Od 1. 1. 2019 dochází k významným změnám v placení záloh na pojistné na důchodové pojištění a v placení pojistného na nemocenské pojištění osobami samostatně výdělečně činnými (dále jen „OSVČ“). Tyto změny jsou obsaženy v zákoně č. 259/2017 Sb. , kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb. , o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Zároveň se valorizují hranice, jejichž výše se odvozuje od průměrné mzdy platné k 1. 1. příslušného kalendářního roku, tj. hranice pro účast na nemocenském pojištění, pro odvod záloh na důchodové pojištění a pojistného na nemocenské pojištění. Zvyšuje se minimální pojistné na nemocenské pojištění na 138 Kč.
Změny v sociálním pojištění OSVČ
Ing.
Marta
Ženíšková
I.Změny ve výši hranic odvozovaných od průměrné mzdy
Průměrná měsíční mzda se zvyšuje z 29 979 Kč v roce 2018 na 32 699 Kč v roce 2019.
Maximální vyměřovací základ (48násobek průměrné mzdy) se zvyšuje z 1 438 992 Kč v roce 2018 na 1 569 552 Kč v roce 2019.
Částka rozhodná pro účast na nemocenském pojištění zaměstnanců se zvyšuje od 1. 1. 2019 z 2 500 Kč na 3 000 Kč. V návaznosti na změnu výše rozhodné částky se také od 1. 1. 2019 zvyšuje minimální měsíční základ pro placení pojistného na nemocenské pojištění OSVČ, a to z 5 000 Kč na 6 000 Kč. Minimální pojistné na nemocenské pojištění se zvyšuje za kalendářní měsíc od 1. 1. 2019 ze 115 Kč na 138 Kč.
Daňový základ (dále také „DZ“) pro účast na důchodovém pojištění OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost (dále jen „OSVČ vedlejší“):
| 2018 | 2019 | |
| DZ roční | 71 950 Kč | 78 476 Kč |
| DZ měsíční | 5 996 Kč | 6 540 Kč |
OSVČ vedlejší je povinně důchodově pojištěná v kalendářním roce, v němž vykonávala samostatnou výdělečnou činnost ve všech 12 kalendářních měsících, pokud daňový základ, popřípadě rozdíl mezi příjmy a výdaji, činil alespoň částku uvedenou jako DZ roční. Tato částka se snižuje o DZ měsíční za každý měsíc, v němž činnost nevykonávala. Pokud OSVČ vykonávala činnost například jen ve dvou měsících roku 2018, tak od 71 950 Kč se odečte 59 960 Kč. Ve dvou měsících bude povinně účastna důchodového pojištění při daňovém základu 11 990 Kč a vyšším. Nelze postupovat tak, že DZ měsíční 5 996 Kč se násobí dvěma měsíci, protože výsledná částka není správná (činí 11 992 Kč); při dosaženém příjmu 11 990 Kč a 11 991 Kč by podle tohoto postupu výpočtu hranice příjmu pro vznik účasti na důchodovém pojištění neměla platit pojistné za rok 2018, ale ve skutečnosti je povinna za rok 2018 pojistné platit.
Minimální měsíční vyměřovací základy (dále také „VZ“) a minimální výše záloh činí:
| 2018 | 2019 | |
| min. měsíční VZ OSVČ hlavní | 7 495 Kč | 8 175 Kč |
| min. záloha na pojistné | 2 189 Kč | 2 388 Kč |
| min. měsíční VZ OSVČ vedlejší | 2 998 Kč | 3 270 Kč |
| min. záloha na pojistné | 876 Kč | 955 Kč |
II.Změny v pojištění OSVČ podle zákona č. 259/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Změny v pojištění OSVČ byly vedeny snahou učinit systém uživatelsky přívětivější, ponechat OSVČ větší volnost při placení pojistného, nepenalizovat často neúmyslné zpoždění v platbě nebo rušit účast na nemocenském pojištění z důvodu nezaplacení pojistného do 20. dne následujícího měsíce. Některým OSVČ dělá problém, že zálohy za kalendářní měsíc se platí až v následujícím měsíci.
Zálohy na pojistné v současné době plní pouze funkci zálohy, ani na placení zálohy a ani na její výši již nic nenavazuje (dříve existovala provázanost záloh na pojistné na důchodové pojištění s nemocenským pojištěním). Bylo tedy možno upustit od určování výše měsíčního vyměřovacího základu a od oznamování placení záloh dopředu. Zároveň se v nové úpravě dbalo na to, aby OSVČ, která bude postupovat nadále jako dosud, tj. podle úpravy platné do konce roku 2018, nebyla za to „potrestána“ penalizací dluhu na zálohách nebo ukončením účasti na nemocenském pojištění.
Je-li uvedeno číslo paragrafu, rozumí se tím příslušné ustanovení v zákoně č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „zákon o pojistném“) ve znění od 1. 1. 2019.
A. Zálohy na důchodové pojištění
1. Splatnost záloh na důchodové pojištění
Do konce roku 2018 je záloha za kalendářní měsíc splatná od 1. do 20. dne následujícího měsíce (záloha za říjen je splatná od 1. do 20. listopadu). Od ledna 2019 je záloha za kalendářní měsíc splatná od 1. do posledního dne tohoto měsíce (záloha za březen je splatná od 1. 3. do 31. 3.) – § 14a odst. 1 zákona o pojistném.
Za kalendářní měsíc, v němž OSVČ zahájila činnost, je záloha splatná ode dne, v němž zahájila činnost, do konce následující měsíce – § 14a odst. 1 zákona o pojistném. Zahájila-li činnost 20. 4., záloha za duben je splatná od 20. 4. do 31. 5. Obdobně to platí pro OSVČ vedlejší, která se dobrovolně v průběhu kalendářního roku přihlásila k důchodovému pojištění; splatnost zálohy je ode dne podání přihlášky do konce následujícího měsíce – § 14a odst. 1 zákona o pojistném.
2. Placení záloh na důchodové pojištění
OSVČ, která zahájí činnost v prosinci nebo se v prosinci přihlásí dobrovolně k důchodovému pojištění, za prosinec není povinna zaplatit zálohu – § 14a odst. 1 zákona o pojistném.
Podle přechodného ustanovení nebude OSVČ platit v lednu 2019 dvě zálohy (za prosinec 2018 a za leden 2019). Zálohu za prosinec 2018 OSVČ není povinna platit. To, co zaplatí lednu jako zálohu, bude považováno za zálohu jen za leden, i když v lednu 2019 zaplatí zálohu dvěma nebo více platbami. V případě, že si přeje zálohu za prosinec zaplatit, musí ji zaplatit v období od 21. 12. do 31. 12. 2018, nebo si o výši této zálohy navýšit zálohu za listopad 2018.
U OSVČ vedlejší, která nebyla povinna platit zálohy, protože v předchozím kalendářním roce byl u ní daňový základ nižší, než činila jeho výše rozhodná pro účast na důchodovém pojištění, vznikla povinnost podle dosavadní úpravy platit zálohy již za měsíc, v němž podala přehled. Podle nové úpravy vzniká v takovém případě povinnost platit zálohy od kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byl nebo měl být podán přehled za předchozí rok – § 13a odst. 1 písm. b) zákona o pojistném.
Příklad 1
OSVČ vedlejší nebyla povinna platit zálohy, ale na základě podaného přehledu je povinna zálohy opět platit:
–
Jestliže byl přehled podán v březnu 2018, tak za březen 2018 již musela OSVČ zálohu zaplatit.
–
Jestliže bude přehled podán v březnu 2019, tak záloha musí být zaplacena až za duben.
OSVČ vedlejší, která byla povinna platit zálohy, tak není-li podle výše daňového základu uvedeného na přehledu podanému za předchozí kalendářní rok povinně účastna důchodového pojištění, platila naposledy zálohu za kalendářní měsíc předcházející měsíci, v němž byl nebo měl být podán přehled. Podle nové úpravy také neplatí zálohu za kalendářní měsíc, v němž podala nebo měla podat přehled – § 13a odst. 1 písm. b) zákona o pojistném.
Příklad 2
OSVČ vedlejší byla povinna platit zálohy za všechny měsíce kalendářního roku. Po podání přehledu za tento rok se zjistilo, že měla v tomto roce tak malé příjmy, že v něm není povinně důchodově pojištěná. Přehled za tento rok podala v březnu následujícího roku. Jestliže přehled podala:
–
za rok 2017 v březnu 2018, zálohu za březen 2018, která se platila od 1. do 20. 4., již nebyla povinna platit,
–
za rok 2018 v březnu 2019, není povinna zaplatit zálohu za březen v měsíci březnu.
OSVČ vedlejší, která se dobrovolně přihlásila k důchodovému pojištění v průběhu kalendářního roku, je povinna jak podle dosavadní úpravy, tak i po roce 2018, začít platit zálohy již za měsíc, ve kterém se přihlásila k pojištění. Nově se stanoví konec období pro placení záloh. Podle dosavadní úpravy platila OSVČ zálohy ještě za kalendářní měsíc předcházející měsíci, v němž podala nebo měla podat přehled za kalendářní rok, v němž se přihlásila k důchodovému pojištění. Nově končí povinnost platit zálohy za prosinec kalendářního roku, za který se přihlásila k důchodovému pojištění – § 13a odst. 1 písm. a) zákona o pojistném.
Příklad 3
OSVČ se přihlásila k dobrovolnému důchodovému pojištění v červnu. Za kalendářní rok, v němž se přihlásila k důchodovému pojištění, podá přehled v následujícím roce v dubnu. Jestliže se přihlásila:
–
v červnu 2017, zaplatila zálohu za červen v období od 1. do 20. 7. 2017; povinnost platit zálohu aspoň v minimální výši měla naposledy za březen 2018,
–
v červnu 2019, musí zaplatit zálohy za červen až prosinec 2019 aspoň v minimální výši.
Zaplatí-li OSVČ zálohu na pojistné za kalendářní měsíc až v následujícím kalendářním měsíci (do konce následujícího měsíce), nebude se z této dlužné zálohy platit penále – § 20 odst. 5 písm. b) zákona o pojistném. OSVČ, které by nadále platily zálohy ve lhůtě podle staré úpravy, nebudou za to postihovány.
Příklad 4
OSVČ hlavní zahájí podnikání v únoru 2019. Dne 15. 3. zaplatila zálohu 2 388 Kč a až do prosince platí každý měsíc zálohu v minimální výši 2 388 Kč.
Podle nové úpravy měla zaplatit zálohu za únor od 20. 2. do 31. 3. Zálohu za březen má zaplatit v březnu. Dne 15. 3. zaplatila zálohu za únor, v březnu měla zaplatit ještě jednou aspoň 2 388 Kč jako zálohu za březen. Zálohu za březen nezaplatila v březnu, ale až v dubnu, zálohu za duben zaplatila v květnu atd. I když za všechny měsíce, kromě měsíce února, byla záloha placena po splatnosti, nebude OSVČ v tomto případě platit penále. Dlužnou zálohu uhradila vždy do konce následujícího měsíce.
Podle přechodného ustanovení dluh na zálohách za měsíce roku 2018 zaniká dnem 31. 12. 2018. To znamená, že od 1. 1. 2019 nenabíhá penále ze záloh roku 2018, které nebyly zaplaceny do 31. 12. 2018. V lednu 2019 a v následujících měsících až do podání přehledu za rok 2018 nelze již nezaplacené zálohy za měsíce roku 2018 doplatit ani dobrovolně.
3. Výše zálohy na důchodové pojištění
Podle úpravy platné do konce roku 2018 si OSVČ určovala měsíční vyměřovací základ při respektování minimální a maximální výše měsíčního vyměřovacího základu. Výši měsíčního vyměřovacího základu si určovala tím, že odvedla zálohu na pojistné ve výši vypočtené z určeného měsíčního vyměřovacího základu. Z tohoto důvodu musela OSVČ oznamovat OSSZ placení záloh dopředu. Jestliže minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ činí například 10 000 Kč (záloha z něho vypočtená činí 2 920 Kč), tak zaplatí-li OSVČ za říjen 2018 zálohu 5 840 Kč v období od 1. do 20. 11., znamená to, že si určila měsíční vyměřovací základ za říjen 20 000 Kč. Nezaplatí-li zálohu za listopad, vznikne jí dluh na záloze 2 920 Kč; z tohoto dluhu nabíhá penále až do jeho zaplacení.
Od 1. 1. 2019 odpovídá předpis výše zálohy minimálnímu měsíčnímu vyměřovacímu základu – § 14 odst. 2 zákona o pojistném. OSVČ si již neurčuje měsíční vyměřovací základ a nebude oznamovat placení záloh dopředu. Platit zálohy ale může OSVČ i nadále ve vyšší částce než činí záloha vypočtená z minimálního měsíčního vyměřovacího základu. Přeplatek bude „hrnut“ do dalších měsíců. Z tohoto přeplatku lze hradit splatné závazky. Nebude-li požádáno o jeho vrácení do konce kalendářního roku, přemění se přeplatek na zálohu a bude vyúčtován jako záloha na přehledu o příjmech a výdajích za tento rok – § 13a odst. 6 zákona o pojistném.
Příklad 5
Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ činí od dubna 2019 10 000 Kč (záloha z něho vypočtená činí 2 920 Kč). Za květen 2019 zaplatí OSVČ zálohu 6 000 Kč v období od 1. do 31. 5., za červen zálohu nezaplatí. V dalších měsících platí pravidelně zálohu ve výši 2 920 Kč.
Z částky 6 000 Kč uhradí OSSZ zálohu za květen ve výši 2 920 Kč. Zůstatek ve výši 3 180 Kč je přeplatkem; z něho se uhradí dluhy na penále, pokutě atd. Z tohoto zůstatku přeplatku uhradí OSSZ zálohy dopředu. Poněvadž OSVČ neměla splatný závazek, uhradí OSSZ z 3 180 Kč zálohu za červen v minimální výši 2 920 Kč a zálohu (její část) na červenec ve výši 160 Kč. OSVČ si tak může uhrazovat zálohy dopředu, aniž by musela oznámit OSSZ, že zaplatila zálohu dopředu. OSSZ hradí zálohy dopředu jen v minimální výši. Částka, která zůstane po úhradě záloh dopředu až do prosince, je přeplatkem. O vrácení 160 Kč OSVČ nepožádala. Úhrn zaplacených záloh za leden až prosinec 2019 se zvýší o 160 Kč.
Podle dosavadní úpravy mohla OSSZ na žádost OSVČ zálohy snížit, pokud ve stanovené době byl rozdíl mezi příjmy a výdaji nižší aspoň o třetinu než v předcházejícím roce v průměru na jeden kalendářní měsíc. Tato úprava nadále zůstává platit, ale nově může OSSZ na žádost OSVČ vedlejší rozhodnout o zrušení placení záloh. OSSZ placení záloh zruší, a to až do podání přehledu v následujícím roce, pokud z poklesu příjmů lze usuzovat, že OSVČ nebude v kalendářním roce povinně důchodově pojištěna – §14 odst. 7 zákona o pojistném.
Nově také dochází ke změně minimálního měsíčního vyměřovacího základu na základě podání přehledu o příjmech a výdajích za předcházející kalendářní rok. Podle dosavadní úpravy platil nový minimální měsíční vyměřovací základ uvedený na přehledu od kalendářního měsíce, v němž byl nebo měl být přehled podán. Byl-li přehled podán například v dubnu, tak záloha za duben, splatná od 1. do 20. 5., musela být placena podle nové výše měsíčního vyměřovacího základu. Podle nové úpravy od 1. 1. 2019 platí nový měsíční vyměřovací základ až od kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byl nebo měl být přehled podán. Bude-li přehled podán v dubnu 2019, tak pro stanovení výše zálohy za duben platí stejný měsíční vyměřovací základ jako pro stanovení zálohy za březen a další předcházející měsíce. Teprve za měsíc květen 2019 bude výše zálohy stanovena podle příjmů uvedených na přehledu za rok 2018. V případě, že podle přehledu podanému za předchozí rok bude nový měsíční vyměřovací základ nižší než dosavadní, platí tento nový měsíční vyměřovací základ již od měsíce, ve kterém byl přehled podán – § 14 odst. 6 zákona o pojistném.
Podle dosavadní úpravy si mohla OSVČ určit měsíční vyměřovací základ jen do výše maximálního vyměřovacího základu připadajícího na jeden kalendářní měsíc, tj. ve výši 1/12 ze 48násobku průměrné mzdy. Podle nové úpravy není maximální výše měsíčního vyměřovacího základu stanovena. OSVČ může poslat jako zálohu i částku vyšší než by činila záloha vypočtená z maximálního vyměřovací základu za měsíc, tj. v roce 2019 z vyššího než 130 796 Kč (čtyřnásobek průměrné mzdy 32 699 Kč). Výše zálohy není omezena, jen musí být dodržena minimální výše zálohy. Úhrn záloh v jakékoliv výši se zúčtuje s pojistným, které je OSVČ povinna za kalendářní rok zaplatit; přeplatek na zálohách OSSZ vrátí OSVČ. Roční vyměřovací základ nemůže být vyšší, než činí maximální vyměřovací základ.
B. Pojistné na nemocenské pojištění
Pozor na změnu minimální výše pojistného, aby nedošlo k nechtěnému zániku nemocenského pojištění. Již za leden 2019 činí minimální výše pojistného na nemocenské pojištění 138 Kč, dosud činila 115 Kč.
1. Splatnost pojistného na NP – § 14c odst. 2 zákona o pojistném
Pro splatnost pojistného na nemocenské pojištění (dále jen „pojistné na NP“) platí obdobně to, co platí pro splatnost záloh na důchodové pojištění. Pojistné na NP je splatné za kalendářní měsíc:
–
ode dne, od něhož se OSVČ přihlásila k nemocenskému pojištění, do konce následujícího měsíce (jestliže se přihlásila k nemocenskému pojištění od 5. 4. 2019, pojistné za duben je splatné od 5. 4. do 31. 5. 2019);
–
od prvního do posledního dne tohoto měsíce (za měsíc březen je splatné od 1. do 31. 3.). Pokud OSVČ pojistné v této lhůtě nezaplatila, může dluh na pojistném zaplatit ještě do konce následujícího měsíce, ale jen v minimální výši – v roce 2019 ve výši 138 Kč.
Příklad 6
OSVČ platí od ledna 2019 pojistné na NP v maximální výši 400 Kč za každý měsíc v tomto měsíci. Za březen pojistné nezaplatila. V dubnu zaplatila za březen a duben 800 Kč.
Z částky 800 Kč uhradí OSSZ pojistné za březen ve výši 138 Kč, za duben 400 Kč a 262 Kč zůstane na účtu OSVČ jako přeplatek.
2. Placení pojistného na NP dopředu – § 14c odst. 2 zákona o pojistném
OSVČ si může zaplatit pojistné na NP do budoucna na jednotlivé kalendářní měsíce, ale jen:
–
po projednání s OSSZ,
–
nejdéle do konce kalendářního roku.
Příklad 7
Maximální výše pojistného na NP v roce 2018 činila 350 Kč. V lednu 2019 zaplatila OSVČ pojistné za prosinec 2018 ve výši 350 Kč a po dohodě s OSSZ zaplatila ještě pojistné za leden až prosinec 2019 ve výši 4 200 Kč (350 Kč × 12 měsíců). V dubnu 2019 podá přehled za rok 2018, podle přehledu činí výše pojistného vypočtená z maximálního měsíčního základu 300 Kč.
Za leden až duben bylo pojistné zaplaceno ve správné výši 350 Kč, od května lze platit pojistné jen ve výši 300 Kč. Za 8 měsíců vznikne přeplatek na pojistném na NP 400 Kč. Přeplatek vrátí OSSZ do konce února 2020 po odpočtu dvou výší minimálního pojistného, tj. 276 Kč (2 × 138 Kč). OSSZ vrátí z přeplatku 124 Kč.
Pokud by podle přehledu činila od dubna 2019 maximální výše pojistného 400 Kč, nemůže si OSVČ doplatit výši pojistného do maxima. Pojistné zaplacené do budoucna nelze měnit – § 14c odst. 3 zákona o pojistném.
3. Měsíční základ – výše pojistného – § 5b odst. 3 zákona o pojistném
Nadále platí, že OSVČ si určuje měsíční základ mezi jeho minimální a maximální výší. Od 1. 1. 2019 se mění minimální výše měsíčního základu z 5 000 Kč na 6 000 Kč, to znamená, že minimální pojistné se mění ze 115 Kč na 138 Kč.
Maximální výše měsíčního základu se odvozuje z vypočteného nebo určeného vyměřovacího základu uvedeného na příslušném přehledu o příjmech a výdajích (dále jen „přehled“); platí od měsíce následujícího po měsíci, v němž byl podán přehled, pokud tento nový maximální měsíční základ není vyšší než dosavadní maximální vyměřovací základ.
Příklad 8
OSVČ podá přehled za rok 2018 v březnu 2019. Výše pojistného z maximálního vyměřovacího základu prosinci 2018 činila 300 Kč.
Podle přehledu za rok 2018 činí maximální výše pojistného:
a)
350 Kč. Pojistné v této výši může OSVČ zaplatit již v březnu.
b)
250 Kč. Maximální výše pojistného 250 Kč platí od dubna.
Za březen lze zaplatit pojistné ještě ve výši 300 Kč.
C. Přeplatky
1. Přeplatky na zálohách na důchodové pojištění – § 13a odst. 6 a § 17 odst. 1 a 2 zákona o pojistném
Přeplatek na zálohách na důchodové pojištění vznikne, pokud OSVČ zaplatila za kalendářní měsíc zálohu vyšší, než činí výše zálohy vypočtená z minimálního měsíčního vyměřovacího základu, nebo nebyla povinna za kalendářní měsíc zálohu platit. Přeplatek na záloze:
–
se použije k úhradě splatného závazku vůči OSSZ nebo ČSSZ v pojistném a v nemocenském a důchodovém pojištění,
–
se vrátí OSVČ na žádost podanou nejpozději do konce kalendářního roku, v němž vznikl,
–
evidovaný k 31. 12. kalendářního roku, o jehož vrácení nebylo do konce tohoto roku požádáno, se považuje za zálohu, která bude vyúčtována jako záloha na přehledu podaném za tento kalendářní rok.
2. Přeplatky na pojistném na důchodové pojištění – § 17 odst. 1 a 2 zákona o pojistném
Přeplatek na pojistném za kalendářní rok vrací OSSZ na základě podaného přehledu ve lhůtě uvedené v § 71 správního řádu (nejpozději do 60 dnů).
3. Přeplatky na pojistném na nemocenské pojištění – § 14c odst. 6 a § 17odst 4 zákona o pojistném
Přeplatek na pojistném na nemocenské pojištění vznikne zaplacením pojistného z vyššího než maximálního měsíčního základu nebo zaplacením pojistného za kalendářní měsíc, za který se pojistné neplatí. Přeplatek na pojistném na NP:
–
se použije k úhradě splatného závazku vůči OSSZ nebo ČSSZ v pojistném a v nemocenském a důchodovém pojištění,
–
vrátí OSSZ do konce února následujícího roku, a to snížený až o dvě výše minimálního pojistného, tj. do konce února 2019 se vrací přeplatek na pojistném za rok 2018 snížený až o 276 Kč (2 × 138 Kč).
Postup na přelomu roku 2018/2019
Záloha na pojistné na důchodové pojištění
zaplacená v lednu 2019 je vždy považována za zálohu za leden 2019. Zálohu za prosinec 2018 není OSVČ povinna platit. Pokud ji chce zaplatit, musí tak učinit v prosinci 2018.Pojistné na nemocenské pojištění
za prosinec 2018 a za leden 2019 se platí v lednu 2019. Pojistné za prosinec je splatné do pondělí 21. 1 2019, pojistné za leden je splatné od 1. do 31. 1. 2019.Nejlépe je postupovat tak, aby platba pojistného na NP za prosinec byla zaplacena do pondělí 21. ledna, a platba pojistného na NP za leden 2019 byla zaplacena v období od 22. do 31. ledna 2019. Tímto postupem si OSVČ jednoznačně určí měsíční základ za prosinec a za leden.
Bude-li pojistné zaplaceno do 21. ledna jednou platbou, bude platba rozdělena do prosince 2018 a do ledna 2019. Od ledna 2019 se mění minimální výše pojistného na NP ze 115 Kč na 138 Kč. V lednu lze za prosinec zaplatit pojistné 115 Kč a za leden musí být zaplaceno alespoň 138 Kč. Obdrží-li OSSZ do 21. ledna jednu platbu ve výši 253 Kč, rozdělí ji tak, že 115 Kč je platbou za prosinec a 138 Kč za leden. Pokud by OSVČ platila v roce 2018 pojistné v maximální výši například 400 Kč, ale v lednu by zaplatila jen jednu platbu ve výši 400 Kč, bude se postupovat tak, že se nejdříve uhradí pojistné v minimální výši 115 Kč a 138 Kč a ze zůstatku (400 Kč – 253 Kč) ve výši 147 se rozdělí pojistné rovnoměrně do prosince a do ledna, tj. s hledem na zaokrouhlování 73 a 74 Kč. Tato částka se připočte k 115 Kč a 138 Kč. Bude-li do 21. ledna zaplaceno jen 115 Kč, musí OSVČ do konce února zaplatit 138 Kč za leden, jinak jí nemocenské pojištění skončí 31. prosince 2018. Bude-li do 21. ledna zaplaceno například 200 Kč, uhradí se pojistné za prosinec ve výši 115 Kč a 85 Kč je považováno za platbu pojistného na leden – do konce února musí být doplaceno pojistné za leden ve výši 53 Kč (138 Kč – 85 Kč).
Bude-li pojistné placeno až po 21. lednu, nebylo pojistné za prosinec zaplaceno ve lhůtě splatnosti. Nemocenské pojištění takové OSVČ končí 30. listopadu 2018.