Dočasné přidělení zaměstnance dle § 43a zákoníku práce mezi spojenými osobami

Vydáno: 22 minut čtení

Pro případy, kdy má český zaměstnavatel zájem nebo potřebu vyslat zaměstnance k jinému zaměstnavateli (českému i zahraničnímu) za účelem výkonu práce, nabízí zákoník práce několik možností: pracovní cestu (§ 42 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů [dále „ZP“]), dohodu o změně místa výkonu práce, dočasné přidělení podle § 43a ZP a dočasné přidělení podle § 307a a násl. ZP (agenturní zaměstnávání). Prvním dvěma z výše uvedených možností se v tomto příspěvku nebudeme věnovat; i když u nich také dochází k dočasné změně místa výkonu práce, charakter vykonávané práce bude značně odlišný od dočasného přidělení a agenturního zaměstnávání. Hlavním a nejvýznamnějším rozdílem je, že zaměstnanci sice budou konat práci u jiného zaměstnavatele, ale práci konají pouze jménem a na účet svého původního zaměstnavatele (např. pokud právnická osoba poskytuje v rámci své podnikatelské činnosti služby prostřednictvím svých zaměstnanců - servisní činnosti, úklidové služby, služby ostrahy, atp.)

Dočasné přidělení zaměstnance dle § 43a zákoníku práce mezi spojenými osobami
Mgr.
Matúš
Tutko
právník, advokátní kancelář Ambruz & Dark Deloitte Legal, s.r.o.
Dočasné přidělení a agenturní zaměstnávaní jsou podobné instituty, kdy dochází k časově omezenému přidělení zaměstnance jednoho zaměstnavatele („vysílající zaměstnavatel“) k jinému zaměstnavateli („přijímající zaměstnavatel“). V obou případech bude přidělený zaměstnanec konat práci pro přijímacího zaměstnavatele na základě jeho příkazů, na jeho odpovědnost a v jeho prospěch, přičemž smluvní vztah bude mít tento zaměstnanec pouze s vysílajícím zaměstnavatelem, který mu bude také vyplácet mzdu.
Specifické otázky pak může vyvolávat využití těchto institutů, pokud k takovéto alokaci pracovní síly dojde v rámci koncernu mezi přímo nebo nepřímo spojenými osobami, a to z důvodu nutnosti použití ustanovení o převodních cenách (tzv. transfer pricing), resp. cenách obvyklých podle § 23 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále „ZDP“).
 
1 Dočasné přidělení a agenturní zaměstnávaní
 
1.1 Agenturní zaměstnávání
Agenturním zaměstnáváním se rozumí případy, kdy zaměstnavatel na základě povolení podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále „ZoZ“) dočasně přiděluje svého zaměstnance k výkonu práce k jinému zaměstnavateli (uživateli) na základě ujednání v pracovní smlouvě nebo dohodě o pracovní činnosti, kterým se agentura práce zaváže zajistit svému zaměstnanci dočasný výkon práce podle pracovní smlouvy nebo dohody u uživatele a zaměstnanec se zaváže práci konat podle pokynů uživatele a na základě dohody o dočasném přidělení.1) Jinak řečeno, účelem vztahu mezi zaměstnavatelem - agenturou práce a zaměstnancem je už od počátku přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli na základě jednostranného pokynu od agentury práce. Agenturou práce, tedy subjektem zprostředkujícím zaměstnání, může být v souladu s § 14 odst. 3 písm. b) ZoZ právnická nebo fyzická osoba, pokud má povolení k příslušné formě zprostředkování práce. Na rozdíl od dočasného přidělení nestanovuje u zprostředkování zaměstnání agenturou práce zákon žádné podmínky nebo omezení ohledně možnosti a výše úplaty za zprostředkování zaměstnání.2) Zprostředkování zaměstnání agenturou práce bude ve většině případů vykonávané jako podnikatels