Režim u prodeje slevových karet

Rozsudek Soudního dvora Evropske unie ze dne 12. června 2014, ve věci C-461/12, Granton Advertising, dosud neuveřejněn v Úředním věstníku

K předpisům:

Článek 13 část B písm. d) šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu - Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně musí být vykládán tom smyslu, že prodej takové slevové karty, jako je karta dotčená v původním řízení, nepředstavuje operaci týkající se „jiných cenných papírů“ ve smyslu bodu 5 tohoto ustanovení či „dalších převoditelných cenných papírů“ ve smyslu bodu 3 téhož ustanovení, které se vztahuje na některá plnění, jež členské státy musí osvobodit od daně z přidané hodnoty.

Společnost Granton BV, vydávala a prodávala karty nazvané „Grantoncard“ (dále jen „Grantoncard“). Tyto karty opravňovaly své majitele k získání některého zboží či poskytnutí některých služeb za zvýhodněných podmínek od obchodníků a podniků, jako jsou restaurace, kina, hotely nebo sauny, které za tímto účelem uzavřeli dohodu se společností Granton Advertising. Grantoncards byly k dispozici na prodejních místech, kterým Granton Advertising vyplácela odměnu za každou prodanou Grantoncard. Ze smlouvy vyplývá, že cílem podniků poskytujících slevu na základě této karty bylo přilákat ke spolupráci se společností Granton Advertising zákazníky, kteří nakupují jejich zboží a služby. Grantoncards se kromě toho nevázaly na osobu majitele, nýbrž byly přenosné. Nebylo je však možné vyměnit za peníze či zboží. Následně provedl správce kontrolu účetnictví společnosti Granton Advertising. Vzhledem k tomu, že se domníval, že prodej Grantoncards touto společností představoval plnění podléhající DPH, vydal vůči ní dodatečný výměr DPH.