Daňové posouzení příjmů umělců a sportovců bývá v praxi často složitější než u běžných zaměstnanců či podnikatelů. Specifický charakter jejich činnosti totiž vyvolává otázky týkající se správné kvalifikace příjmů, možnosti využití výdajových paušálů nebo určení státu oprávněného příjmy zdanit. Tyto problémy nabývají na významu zejména v situacích, kdy umělci a sportovci působí současně ve více státech. Následující text se zaměřuje na nejdůležitější aspekty jejich zdanění v českých podmínkách, a sice v kontextu mezinárodních smluv o zamezení dvojímu zdanění (SZDZ).
Zdanění umělců a sportovců v Česku i dle mezinárodních smluv
Ing.
Martina
Zbončaková
Za umělce jsou zpravidla v souladu s dosud aplikovanou výkladovou praxí považovány osoby, které samy vystupují před publikem nebo se přímo podílejí na uměleckém výkonu. Typicky se jedná o divadelní, filmové či televizní herce, účinkující v reklamách, zpěváky, hudebníky, tanečníky nebo členy uměleckých souborů.
Naopak do této kategorie obvykle nespadají osoby zajišťující technické, organizační nebo produkční zázemí, například kameramani, producenti, režiséři, choreografové či další podpůrný personál. Za umělce nebývají považováni ani přednášející na konferencích, seminářích nebo obdobných odborných akcích.
V souvislosti se sportovci lze jako příklad uvést profesionální fotbalisty, hokejisty, tenisty, basketbalisty, volejbalisty, golfisty, dále pak atlety či cyklisty a mnoho dalších.
Umělec či sportovec jako zaměstnanec, nebo podnikatel?
Při posuzování, zda umělec nebo sportovec vykonává činnost v režimu závislé činnosti, nebo jako osoba samostatně výdělečně činná, je nezbytné zkoumat skutečný obsah právního vztahu a míru naplnění znaků závislé práce. Mezi nejvýznamnější patří zejména vztah nadřízenosti a podřízenosti, povinnost řídit se pokyny druhé strany, organizační začlenění do její struktury, výkon činnosti v určeném čase a na určeném místě, existence pouze jednoho odběratele služeb či pravidelně vyplácená odměna obdobná mzdě. Významným faktorem bývá rovněž rozsah zázemí poskytovaného pro výkon činnosti.
Tyto znaky lze nalézt jak u
kolektivních sportovců
, tak např. u některých
umělců účinkujících v souboru
. Sportovci jsou zpravidla povinni účastnit se tréninků a soutěží podle pokynů klubu, vystupují v klubových dresech, často fakturují pouze jednomu klubu a za svou činnost pobírají pravidelnou fixní odměnu. Současně využívají rozsáhlé zázemí poskytované klubem, jako je sportoviště, vybavení, doprava apod. Obdobně mohou být do organizační struktury začleněni externí členové divadelních souborů, kteří se musí účastnit zkoušek, vystupovat v termínech stanovených divadlem a respektovat podobu představení včetně kostýmů či režijních pokynů. Ani u nich není výjimkou dlouhodobá spolupráce s jediným divadlem a pravidelně vyplácená fixní odměna.V minulých letech tedy správci