Daňové souvislosti výplaty záloh na podíl na zisku

Podle ustanovení § 38d odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, je plátce daně povinen srazit daň z výplaty podílů na zisku při jejich výplatě, nejpozději však do konce třetího měsíce po měsíci, v němž valná hromada schválila řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku a o rozdělení zisku rozhodla. V případě výplaty záloh na podíly ze zisku neplatí pro daňový režim jiná, odlišná pravidla a postup by měl být tedy shodný. Povinností plátce je pak sraženou daň odvést svému místně příslušnému správci daně do konce následujícího kalendářního měsíce po měsíci, ve kterém povinnost srážky daně vznikla. Samotný tiskopis vyúčtování daně vybírané srážkou počítá s řádným, opravným i dodatečným vyúčtováním daně. Rovněž v případě vracení části nebo celé zálohy již vyplacených podílů na zisku půjde o situaci, která musí mít rovněž adekvátní důsledky daňové.

Daňový režim srážkové daně navozuje už na první pohled jistě správný dojem, že jde o jednoduchou situaci, která je navíc prověřená lety daňové praxe. V této souvislosti však mohou závěry paní Doc. JUDr. Štenglové v první části tohoto článku u leckterého z nás úspěšně zasít jisté pochyby o tzv. „jednoduchosti“ a universálnosti řešení, a tak přichází často u konkrétního případu potřeba druhého pohledu, kde výraz „jednoduchost“ už pro danou situaci nemusí stoprocentně odpovídat. Dodržení kogentních postupů, kterými jsme při řešení daňové problematiky vždy limitováni, musí být naší premisou i tentokrát. V návaznosti na závěry v první části tohoto článku můžeme v zásadě předpokládat, že při vypořádání poskytnutých záloh na podíl na zisku vzniknou kombinace obsahující vždy jednu z variant pod písmeny A, B, resp. I, II a také jednu z variant pod body 1, 2 níže.

dále,

a dále

Z možných alternativ a kombinací můžeme za problematické, resp. obtížnější považovat ty s indexem B v kombinaci s bodem 2. Půjde-li např. o případ vrácení části nebo celé vyplacené hodnoty zálohy na podíl na zisku v jiném zdaňovacím období než byla vyplacena, nevyhneme se tiskopisu „Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických, právnických osob“. V pokynu k vyplnění vzoru č. 13 MFin 5466/1 nacházíme pod bodem 01c -kód rozlišení důvodu dodatečného vyúčtování A) až O). Žádná z nabízených alternativ sice nezohledňuje náš případ, to ale neznamená, že povinnost zohlednit reálný stav, resp. promítnout nově vzniklou situaci prostřednictvím dodatečného vyúčtování netrvá. Zmíněný kód 01c na přední straně tiskopisu zůstane tedy v tomto případě nevyplněn. Výše uvedený příklad můžeme ještě doplnit o variantu bod bodem II., tj. v době vypořádání zálohy v jiném zdaňovacím období dojde k převodu, popř. přechodu podílu na společníka. Vyrovnání daňové srážky musí i v daném případě respektovat ustanovení § 241 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, tedy zákaz přenosu daňové povinnosti.