V návaznosti na podmínky dané zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, může být bývalý student (tj. bezprostředně po ukončení studia) ještě po určité období ve zdravotním pojištění nezaopatřeným dítětem neboli osobou, za kterou je plátcem pojistného stát. Je pravdou, že do postupů zaměstnavatele i pojištěnce ve zdravotním pojištění se promítly změny účinné od 1. 1. 2026 novelou zákonů zdravotního pojištění č. 289/2025 Sb. Jaké jsou konkrétní projevy těchto změn? Ve kterých aspektech spatřujeme rozdíly mezi prací ve státech postupujících podle koordinačních nařízení Evropské unie a v tzv. třetích zemích?
Skončení studia a postupy zaměstnavatele a pojištěnce ve zdravotním pojištění po novele
Ing.
Antonín
Daněk
Za studium na středních školách se považuje například studium na gymnáziu, konzervatoři, střední odborné škole, vyšší odborné škole, středním odborném učilišti. Za studium na střední škole se naopak nepovažuje dálkové, distanční, večerní nebo kombinované studium na střední škole, je-li dítě v době takového studia výdělečně činné podle § 10 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 117/1995 Sb.“), nebo má nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.
Vysoká škola je veřejná, soukromá nebo státní. Státní vysoká škola je vojenská nebo policejní. Pokud student studuje v rámci akreditovaného studijního programu (bakalářský, magisterský nebo doktorský studijní program), je nerozhodné, jestli studuje na vysoké škole universitní nebo neuniversitní nebo jestli studuje na vysoké škole veřejné, soukromé nebo státní. Není rozhodující ani forma studia, ať už se jedná o studium prezenční (denní), distanční (dálkové) nebo kombinované – vždy je student nezaopatřeným dítětem neboli ve zdravotním pojištění osobou, za kterou je plátcem pojistného stát.
V tomto článku se budeme zabývat postupy pojištěnců-studentů ve zdravotním pojištění v situaci, kdy řádně ukončí studium na střední nebo vysoké škole a v dalším