Se kterými částkami rozhodných příjmů u dohod pracují zaměstnavatelé v roce 2026? Pro které osoby jako zaměstnance neplatí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ? Jaké postupy platí v situaci, když zaměstnanec při příjmu nižším než minimální mzda zatají další zaměstnání? Jak dlouhá je ve zdravotním pojištění lhůta pro provádění oprav a změn?
Sčítání příjmů a minimální vyměřovací základ zaměstnance ve zdravotním pojištění
Ing.
Antonín
Daněk
Nejsou výjimkou situace, kdy mají pojištěnci více příjmů buď v jednom zaměstnání nebo ve více zaměstnáních, přičemž některý z těchto příjmů může být nižší než hodnota minimální mzdy 22 400 Kč. Povinnosti placení pojistného zaměstnavatelem podléhá příjem ze zaměstnání za předpokladu, že se osoba považuje ve zdravotním pojištění za zaměstnance podle § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 48/1997 Sb.), tj. když zúčtovaný příjem svojí výší nebo povahou zakládá účast na zdravotním pojištění, resp. z titulu tohoto příjmu vzniká zaměstnavateli povinnost odvádět pojistné.
V právních podmínkách roku 2026 odvádí zaměstnavatel pojistné z:
–
příjmů zdaňovaných podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), typicky u zaměstnanců pracujících na základě pracovní smlouvy nebo z příjmů charakteru funkčních požitků,
–
příjmu alespoň 4 500 Kč u osob vyjmenovaných v § 5 písm. a) v bodech 4–7 zákona č. 48/1997 Sb., kdy se například jedná o osoby pracující na základě dohody o pracovní činnosti,