prof. Ing. Libuše Müllerová, CSc.

  • Článek
Národní účetní rada (dále jen „NÚR“) je nezávislou odbornou institucí založenou v lednu 1999. Zakládajícími členy se staly Komora auditorů ČR, Komora daňových poradců ČR, Svaz účetních a Fakulta financí a účetnictví VŠE v Praze. Jejím posláním je podpora odborné způsobilosti účetních, utváření profesní etiky, rozvoj účetní profese a v neposlední řadě vydávání interpretací k českým účetním předpisům. Od svého založení vydala NÚR více jak čtyři desítky interpretací. Jejich cílem je napomáhat zejména malým a středním podnikům k dosažení věrného a poctivého obrazu účetních závěrek, jejich srozumitelnosti a srovnatelnosti pro externí uživatele. Návrhy témat předkládají členové NÚR na základě vnějšího podnětu na jejím zasedání, které se koná každý měsíc. Při posuzování návrhu se bere v úvahu zejména to, že problém není individuální, nýbrž týká se významné části účetní praxe, a české účetní předpisy tento problém buď neřeší, nebo jen částečně a na jeho řešení existují odlišné názory.
Vydáno: 08. 11. 2023
  • Článek
Každá obchodní společnost vstupuje do smluvních vztahů se svými obchodními partnery. Z těchto vztahů vznikají pohledávky na jedné straně a závazky na straně druhé. Při dodání výkonů (materiál, zboží nebo služba) odběratelům vzniká dodavateli pohledávka s určitou předem stanovenou dobou splatnosti. Po tuto dobu poskytuje dodavatel odběrateli tzv. obchodní úvěr. Odběratel a dodavatel jsou obchodní partneři, kteří by měli dodržovat zásady poctivého obchodního vztahu, čímž je mj. řádné a včasné plnění. Odběratelé se obecně snaží co nejvíce protahovat termíny splatnosti svých závazků, a dodavatelé ve snaze zajistit si odbyt a udržet si partnera se snaží jim vyhovět. Ovšem takový styl řízení pohledávek mohou praktikovat jen do určité míry, jinak ohrozí i svou vlastní existenci. Neplacení pohledávek má pro věřitele i daňové dopady, protože účetní jednotka musí zdanit svůj výnos a u plátců odvést i DPH, a to bez ohledu na to, zda dostane či nedostane zaplaceno od svého odběratele. Každý dodavatel se musí řádně starat o své pohledávky, které se stávají předmětem řízení s cílem omezit nebezpečí vzniku jejich nedobytnosti. Řízení problematických či přímo nedobytných pohledávek je časově i finančně velice náročné, a samozřejmě nepřináší takové užitky, které by přineslo jejich včasné uhrazení. V první řadě je důležité včas se zaměřit na prevenci vzniku problémů při hrazení faktur od odběratelů. Před uzavřením obchodního vztahu je třeba prověřit důvěryhodnost odběratele, monitorovat jeho platební morálku a následně uzavřít podrobnou obchodní smlouvu s navrženými dodacími a platebními podmínkami. Způsob placení by měl být nastaven tak, aby poskytl dodavateli maximální možnou záruku uhrazení jeho pohledávky. Avšak i sebelépe zajištěná pohledávka ještě zdaleka nedává dodavateli stoprocentní jistotu, že dostane řádně a včas zaplaceno. Významným nástrojem prevence nezaplacení pohledávek jsou zajišťovací instrumenty.
Vydáno: 05. 04. 2023
  • Článek
Tvorbou interpretací usiluje Národní účetní rada (dále také jen „NÚR“) o jednotné a vhodné používání zákona o účetnictví a navazujících účetních předpisů. Jejich cílem je dosáhnout toho, aby účetní závěrky podávaly kvalitní informace pro ekonomické rozhodování jejich uživatelů. Jednou z oblastí, které se NÚR věnovala již od samého začátku tvorby interpretací, byla odložená daň. V současné době odložená daň v českém účetnictví již zdomácněla a účetním jednotkám její účtování nečiní větší problémy. Avšak v době účetní reformy počátkem 90. let minulého tisíciletí se historicky jednalo o kategorii relativně novou, která byla převzatá z Mezinárodních účetních standardů, konkrétně ze standardu IAS 12 – Daně ze zisku (dále také jen „IAS 12“).
Vydáno: 21. 04. 2022
  • Článek
Dlouhodobý hmotný majetek je u řady obchodních společností významnou položkou v účetních výkazech. V rozvaze se jedná o jeho pořizovací cenu (nebo reprodukční pořizovací cenu či vlastní náklady, v závislosti na způsobu pořízení), ve výkazu zisku a ztráty náklady ve formě odpisů či opravných položek, v přehledu o peněžních tocích příjmy a výdaje v souvislosti s pořízením či prodejem dlouhodobého hmotného majetku. Co nelze vyčíst z účetních výkazů, je pak možné najít v příloze v účetní závěrce. Aby uživatel účetních informací z účetní závěrky dokázal na jejich základě činit správná ekonomická rozhodnutí, je důležité, aby si za jednotlivými vykazovanými položkami uměl představit jejich obsah. V následujících kapitolách se budeme obsahovému vymezení jednotlivých položek dlouhodobého hmotného majetku v účetní závěrce podrobně věnovat.
Vydáno: 23. 08. 2021
  • Článek
V první části příspěvku publikovaném v minulém čísle expertních příspěvků, který se týkal daňových podvodů v souvislosti s účetnictvím, byly zmíněny nejčastější případy, kdy účetnictví slouží k tomu, aby byly daně minimalizovány, případně neplaceny vůbec. Jak již bylo zmíněno v závěru první části, daňové úniky jsou celosvětový problém, který snižuje příjmy státních pokladen jednotlivých zemí o miliony až miliardy korun ročně. Pro minimalizování těchto škod byla zavedena různá opatření, některá na úrovni státu, některá na úrovni mezinárodní. Existují i nástroje, které může využít samotná společnost, má-li podezření na finanční podvody. Následující článek se vybraným opatřením věnuje blíže.
Vydáno: 18. 08. 2021
  • Článek
Daňové úniky se často objevují ve spojení s vedením účetnictví. Trestní zákoník v § 254 uvádí, že nevedení účetních knih či uvedení nesprávných informací v účetních zápisech je trestné, pokud dané jednání ohrozí včasné a správné vyměření daně. V praxi se nejčastěji vyskytuje například manipulace s účetními doklady, které se využívají jako podklad pro stanovení daně (vystavení fiktivních faktur, nezaúčtování přijatých faktur), převod zisku mezi spojenými osobami (převodní ceny) nebo karuselové podvody v rámci DPH a další. Trestné je i vylákání daňové výhody například ve formě nadměrného odpočtu nebo neodvedení daně či plateb sociálního a zdravotního pojištění za zaměstnance. Krácení daně je trestné i ve fázi přípravy (§ 240 trestního zákoníku ). Cílem tohoto příspěvku je na ty nejkřiklavější daňové podvody, které se zpravidla provádějí formou manipulace s účetnictvím, upozornit. 1)
Vydáno: 24. 06. 2021
  • Článek
Akciová společnost patří mezi obchodní korporace, které upravuje zákon č. 90/2012 Sb. , o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích , dále jen „ZOK “). Akciové společnosti se týkají § 243–551 tohoto zákona. Základní kapitál akciové společnosti je rozvržen na určitý počet akcií a vyjadřuje se v českých korunách. V případě, že akciová společnost vede podle zvláštního zákona účetnictví v eurech, může vyjádřit základní kapitál v eurech. Výše základního kapitálu se zapisuje do obchodního rejstříku a je rozvržena na určitý počet akcií a činí alespoň 2 000 000 Kč, nebo 80 000 EUR. Akcie téže společnosti mohou mít různou jmenovitou hodnotu. Forma akcií může být buď na jméno, nebo na majitele. Akcie na majitele mohou být vydány pouze jako zaknihovaný cenný papír. Emisní kurs akcie nesmí být nižší, než je její jmenovitá hodnota. Je-li emisní kurs akcie vyšší než její jmenovitá hodnota, tvoří tento rozdíl emisní ážio. Vedle akcií se jmenovitou hodnotou může společnost vydat kusové akcie, které představují stejný podíl na základním kapitálu a nemají žádnou jmenovitou hodnotu, ale pouze hodnotu účetní stanovenou podílem základního kapitálu a počtu akcií.
Vydáno: 07. 08. 2020
  • Článek
Společnost s ručením omezeným patří u nás mezi nejrozšířenější právní formu obchodní společnosti. Pravidla počínaje jejím založením a konče jejím zrušením upravuje zákon č. 90/2012 Sb. , o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů, v § 132–242 . Důležitou oblastí účetnictví každé obchodní společnosti jsou operace týkající se základního kapitálu. Ten představuje souhrn všech vkladů společníků. U společnosti s ručením omezeným stanoví zákon minimální výši vkladu 1 Kč, pokud společenská smlouva neurčí výši vkladu vyšší. To je sice pro zakládající společníky příznivé, neboť nepotřebují do začátku podnikání kapitál, avšak společnost s takto nízkým základním kapitálem není pro obchodní partnery příliš důvěryhodná. Proto se doporučuje založit společnost s vyšším základním kapitálem, a to částkou, která je dobře dělitelná (nejlépe částkou 1 000 Kč), což následně usnadňuje manipulaci s obchodními podíly. 1)
Vydáno: 18. 09. 2019
  • Článek
Článek se zaměřuje na transakční ceny mezi spojenými osobami s pohledu finančního účetnictví a auditu. Snaží se vyvrátit názor, že auditoři se transferovými cenami nemusí zabývat. Důkazem jsou vybrané mezinárodní auditorské standardy, které musí auditoři při poskytování auditorských služeb dodržovat a které upozorňují na rizika v souvislosti s transakcemi mezi spojenými osobami. Dalším důkazem je vybraná judikatura NSS, která poukazuje na daňové doměrky ze strany správce daně, kde v důsledku nesprávně nastavených transferových cen došlo nejen ke krácení daní, ale i k výraznému zkreslení účetních informací ve zveřejňovaných auditovaných účetních závěrkách, k nimž auditoři vydali výrok „bez výhrad“. 1)
Vydáno: 16. 08. 2019
  • Článek
Následující příspěvek se zabývá analýzou nové směrnice rady EU 2016/1164 a její implementací do české legislativy. V článku je nejprve stručně představena v současnosti platná úprava daňové uznatelnosti finančních nákladů, na kterou navazuje přehled daňových dopadů v případě finančních nákladů tak, jak je uvedeno ve směrnici rady EU 2016/1164. Článek dále předkládá současný stav implementace této směrnice do daňového práva České republiky. V samotném závěru jsou shrnuty nejdůležitější dopady této směrnice na podnikatelské subjekty.
Vydáno: 17. 12. 2018
  • Článek
V následujícím textu je pojednáno o tom, zda daň z nabytí nemovitých věcí má být součástí daňově uznatelných nákladů, nebo zda má být součástí pořizovací ceny nabytého majetku. Závěry předkládané v tomto článku vycházejí z diskuse na zasedání Národní účetní rady.
Vydáno: 17. 12. 2018
  • Článek
Oblast pohledávek není jednoduchá, zejména pokud jsou transakce s pohledávkami primárně vyjádřené v cizí měně. Svědčí o tom také interpretace Národní účetní rady1), která za dobu své existence zpracovala několik interpretací týkajících se cizoměnových pohledávek. Následující článek se věnuje méně obvyklým transakcím s pohledávkami vyjádřených v cizí měně, které v české účetní legislativě nejsou jednoznačně řešeny.
Vydáno: 29. 01. 2018
  • Článek
Zaměstnanecké benefity tvoří v dnešní době nedílnou součást odměny za práci. Jedná se o výhody, které zaměstnanec získává v rámci pracovněprávního vztahu, mnohdy však bez větší souvislosti s pracovním výkonem. Na rozdíl od mzdy nejsou vymahatelné, a každý zaměstnavatel si sám rozhodne, zda je bude svým zaměstnancům nabízet. Důvodů k poskytování benefitů je více. V prvé řadě slouží zejména k posílení pozitivního vnímání zaměstnavatele ze strany zaměstnanců, získání jejich loajality a zvyšování spokojenosti. Na trhu práce se stávají nástrojem v soupeření o nejkvalitnější zaměstnance. Poskytování benefitů je na straně zaměstnavatele ovlivněno především jeho ekonomickou situací. Z hlediska zaměstnanců mohou zaměstnanecké výhody hrát také určitou roli při výběru pracovního místa. 1)
Vydáno: 05. 04. 2017
  • Článek
Ve Sbírce zákonů byla 21. 9. 2016 zveřejněna novela zákona č. 93/2009 Sb. , o auditorech a o změně některých zákonů, a tímto dnem také novela vstoupila v platnost. Důvodem pro její vydání byla povinnost členských států Evropské unie zapracovat příslušné předpisy EU, zejména pak nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 537/2014 ze dne 16. dubna 2014, o specifických požadavcích na povinný audit subjektů veřejného zájmu. Novela upravuje výkon auditorské činnosti, působnost Komory auditorů České republiky, působnost Rady pro veřejný dohled nad auditem, jakož i práva a povinnosti fyzických a právnických osob s tím spojené. Některé úpravy jsou pouze formálního charakteru a zpřesňují již dříve platná ustanovení. Řada ustanovení je však nová a významným způsobem zasahuje do regulace auditu. Na ty by chtěl následující text upozornit, aniž by komentoval plný text zákona v těch oblastech, kde ke změnám nedošlo.
Vydáno: 19. 12. 2016
  • Článek
Přinášíme Vám dokončení příspěvku z časopisu Účetnictví v praxi č. 11/2016 ze strany 9. Cílem příspěvku je upozornit na změny, které přinesla novela zákona č. 93/2009 Sb. , o auditorech a o změně některých zákonů. Důvodem pro její vydání byla povinnost členských států Evropské unie zapracovat příslušné předpisy EU, zejména pak Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 537/2014 ze dne 16. dubna 2014 o specifických požadavcích na povinný audit subjektů veřejného zájmu. Novela upravuje výkon auditorské činnosti, působnost Komory auditorů České republiky, působnost Rady pro veřejný dohled nad auditem, jakož i práva a povinnosti fyzických a právnických osob s tím spojené. Některé úpravy jsou pouze formálního charakteru a zpřesňují již dříve platná ustanovení. Řada ustanovení je však nových a významným způsobem zasahují do regulace auditu.
Vydáno: 30. 11. 2016
  • Článek
Ve Sbírce zákonů byla 21. 9. 2016 zveřejněna novela zákona č. 93/2009 Sb. , o auditorech a o změně některých zákonů, a tímto dnem také novela vstoupila v platnost. Důvodem pro její vydání byla povinnost členských států Evropské unie zapracovat příslušné předpisy EU, zejména pak Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 537/2014 ze dne 16. dubna 2014 o specifických požadavcích na povinný audit subjektů veřejného zájmu. Novela upravuje výkon auditorské činnosti, působnost Komory auditorů České republiky, působnost Rady pro veřejný dohled nad auditem, jakož i práva a povinnosti fyzických a právnických osob s tím spojené. Některé úpravy jsou pouze formálního charakteru a zpřesňují již dříve platná ustanovení. Řada ustanovení je však nových a významným způsobem zasahují do regulace auditu. Na ty by chtěl následující text upozornit, aniž by komentoval plný text zákona v těch oblastech, kde ke změnám nedošlo.
Vydáno: 25. 10. 2016
  • Článek
Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly v kapitálových společnostech Prof. Ing. Libuše Müllerová, CSc., Ing. Michal Šindelář, Vysoká škola ekonomická v Praze 1. Podíl společníka ve společnosti (§ 31...
Vydáno: 01. 06. 2016
  • Článek
1)Novela zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví (dále jen „ZU “), která vstoupila v účinnost 1. 1. 2016, přinesla řadu změn, o kterých bylo již hodně napsáno a pravděpodobně ještě napsáno bude, neboť se jedná po dlouhé době o největší zásah do účetních pravidel vůbec od doby platnosti zákona. Následující příspěvek se bude věnovat jedné z těchto změn, která má zásadní dopad na rozsah a obsah účetní závěrky a souvisejících povinností.
Vydáno: 30. 03. 2016
  • Článek
Od 1. ledna 2016 čeká účetní jednotky největší změna účetních přepisů za poslední roky. Dne 10. září 2015 byla vydána ve Sbírce zákonů v částce 92 pod číslem 221/2015 Sb. novela zákona o účetnictví (zákon č. 563/1992 Sb. ). V návaznosti na novelu zákona o účetnictví (dále jen ZoÚ) byly přijaty novely prováděcích vyhlášek, připravovaná je zcela nová vyhláška týkající se vedení jednoduchého účetnictví. Novela zákona o účetnictví především transponuje do účetní legislativy účetní směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2013/34/EU ze dne 26. června 2013. Tato nová účetní směrnice nahradila směrnici č. 78/660/EHS (tzv. Čtvrtá směrnice) a č. 83/349/EHS (tzv. Sedmá směrnice) a státy měly povinnost ji zakomponovat do národní úpravy do 20. července 2015. Dále pak novela zpřesňuje účetní definice a pokračuje v procesu terminologických změn v souvislosti s rekodifikací soukromého práva. V následujícím textu jsou rozebrány hlavní změny v zákoně a návazně pak v prováděcí vyhlášce č. 500/2002 Sb. 1)
Vydáno: 01. 12. 2015
  • Článek
Stejně jako u jiných profesí se také u auditorů setkáváme s falešnými odborníky, kteří si říkají auditor, poskytují auditorské služby, avšak nemají auditorské oprávnění a nejsou členy Komory auditorů České republiky. Proto je velmi důležité, aby odborná i laická veřejnost měla alespoň základní informace o tom, co to audit je a kdo může auditorské služby poskytovat.
Vydáno: 22. 07. 2015