Krajský soud stejně jako žalovaný kladli stěžovatelce k tíži, že vycházela toliko z účetních závěrek za rok 2013 a 2014, přičemž ke schvalování uvedeného partnera docházelo až v polovině roku 2016. V takové situaci si dle mínění soudu měla stěžovatelka u dodavatele vyžádat aktuálnější účetní závěrku. Tento požadavek považuje Nejvyšší správní soud za přehnaný. Nejenže nenalézá oporu v textu interní směrnice, ale současně pomíjí i skutečnost, že dle § 21a zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, představuje nejzazší termín pro zveřejnění účetní závěrky uplynutí 12 měsíců od rozvahového dne. V nyní projednávané věci tedy nelze hodnotit jako zásadně neobvyklé, pokud tato závěrka nebyla v obchodním rejstříku vložena cca půl roku od rozvahového dne. Jakkoliv by se stěžovatelka v rámci zvýšené míry obezřetnosti mohla na výsledky ekonomické činnosti za předcházející rok dotazovat přímo u dodavatele, taková povinnost jí z ničeho neplynula. Dřívější závěrky pak negativní ukazatele nevykazovaly. Z tohoto důvodu tedy tvrzení soudu o nutnosti konzultace společnosti DOXA s ekonomem společnosti neobstojí.