Malá turbulence v českém účetnictví

Po několika letech stability českých účetních předpisů zčeřily relativně klidné vody české účetní legislativy požadavky Evropské unie uvést účetní pravidla do souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2013/34/ES ze dne 26. června 2013 a to do 20. července 2015. Tato směrnice zrušila dvě evropské směrnice, které dosud upravovaly účetnictví členských států EU - směrnici Rady 78/660/EHS o ročních účetních závěrkách a směrnici Rady 83/349/EHS o konsolidovaných účetních závěrkách. Když se podíváme na datum těchto směrnic (1978 a 1983), je zřejmé, že za čtvrt století od jejich vzniku prošlo účetnictví určitým vývojem, a proto jejich zrušení a nahrazení novou směrnicí nepřekvapuje. Významná novela zákona č. 563/1992 Sb., o účetnictví, která nová pravidla zavádí, má již finální podobu, Ministerstvo financí teď finišuje na prováděcích vyhláškách tak, aby vše mohlo nabýt účinnost od 1. ledna 2016. Podívejme se alespoň na ty nejdůležitější novinky.

Kromě již existujících malých, středních a velkých podniků se zavádí nová kategorie mikro účetních jednotek. Členění do všech těchto kategorií je závislé na výši tří kritériích - hodnota aktiv, čistý obrat a průměrný počet zaměstnanců. Nově jsou rovněž v zákoně o účetnictví vymezeny subjekty veřejného zájmu, dosud definované v zákoně o auditorech. Jednotlivé kategorie účetních jednotek se liší zejména v rozsahu vedení účetnictví, v povinnosti sestavovat přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu (nově se tato povinnost ukládá obchodním společnostem), v povinnosti auditu účetní závěrky, sestavování výroční zprávy a zveřejňování účetních informací. Významných formálních, ale i obsahových úprav doznává také oblast a konsolidované účetní závěrky.

Další novinkou je návrat jednoduchého účetnictví do zákona, které bylo zhruba před deseti lety ze zákona o účetnictví odstraněno (i když některým účetním jednotkám vedení jednoduchého účetnictví přechodná ustanovení zákona stále umožňovala) a bylo nahrazeno daňovou evidencí upravenou v zákoně o daních z příjmů. Zákon striktně vyjmenovává účetní jednotky, které mohou vést jednoduché účetnictví. Zásadní rozdíl mezi jednoduchým účetnictvím a daňovou evidencí, kterou stále mohou vést podnikatelé-fyzické osoby, je v úpravě některých formálních povinností. Zatímco jednoduché účetnictví má v zákoně stanoveny povinné účetní knihy a některé další povinnosti (např. povinnost sestavení přehledu o majetku a závazcích a přehledu o příjmech a výdajích), daňová evidence je v zákoně o daních z příjmů definována mnohem stručněji a pouze obsahem, nikoliv formou.

V zákoně je rovněž uvedena povinnost, kterou do té doby upravovaly pouze mezinárodní auditorské standardy - věnovat pozornost v účetní závěrce událostem po rozvahovém dni, a to buď úpravou v účetních výkazech, pokud události nastaly ještě před rozvahovým dnem, nebo v příloze, došlo-li k těmto událostem až po rozvahovém dni.

Velké účetní jednotky a subjekty veřejného zájmu, které působí v těžebním průmyslu a v odvětví těžby dřeva, budou mít nově povinnost sestavovat a zveřejňovat zprávu o platbách vládám. V té budou vykazovat platby, které odvádějí vládám, resp. ústředním, regionálním či místním orgánům v těch zemích, ve kterých působí.

Další změny jsou také v terminologii v souvislosti s rekodifikací občanského a soukromého práva (např. podnik závod). Částečně se mění i obsahové vymezení, nebo spíše zpřesnění některých pojmů, jako jsou např. vlastní náklady dlouhodobého majetku či zásob, zpřesňuje se definice rezerv, stejně jako definice věrného a poctivého obrazu účetnictví. V návaznosti na tyto nové povinnosti účetních jednotek jsou v závěru zákona upraveny i správní delikty za porušení povinností stanovených tímto zákonem.

Výše pokut se vyměřuje podle míry provinění stejně jako dosud v procentech z hodnoty aktiv, případně v absolutních částkách u jednoduchého účetnictví. Proti minulé úpravě bylo vypuštěno společné ustanovení ke správním deliktům, v němž měl správní delikty v prvním stupni projednávat místně příslušný finanční úřad, nestanovil-li zvláštní předpis jinak. Vedla k tomu zřejmě negativní zkušenost s tímto ustanovením, které příliš nefungovalo.

Doufejme, že poté, co nový zákon a prováděcí předpisy k němu vstoupí v platnost, nastane v oblasti účetnictví opět období relativního klidu, který je tolik důležitý pro stabilitu podnikatelského (ale i ostatního nepodnikatelského) prostředí.