Rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ve věci C-409/04 Teleos PLC a jeho použití v českých podmínkách

Vydáno: 16 minut čtení

Soudní dvůr Evropské unie („SDEU“, „Soud“) zveřejnil v roce 2007 své rozhodnutí ve věci C-409/04 Teleos PLC a ostatní („Teleos“), kde vyslovil několik zajímavých závěrů pro oblast DPH. Tento rozsudek byl českými zákonodárci mnoho let přehlížen a v daňové praxi dezinterpretován. I když byl nakonec roku 2015 do české legislativy implementován, zdá se, že je i nadále nesprávně chápán. V tomto článku bych problematiku rozsudku v případu Teleos chtěl znovu připomenout a zamyslet se nad jeho dopady pro daňovou praxi.

Rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ve věci C-409/04 Teleos PLC a jeho použití v českých podmínkách
Stanislav
Kryl
Ernst & Young, s. r. o.
 
1 Případ Teleos
Britská společnost Teleos dodávala mobilní telefony svým odběratelům registrovaným k DPH ve Španělsku a Francii v paritě EXW
Incoterms
2000. Společnost Teleos uplatnila osvobození od britské DPH, neboť prodeje považovala za dodávku zboží do jiného členského státu. Jako důkazní prostředek společnost Teleos obdržela potvrzené doklady o mezinárodní přepravě („CMR“). Britský správce daně při prvotní kontrole tyto doklady uznal jako platné důkazy o tom, že zboží opustilo území Velké Británie. Následně ale vyhodnotil, že přepravní listy jsou falešné, a doměřil společnosti Teleos britskou DPH na výstupu. Nebylo sporu o tom, že společnost Teleos do podvodu zapojena nebyla a celou dobu jednala v dobré víře. SDEU se zabýval otázkou, zda členský stát může požadovat neodvedenou DPH po dodavateli, a to i v případě, kdy je zřejmé, že jednal v dobré víře a nebyl zapojen do daňového podvodu.
 
2 Názor Generálního advokáta
Dříve než začneme zkoumat samotný rozsudek, je nutné začít u názoru Generální advokátky1), a to proto, že je často citován a je mu přikládán větší význam, než samotnému rozsudku. Stanoviska generálních advokátů obecně pro SDEU nejsou závazná a pokud SDEU názor vyslovený generálním advokátem ve svém rozsudku explicitně nezopakuje, nelze tento názor brát jako oficiální výklad Směrnice o DPH.
Generální advokátka se nejprve zabývala výkladem pojmu odeslat či přepravit zboží do jiného členského státu. V bodech 53 a 54 svého stanoviska dále uvádí, že dodává-li prodávající zboží uvnitř Evropské unie v paritě „ze závo