Změny právní úpravy v oblasti autorského práva v souvislosti s novým občanským zákoníkem

Vydáno: 18 minut čtení

Výrazná změna, která náš právní řád postihla od 1.1.2014 v souvislosti s nabytím účinnosti zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „NOZ“ či „Nový občanský zákoník“), se dotkla mnoha právních oblastí. Nový občanský zákoník je z povahy věci jedním ze základních právních předpisů pro regulaci občansko-právních vztahů a jeho autoři si kladli za cíl zpřehlednit dosavadní roztříštěnou právní úpravu a umožnit tak srozumitelnější regulaci společenských vztahů. Dřívější dichotomie vedle sebe stojících samostatných kodexů pro obchodně-právní vztahy (zákon č. 513/1991 Sb. , obchodní zákoník, dále též jen „ObchZ“) a občansko-právní vztahy (zákon 40/1964 Sb. , občanský zákoník) způsobovala v praxi nemálo komplikací. Pokud uvážíme, že některé právní oblasti měly navíc ještě samostatný právní předpis, jako např. zákon č. 121/2000 Sb. , o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon, dále případně též „AutZ“), relativně základní právní problémy byly mnohdy zbytečně komplikované a prostému občanovi málo srozumitelné. Smyslem tohoto článku je poskytnout čtenáři stručný přehled o změnách, které v oblasti autorského práva přinesl nový občanský zákoník a stručně porovnat původní právní úpravu s tou aktuální.

Změny právní úpravy v oblasti autorského práva v souvislosti s novým občanským zákoníkem
JUDr.
Josef
Donát
LL. M.
1 Právní úprava licenční smlouvy před účinností NOZ
Ještě do 31. prosince 2013 se úprava licenční smlouvy nacházela primárně v autorském zákoně a pro obchodně-právní vztahy v souvislosti s předměty průmyslového vlastnictví též partikulárně v obchodním zákoníku. Tato dvoukolejnost byla odstraněna až novým občanským zákoníkem, který nahradil jak původní občanský zákoník, tak obchodní zákoník, a navíc v souvislosti s přijetím zákona č. 303/2012 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva, došlo ke značné redukci též autorského zákona, kdy pozbyla účinnosti kompletní úprava licenčních smluv a nakladatelských smluv v § 46 a násl. Zůstala tak jen jediná ucelená právní úprava licenční smlouvy, resp. licencí, která se nachází v § 2358 a násl. nového občanského zákoníku.
 
2 Obecná ustanovení
Jak již bylo výše zmíněno, nový občanský zákoník upravuje licenční smlouvu jako tzv. smlouvu typovou v ust. § 2358 a násl. První dva odstavce kopírují úpravu dle starého režimu s tím, že § 2358 odst. 1 je obecnější než § 46 AutZ, a to právě z důvodu, že § 2358 se vztahuje obecně k právům duševního vlastnictví. Dle tohoto obecného ustanovení licenční smlouvou poskytuje poskytovatel nabyvateli oprávnění k výkonu práva duševního vlastnictví (licenci) v ujednaném omezeném či neomezeném rozsahu a nabyvatel se zavazuje zaplatit odměnu, není-li ujednáno jinak. Dle zvláštního ust. § 2371 (speciální úprava vztahující se k právům chráněným AutZ) se licenční smlouvou poskytuje právo dílo užít všemi způsoby užití. Občanský zákoník navíc uvádí, že se tímto poskytuje oprávnění k užití díla