Základ daně u bezúplatných plnění - v čem se Soudní dvůr mýlí

Vydáno: 11 minut čtení

Systém daně z přidané hodnoty je čím dál tím složitější a důvody jsou podle mého názoru dva. Prvním je to, že pravidla aplikace této daně vlastně nikdy nebyla jasně a uceleně formulována a tvoří se prakticky průběžně. Druhým důvodem je to, že při tomto průběžném utváření by měl hrát určující roli Soudní dvůr Evropské unie (dále též jen „SDEU“), který ovšem někdy i věci jasné a seznatelné již ze samotné EU DPH Směrnice1) popíše tak, že do řešené problematiky vnese spíše chaos. V tomto článku popisuji nedávné rozhodnutí ve věci belgické společnosti Property Development Company NV (dále jen „Prodeco“). Soudnímu dvoru se v rámci tohoto rozhodnutí především podařilo vyslat falešné signály ohledně pravidel stanovení základu daně v případě rozdávaného zboží, které bylo rozdávajícím vyrobeno. Ačkoli je uplatnění EU DPH Směrnice v tomto směru jednoznačné, SDEU pravděpodobně mnoho lidí znejistil. Dále pak v případě určení pravidel pro stanovení základu daně u dalších specifických způsobů dodání zboží vyřkl SDEU (podle mého názoru jen díky povrchnímu seznámení se s příslušnými články EU DPH Směrnice) takové závěry, které nejsou v běžné praxi životaschopné a činí z DPH prakticky nespravovatelnou daň.

Základ daně u bezúplatných plnění - v čem se Soudní dvůr mýlí
Ing.
Tomáš
Brandejs
 
1 Popis případu Prodeco
Společnost Prodeco si nechala postavit budovu a uplatnila plné nároky na odpočet daně. Měla totiž v úmyslu budovu prodat. Jenže následně budovu pronajala, nájem osvobodila, a teprve po několika letech ji prodala. Správce daně poukazoval na to, že z důvodu poskytování osvobozeného pronájmu měla společnost Prodeco odvést DPH na výstupu.
Zaprvé pro vysvětlení důvodů, které vedly belgické správce daně k takovému názoru, a zadruhé také pro další možnost názorně vysvětlit překvapivé názory SDEU v případu Prodeco, je nezbytné na tomto místě ocitovat a shrnout příslušná ustanovení EU DPH Směrnice týkající se tzv. „fiktivních“ dodání zboží:
Článek 16 EU DPH Směrnice
Podle tohoto článku platí:
„Použije-li osoba povinná k dani zboží, které tvoří součást jejího obchodního majetku, pro svou soukromou potřebu nebo pro potřebu svých zaměstnanců, přenechá-li toto zboží bez úplaty, popřípadě obecněji řečeno použije-li ta