Doručování opomenutému účastníkovi

Jak již bylo uvedeno výše, rozhodnutí žalovaného o zřízení zástavního práva k majetku daňového subjektu C.C. Leasing s.r.o. k zajištění jím neuhrazeného peněžitého plnění bylo vydáno podle § 170 odst. 1 daňového řádu . Správce daně přitom může rozhodnout o zřízení zástavního práva také k majetku vlastníka odlišného od daňového subjektu, jehož nedoplatek je zajišťován, a to na základě předchozího písemného souhlasu vlastníka s úředně ověřeným podpisem, jak vyplývá z odstavce třetího téhož zákonného ustanovení. Navíc zápis stěžovatelčina vlastnického práva k předmětným nemovitostem do katastru nemovitostí byl proveden dne 1. 8. 2024 se zpětnou účinností ke dni 8. 7. 2024, kdy byl podán návrh na vklad. Za této situace se stěžovatelka de iure již před vydáním rozhodnutí ze dne 25. 7. 2024, č. j. 698553/2024-510000-42, a de facto sedmý den po jeho vydání stala ve smyslu § 101 odst. 3 daňového řádu jeho příjemkyní, neboť zřízením zástavního práva k jejím nemovitostem jí nepochybně byla uložena povinnost strpět omezení svého vlastnického práva. Proto jako příjemkyně rozhodnutí se mohla odvolat proti uvedenému rozhodnutí žalovaného ve třicetidenní lhůtě, jejíž počátek byl určen dnem 13. 8. 2024, kdy se o jeho obsahu dozvěděla tím, že jí katastrální úřad doručil oznámení o zahájení vkladového řízení a informaci o vyznačení plomby na základě rozhodnutí správce daně o zřízení zástavního práva (§ 109 odst. 1 a 4 daňového řádu ). Jelikož však stěžovatelka řádný opravný prostředek v daňovém řízení nevyčerpala před podáním žaloby, je nutné ji považovat za nepřípustnou.