Při sjednávání dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr platí ve zdravotním pojištění v některých situacích zvláštní podmínky. Může u pojištěnce pracujícího na základě dohody nastat ve zdravotním pojištění situace, kdy je jako zaměstnanec odhlášen? Jak se liší podmínky pro plnění oznamovací povinnosti (přihlašování a odhlašování zaměstnanců) u pracovní smlouvy a u dohod? Které příjmy se u jednoho zaměstnavatele sčítají? Kdy může být pojištěnec pracující na dohodu osobou bez zdanitelných příjmů?
Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr ve zdravotním pojištění: specifika, povinnosti a praktické příklady
Ing.
Antonín
Daněk
V současné době je v podstatě jedinou přetrvávající návazností zdravotního pojištění na nemocenské pojištění výše částek rozhodných pro účast na zdravotním pojištění u obou typů dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Pro vznik účasti na zdravotním pojištění rozhoduje výhradně výše zúčtovaného příjmu, přičemž není rozhodující, jak dlouho zaměstnání v kalendářním měsíci trvá.
V případě trvající dohody a při poklesu příjmu pod stanovenou rozhodnou částku (viz dále) je zapotřebí osobu jako zaměstnance na příslušný kalendářní měsíc, případně měsíce, odhlásit. Když zaměstnavatel osobu jako zaměstnance na daný kalendářní měsíc odhlašuje, měl by v tomto směru informovat i samotného zaměstnance, že po určité období (minimálně jeden celý kalendářní měsíc) nemá řešené své zdravotní pojištění tímto zaměstnáním na základě dohody.
Co se týká přihlašování a odhlašování zaměstnanců, má zdravotní pojištění specifickou právní úpravu zakotvenou v ustanovení § 8 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 48/1997 Sb.“), u dohod pak v písmenu d) tohoto ustanovení. Zaměstnanec pracující na některou z dohod se přihlašuje u zdravotní pojišťovny ke dni, ve kterém poprvé po uzavření dohody začal vykonávat sjednanou prác