Fiktivní daňový doklad

Vydáno: 3 minuty čtení
§Fiktivní daňový doklad
Tomáš
Hajdušek
Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 26.6.2014, čj. 5 Afs 65/2013-79, www.nssoud.cz
K předpisům:
-
§ 73 odst. 5 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů
Nárok na odpočet daně na vstupu nelze odmítnout bez dalšího jen z důvodu, že skutečným dodavatelem byl jiný subjekt než ten, který je jako dodavatel označen na daňovém dokladu.
O fiktivní doklad se jedná tehdy, pokud by se zdanitelné plnění neuskutečnilo vůbec nebo mělo proběhnout mezi osobami neexistujícími. Nárok na odpočet lze prokázat jiným způsobem nejen v případě, kdy daňový doklad neobsahuje předepsané náležitosti, ale i tehdy, jsou-li tyto nesprávné, resp. nepravdivé.
Plátci daně byl odmítnut nárok na odpočet z důvodu, že dodavatelé deklarovaní na daňových dokladech popřeli, že by plnění pro plátce uskutečnili. V průběhu řízení bylo zjištěno, že se plnění uskutečnila, ale jako jejich dodavatelé byly uvedeny na daňových dokladech subjekty, které je neuskutečnily. Dále bylo zjištěno, že se za zprostředkovatele dodavatelů vydávala fyzická osoba, která podvodně inkasovala finanční částky z provedených obchodů. Byla to tedy tato osoba, která plnění poskytovala a zajišťovala. Soudem byla tato osoba uznána vinnou ze zvlášť závažného zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné platby podle § 240 odst. 1 a 3 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a to právě v souvislosti s uskutečněnými plněními, a byla odsouzena k trestu odnětí svobody.
Nejvyšší správní soud konstatoval, že i přes zákonné restrikce týkající se formalit je odpočet daně základním právem plátce, které plyne ze samotné podstaty systému DPH; lze jej proto odmítnout jen ze závažných důvodů, nikoli z důvodů formálních a nad rámec mantinelů daných Šestou směrnicí, resp. směrnicí Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty.
Pokud se plnění uskutečnilo, ale daňový doklad obsahuje nepravdivé údaje o dodavateli tohoto plnění, nejedná se dle Nejvyššího správního soudu o fiktivní daňový doklad, ale o doklad, jež obsahuje nesprávné, resp. nepravdivé údaje. V takovém případě však lze pochybnosti odstranit, resp. oprávněnost nároku na odpočet prokázat jiným způsobem ve smyslu ust. § 73 odst. 5 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, tedy dokazováním dle daňového řádu.
Tento rozsudek může být velkou oporou pro plátce, kteří se ne vlastní vinou stali obětí podvodu, a je jim z tohoto důvodu zpochybňován nárok na odpočet DPH.