Rozdělování podnikání mezi více firem
Předchůdcem dnešní DPH byla u nás daň z obratu, přičemž se zdá být neuvěřitelné, že příslušný zákon č.
73/1952 Sb. 40 let vystačil s 21 paragrafy a dvěma novelizacemi. Zatímco dnešní „moderní a vyspělá“ právní úprava DPH po 34 letech vylepšování 97 novelizacemi má přes 200 paragrafů. Navíc jde často o zásadní a velké novely, předposlední z roku 2024 měla 460 změnových bodů a třeba „jasné“ souvětí § 76 odst. 10 má 136 slov!
Z ustanovení zákona č.
235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen „
“), nás bude zajímat především jedno stručné a poměrně jasné ustanovení, § 6 odst. 1:
(pozn.: „
OPD
“, obvykle podnikatel)
se sídlem v tuzemsku nebo osoba registrovaná do režimu pro malé podniky pro tuzemsko
je plátcem od prvního dne kalendářního roku bezprostředně následujícího po kalendářním roce, ve kterém její obrat v tuzemsku překročil částku 2 000 000 Kč
.“
Možná je vhodné laikům osvětlit, že se
firmy nebrání plátcovství primárně kvůli
nutnosti zvýšit, a tak pro spotřebitele zdražit své realizační ceny o
DPH na výstupu
. Často by paradoxně mohli coby plátci mít nižší ceny, zejména díky možnosti odpočtu DPH 21 % z nákupů, pokud jejich plnění podléhají sazbě 12 % DPH nebo jsou od ní osvobozeny.
Odstrašující je především šílená administrativa
– daňová přiznání, kontrolní hlášení, souhrnná hlášení, daňové doklady, povinné evidence, průkaznost – náročnější podmínky odpočtu a odpovědnost. Od roku 2025 došlo nenápadně i k faktickému obrácení důkazního břemena ohledně ručení za DPH neuhrazenou dodavatelem. Např. dosud musel berní úřad prokazovat, že plátce „věděl nebo vědět měl a mohl“, zatímco nově se musí naopak nebohý plátce v roli odběratele – příjemce plnění – aktivně vyvinit, že o krácení DPH nevěděl.
Než se ponoříme do rozdělení byznysu do více firem pro vyhnutí se DPH, je účelné upozornit na
dvě věcné novinky citovaného ustanovení od roku 2025
: nový „malý podnik“ a konec klouzavého obratu.
Malé osvětlení „malého podniku“
Hlavním důvodem i zásadou unijní směrnice o DPH je přitom neutralita daně a rovné podmínky hospodářské soutěže.
Ale tak tomu do konce roku 2024 rozhodně nebylo u nejpočetnější skupiny podnikatelů – malých firem neregistrovaných k DPH. Pokud dodaly zboží nebo poskytly službu v členském státě usazení (sídla), nepodléhala dani, ale když totéž učinili v jiném státě EU, pak zpravidla bylo nutno přiznat místní DPH. To tedy rozhodně nejsou rovné podmínky ani neutrální daň. S tím je konec.
Od roku 2025 platí v celé EU – nepovinný – zvláštní režim pro malý podnik, který naplňuje proklamaci unijní směrnice
a srovnává pravidla hry na DPH i pro „malé“ aktéry u nich doma a jinde v EU.
Každý podnikatel a lidé okolo něj vědí, že
plátcovství se lze vyhnout ročním obratem do 2 milionů Kč
. Méně je známo, že do roku 2024
tuto možnost měly pouze osoby se sídlem (usazením) v ČR
. Obdobnou úlevu od administrativy s DPH malým podnikům umožňovaly i další státy EU (snad kromě Španělska), ovšem také vždy pouze těm svým, u nich usazeným. Český zedník (neplátce) si proto dvakrát rozmyslel přijmout zakázku občana na opravu domku/bytu „za kopečky“. Pokud je totiž místo plnění v zahraničí – např. opravovaný dům – a nelze uplatnit „reverse charge“ (tj. překlopit břemeno místní daně na příjemce, což lze jen, jde-li rovněž o podnikatele), pak se český zedník musel registrovat k tamní DPH, přiznávat a odvádět ji, což je spousta práce...
Nespravedlnost vůči firmám odjinud napravil od roku 2025
přeshraniční režim pro malé podniky usazené v jiném státě EU,
zkráceně „režim SME“ dle anglickéh
