přehledu za bezprostředně předcházející kalendářní rok).II. Kdo se považuje za OSVČ a účast na důchodovém pojištění
Účast OSVČ na důchodovém pojištění je zakotvena v § 9 a § 10 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“).
Podmínky účasti na důchodovém pojištění se u OSVČ posuzují v každém kalendářním roce samostatně. Jen OSVČ účastná důchodového pojištění v kalendářním roce je povinna za tento rok platit pojistné na sociální pojištění.
Podmínka výkonu samostatné výdělečné činnosti
Za OSVČ se považuje osoba, která vykonává samostatnou výdělečnou činnost nebo při ní spolupracuje. Osoba, která v kalendářním roce takovou činnost nevykonávala, není OSVČ; z této zásady platí výjimka pro OSVČ účastné dobrovolného nemocenského pojištění OSVČ. Pokud by OSVČ pobírala po celý kalendářní rok z nemocenského pojištění OSVČ dávku nebo dávky nemocenského pojištění, je v takovém kalendářním roce považována za OSVČ, pokud neoznámila OSSZ skončení samostatné výdělečné činnosti – např. pobírala celý rok nemocenské nebo nemocenské a peněžitou pomoc v mateřství.
Příklad 4
OSVČ byla uznána práce neschopnou od 20. 12. 2018, pracovní neschopnost bude trvat do 10. 1. 2020.
Tato OSVČ měla po celý rok 2019 nárok na výplatu nemocenského. Doba prvních 14 dnů trvání pracovní neschopnosti se považuje za dobu výplaty nemocenského (§ 10 odst. 3 zákona o důchodovém pojištění). OSVČ v tomto případě:
a)
Mohla oznámit OSSZ ukončení činnosti tak, aby po celý rok 2019 nebyla OSVČ, například od 20. 12. 2018 nebo od 1. 1. 2019, a opět oznámit zahájení činnosti v roce 2020. Za rok 2019 nebude podávat přehled o příjmech a výdajích. Příjmy, které budou z činnosti vykonávané před rokem 2019 zaúčtovány do roku 2019, musí být dodatečně zahrnuty do daňového přiznání za rok 2018. OSVČ by podala za rok 2018 dodatečné daňové přiznání a opravný přehled. Jestliže by za rok 2019 podala řádné daňové přiznání, deklarovala by tím, že v roce 2019 činnost vykonávala, k oznámení o skončení činnosti OSSZ nebude přihlížet. Za rok 2019 by byla v tomto případě povinna podat i přehled o příjmech a výdajích.
b)
Jestliže neoznámila OSSZ ukončení činnosti, je nadále považována za OSVČ s povinností podat za rok 2019 přehled o příjmech a výdajích, i kdyby neměla v roce 2019 žádný příjem, a ani neměla žádné výdaje.
Co se považuje za výkon samostatné výdělečné činnosti
Za výkon samostatné výdělečné činnosti se považují činnosti:
–
k jejichž provádění je vyžadováno oprávnění nebo aspoň evidování, například oprávnění k provozování živnosti, advokacie, zaevidování se při podnikání v zemědělství a lesnictví, jako společníka v. o. s.,
–
které jsou vykonávány na základě autorskoprávních vztahů upravených autorským zákonem, s výjimkou činnosti, z níž příjmy jsou samostatným základem daně z příjmu pro zdanění zvláštní sazbou daně,
–
k jejichž provádění není vyžadováno oprávnění nebo evidování, jsou-li vykonávány vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku.
Za samostatnou výdělečnou činnost se může považovat jen taková činnost, ze které plynoucí příjmy se považují podle § 7 zákona o daních z příjmů za příjmy ze samostatné činnosti.
Příklad 5
Pan Novák je zaměstnancem a zároveň má příjmy pouze z pronájmu ochranné známky a z licenční smlouvy uzavřené k dalšímu využití jeho odborné publikace. Pan Novák podal za rok 2018 daňové přiznání; příjmy z ochranné známky a licenční smlouvy zahrnul do příjmů za samostatné činnosti.
Z hlediska sociálního pojištění se pronájem ochranné známky nepovažuje za výkon samostatné výdělečné činnosti. Příjmy z licenční smlouvy se vztahují k činnosti ukončené před rokem 2018, v roce žádnou samostatnou výdělečnou činnost již nevykonával. Pan Novák nebyl v roce 2018 OSVČ, nepodává přehled o příjmech a výdajích za tento rok, z příjmů z pronájmu ochranné známky a z licenční smlouvy pojistné neplatí.
Příklad 6
Pan Pek vykonává činnost daňového poradce podle zákona č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky, a zároveň má příjmy pouze z pronájmu ochranné známky a z licenční smlouvy uzavřené k dalšímu využití jeho odborné publikace. Pan Pek podal za rok 2018 daňové přiznání; příjmy z daňového poradenství, z ochranné známky a licenční smlouvy zahrnul do příjmů za samostatné činnosti.
Pan Pek vykonává samostatnou výdělečnou činnost, je OSVČ. Podle § 5b odst. 1 zákona o pojistném na SZ vyměřovacím základem OSVČ musí být alespoň 50 % daňového základu. Daňovým základem u pana Peka jsou příjmy po odpočtu výdajů jak z daňového poradenství, tak z ochranné známky a licenční smlouvy. Pojistné na sociální pojištění se platí i z příjmů z ochranné známky a licenční smlouvy.
Příklad 7
Pan Srb podniká na základě živnostenského oprávnění. Výkon jeho činnosti mu byl pozastaven (nebo mu živnostenský úřad zrušil oprávnění). Pan Srb ale nadále vykonává samostatnou výdělečnou činnost, kterou dosud vykonával na základě živnostenského oprávnění.
Podle § 10 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění zaniká panu Srbovi pozastavením činnosti nebo zrušením oprávnění jeho účast na důchodovém pojištění jako OSVČ vykonávající činnost na základě živnostenského oprávnění. Vzhledem k tomu, že nadále vykonává samostatnou výdělečnou činnost, tak ji již nevykonává na základě oprávnění, ale vykonává ji na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. Příjmy i z této činnosti se pro účely daňové považují za příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 zákona o daních z příjmů. Pan Srb nadále bez přerušení vykonává samostatnou výdělečnou činnost, považuje se nově za OSVČ podle § 9 odst. 3 písm. f), a nikoliv jako dosud podle písm. b) zákona o důchodovém pojištění. Pan Srb v tomto případě neoznamuje OSSZ skončení činnosti a její opětovné zahájení.
Příklad 8
Pan Černý je poživatelem starobního důchodu, jiné příjmy nemá. V roce 2019 obdržel za odbornou přednášku 14 000 Kč. Přednáška nebyla uskutečněna na základě pracovněprávního vztahu (neuzavřel s organizátorem přednášky ani pracovní poměr, ani dohodu o pracovní činnosti a ani dohodu o provedení práce). Přednáška byla uskutečněna na základě autorskoprávních vztahů.
Příjem z této činnosti je předmětem daně z příjmu ze samostatné činnosti. Pan Černý není povinen podat daňové přiznání za rok 2019, protože jeho roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nedosáhly 15 000 Kč. Z hlediska sociálního pojištění se stal OSVČ, protože vykonával v roce samostatnou výdělečnou činnost, měl z ní příjmy, které se podle zákona o daních z příjmů považují za příjmy ze samostatné činnosti. Je povinen oznámit OSSZ zahájení a ukončení samostatné výdělečné činnost a podat za rok 2019 přehled o příjmech a výdajích. Výdaje uplatní v paušální výši 40 % z příjmu. Základ daně by činil 8 400 Kč, vyměřovací základ pro odvod pojistného 4 200 Kč.
Pan Černý je OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost (dále jen „OSVČ vedlejší“), protože je poživatelem starobního důchodu. V roce 2019 je OSVČ vedlejší povinně důchodově pojištěná, pokud její daňový základ dosáhne 78 476 Kč. Tato částka platí pro OSVČ vedlejší, které vykonávaly činnost ve všech kalendářních měsících. Za každý kalendářní měsíc, v němž činnost nevykonávaly, se od této částky odečítá 6 540 Kč.
Jestliže pan Černý přednášel ve dnech 8. a 9. 4. 2019 a na přehledu uvede, že samostatnou výdělečnou činnost vykonával v dubnu, bude povinen z odměny platit pojistné, protože bude důchodově pojištěn v měsíci dubnu. Od 78 476 Kč se musí odečíst 6 540 Kč za každý z 11 měsíců, v nichž nebyl OSVČ, tj. celkem 71 940 Kč. Výslednou částkou je 6 536 Kč, základ daně je ale vyšší, činí 8 400 Kč. Pan Černý by byl povinně účasten důchodového pojištěn v roce 2019 již při daňovém základu 6 536 Kč. OSVČ, která je v kalendářním roce povinně důchodově pojištěná, je povinna za tento rok zaplatit i pojistné na důchodové pojištění.
Pan Černý se ale musel na přednášku připravit, jistě posluchačům připravil i podkladové materiály. To znamená, že samostatnou výdělečnou činnost mohl zahájit před dubnem 2019. Pokud by ji zahájil v březnu 2019 a skončil ji v dubnu 2019, tak nebyl OSVČ v 10 kalendářních měsících. Od 78 476 Kč se odečte 10 × 6 540 Kč, výslednou částkou je 13 076 Kč. Takového příjmu po odpočtu výdajů nedosáhl, dosáhl jen 8 400 Kč, proto by neplatil za rok 2019 pojistné. Oznámení o zahájení a o ukončení činnosti a přehled za ro 2019 by byl povinen podat.
III. K některým změnám v pojištění OSVČ účinným od 1. 1. 2019 (zákon č. 259/2017 Sb.) v příkladech
Příklad 9
V roce 2018 platila OSVČ zálohy vždy 10. dne kalendářního měsíce a tak je platí i nadále od ledna 2019.
Záloha, kterou zaplatila 10. 12. 2018, byla zálohou za listopad 2018, záloha, kterou zaplatila 10. 1. 2019, byla zálohou na leden 2019. Tato OSVČ nemá zaplacenou zálohu za prosinec 2018. Za prosinec 2018 nebyla OSVČ povinna zálohu platit. Na přehledu za rok 2018 musí být v úhrnu záloh za měsíce tohoto roku vykázáno jen 11 plateb záloh.
Příklad 10
Dluh na zálohách za měsíce před rokem 2019 zanikl k 1. 1. 2019.
To znamená, že dluh na zálohách, který vznikl před 1. 1. 2019, OSSZ:
–
nebude v roce 2019 předepisovat k úhradě,
–
nebude v roce 2019 vymáhat, i když jej již před rokem 2019 předepsala k úhradě,
–
vrátí, pokud byl uhrazen po 31. 12. 2018.
Příklad 11
V dubnu 2019 zahájila OSVČ vedlejší činnost, od 1. 6. 2019 se přihlásila k nemocenskému pojištění.
I když tato OSVČ není povinna v roce zahájení činnosti platit zálohy, může se přihlásit k dobrovolnému nemocenskému pojištění. Měsíční základ pro placení pojistného si může určovat mezi 6 000 Kč a 16 350 Kč.
Splatnost pojistného za červen je od 1. 6. do 31. 7. Jestliže si určila měsíční základ 16 350 Kč, činí pojistné 377 Kč za měsíc. Když tato OSVČ zaplatí v červenci 2 × 377 Kč nebo zaplatí 754 Kč jednou platbou, určila si maximální vyměřovací základ v obou měsících.
Splatnost pojistného za další měsíce po červnu 2019 je od prvního do posledního dne měsíce, za který se pojistné platí. Dluh na pojistném může být bez sankce doplacen do konce měsíce následujícího po měsíci, za který se pojistné platí. Pokud by tato OSVČ nezaplatila pojistné na nemocenské pojištění za srpen v srpnu, může jej doplatit do konce září. Při placení pojistného v září za srpen platí dlužné pojistné. Dlužné pojistné se vypočítává z minimálního měsíčního základu, protože si jiný základ v srpnu neurčila a v září si již měsíční základ za srpen nemůže určit. Pojistné z 6 000 Kč činí 138 Kč. Jestliže by tato OSVČ uhradila v září pojistné za srpen i září ve výši 2 × 377 Kč, tak za srpen rozdíl mezi 377 Kč a 138 Kč, tj. 239 Kč, bude přeplatkem. Přeplatek do výše dvojnásobku minimálního pojistného (2 × 138 Kč) se nevrací ani na žádost, zůstává nadále přeplatkem, aby se z něho mohl uhradit dluh na pojistném na nemocenské pojištění a OSSZ nemusela z důvodu nezaplacení pojistného ukončit OSSZ účast na nemocenském pojištění. Pokud si OSVČ přeje co nejdříve ukončit účast na nemocenském pojištění, měla by oznámit OSSZ její ukončení v případě, že její přeplatek na pojistném činí aspoň 138 Kč, jinak účast na nemocenském pojištění zanikne až od prvního dne kalendářního měsíce, za který nebylo zaplaceno pojistné.
Příklad 12
Podle přehledu o příjmech a výdajích, který byl podán za předchozí roky ve stanovené lhůtě, se stanoví nová výše záloh na pojistné na důchodové pojištění a maximální výše měsíčního základu pro odvod pojistného na nemocenské pojištění.
Posuzování, zda v měsíci, ve kterém byl přehled podán, platí dosavadní výše těchto základů nebo již nová, se řídí jednoduchým pravidlem, a to, že v měsíci podání přehledu platí ten údaj, který je pro OSVČ výhodnější. Pro placení záloh je pro OSVČ výhodnější nižší měsíční vyměřovací základ, pro maximální měsíční základ pro nemocenské pojištění je výhodnější vyšší základ.
Příklad 13
Přehled za rok 2018 podá OSVČ v červenci 2019 (doložila, že daňové přiznání jí zpracovává daňový poradce). Minimální záloha dosud činila 4 000 Kč, podle přehledu činí 3 000 Kč.
Za červenec 2019 činí předpis záloh 3 000 Kč. Pokud OSVČ zaplatila za červenec 4 000 Kč, vznikl přeplatek 1 000 Kč. Z tohoto přeplatku uhradí OSSZ splatné závazky této OSVČ vůči OSSZ a ČSSZ. Pokud OSVČ nemá žádný dluh, přemění se tato částka na zálohu v dalším měsíci (v dalších měsících). O vrácení přeplatku na zálohách může OSVČ požádat až po zaplacení záloh za všechny měsíce roku 2019, za které byla povinna je platit. Žádost o vrácení přeplatku musí být podána do konce roku 2019. Přeplatek, o jehož vrácení nebylo požádáno do konce roku, se považuje za zálohu. OSVČ si může navyšovat úhrn záloh tím, že platí vyšší pojistné než v minimální výši a nepožádá o vrácení přeplatku do konce roku.
Pokud je tato OSVČ účastna nemocenského pojištění, platí pro ni v červenci maximální měsíční základ 4 000 Kč a od srpna 3 000 Kč.