Ing. Tomáš Hajdušek

  • Článek
Za účelem zabránění daňovým únikům a ztrátám veřejných rozpočtů na dani z přidané hodnoty prosadilo Ministerstvo financí řadu legislativních nástrojů. Jedním z nich je ručení příjemce zdanitelného plnění za nezaplacenou daň jeho poskytovatelem. Cílem tohoto příspěvku je upozornit na limity tohoto institutu tak, jak byly formulovány Soudním dvorem Evropské unie a následně i Nejvyšším správním soudem.
Vydáno: 24. 06. 2021
  • Článek
V uvedeném článku jeho autor vychází z toho, že správce daně při vracení odpočtu nemůže přiznat daňovému subjektu jiný úrok, než stanoví § 254a zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „d. ř.“). Dle autora má sice správce daně povinnost ve své praxi zohlednit komunitární právo, ale pouze v případě, kdy je výslovně upraveno směrnicí či nařízením a tuzemská úprava je v rozporu s výslovným zněním směrnice či nařízení. Vychází z toho, že Nejvyšší správní soud (dále také „NSS“) neměl oprávnění vyjít z toho, že v daném případě se bude výše úroků řídit kauzou KORDÁRNA (14 % + repo) a že se tímto postupem dostal do pozice zákonodárce.
Vydáno: 02. 11. 2020
  • Článek
V červnu tohoto roku byla Parlamentem České republiky schválena rozsáhlá novela daňového řádu , jež byla ve Sbírce zákonů zveřejněna jako zákon č. 283/2020 Sb. Cílem tohoto příspěvku je seznámit čtenáře s hlavními okruhy změn, a podat jim tak základní informaci o novele. K jednotlivým zásadním změnám, zejména ke zjednodušení kontrolních postupů a zálohám na daňový odpočet, se vrátíme podrobněji v dalších číslech expertních příspěvků spolu se zástupci Finanční správy České republiky.
Vydáno: 02. 11. 2020
  • Článek
S rostoucím počtem zrušených zajišťovacích příkazů pro jejich nezákonnost roste rovněž počet případů, ve kterých se daňové subjekty domáhají odškodnění za postup správce daně po vydání nezákonného zajišťovacího příkazu, zejména za následnou exekuci majetku daňového subjektu, po které často následuje ukončení ekonomické činnosti daňového subjektu a jeho insolvence. Článek pojednává o úskalích, která v této oblasti daňové subjekty čekají.
Vydáno: 20. 02. 2019
  • Článek
Přiznávání úroků za dobu zadržování nadměrných odpočtů vyvolalo celou řadu sporů mezi Finanční správou a plátci, kteří byli nuceni snášet mnohaměsíční a někdy i víceleté prověřování oprávněnosti jejich nadměrných odpočtů. Státní moc se prostřednictvím Finanční správy tvářila, že v české kotlině evropské právo neplatí a čeští plátci, na rozdíl od zbytku Evropské unie, na úroky nárok nemají. Nakonec ale český stát po sérii jednoznačných rozsudků Nejvyššího správního soudu toto právo plátcům přiznal. Ovšem ani současný stav není takový, aby nevyvolával další spory.
Vydáno: 17. 12. 2018
  • Článek
S rostoucím počtem sporů mezi daňovými subjekty a správci daně roste zároveň počet sporů nejenom o meritorní rozhodnutí, ale i o postupy či úkony správců daně. Na straně správců daně dochází k důkladnému využívání všech institutů, které jim právní řád České republiky poskytuje. Některé postupy jsou však ze strany daňových subjektů hodnoceny jako příliš excesivní, zasahující do jejich práv. Na významu tak nabývají zásahové žaloby. Cílem příspěvku je souhrnně uvést nejčastěji používané postupy a úkony správce daně v rámci správy daní a příslušné opravné prostředky, které je nutno u nich vyčerpat před případným podáním zásahové žaloby.
Vydáno: 19. 06. 2018
  • Článek
Není sporu o tom, že téma zajišťovacích příkazů již více než dva roky silně rezonuje mezi odbornou veřejností v oblasti správy daní. Je to dáno především fatálními důsledky vůči postiženým daňovým subjektům. Diskuse se vede nejenom na téma, nakolik je používání tohoto institutu ze strany správců daně odůvodněné, a zda nedochází k nadužívání zajišťovacích příkazů v rámci standardních kontrol. Předmětem diskuse jsou i možné způsoby, jak se bránit proti zničujícím účinkům zajišťovacích příkazů a jim ruku v ruce jdoucím exekucím majetku. Cílem článku je seznámit čtenáře s aktuálním vývojem judikatury v této oblasti.
Vydáno: 15. 06. 2017
  • Článek
Prvním dnem nového roku 2016 vstoupila v účinnost novela zákona o dani z přidané hodnoty , upravující tolik diskutovaný institut kontrolního hlášení. Následující příspěvek se zabývá procesními otázkami, spojenými s tímto institutem.
Vydáno: 01. 02. 2016
  • Článek
Podle rozsudku Krajského soudu ze dne 23.4.2015, čj. 22 Af 105/2013-34 , www.nssoud.cz
Vydáno: 21. 07. 2015
  • Článek
Usnesení Soudního dvora (třetího senátu) Evropské unie ze dne 17. července 2014 ve věci C-654/13, Delphi Hungary Autóalkatrész Gyártó
Vydáno: 26. 05. 2015
  • Článek
Na začátku listopadu byl zveřejněn dlouho očekávaný rozsudek Nejvyššího správního soudu1) ve věci KORDÁRNA, a.s., týkající se nároku plátce DPH na úrok za dobu, po kterou byl ze strany správce daně prověřován jeho nárok na odpočet DPH a v důsledku tohoto prověřování mu byl nadměrný odpočet zadržován. Rozsudek je pro plátce příznivý, neboť jim nárok na úrok (za podmínek uvedených dále v textu) přiznává. Počáteční nadšení plátců však bylo okamžitě zmrazeno krokem zákonodárce, který se snaží na rozsudek reagovat a jeho dopady z hlediska státní pokladny minimalizovat.
Vydáno: 05. 01. 2015
  • Článek
§Fiktivní daňový doklad Tomáš Hajdušek Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 26.6.2014, čj. 5 Afs 65/2013-79, www.nssoud.cz K předpisům: - § 73 odst. 5 zákona č. 235/2004 Sb.,...
Vydáno: 07. 10. 2014
  • Článek
Boj s daňovými úniky jistě patří mezi priority každé vlády. I ta současná s nimi hodlá bojovat. V jejím programovém prohlášení je uvedeno, že „vláda přijme opatření nezbytná ke zlepšení efektivity výběru daní a cel, zamezí zneužívání a obcházení daňových předpisů“.
Vydáno: 07. 10. 2014
  • Článek
Nad nepeněžními příjmy profesionálních sportovců stále nejasno Ing. Tomáš Hajdušek daňový poradce, jednatel společnosti Censitio, s. r. o. (Autor děkuje JUDr. Danielu Weinholdovi, PhD., partnerovi Weinhold Legal, za cenné...
Vydáno: 22. 02. 2013
  • Článek
V prvním díle (Daňový expert č. 2/2011) pojednání o záznamních povinnostech se autoři v tomto časopise věnovali úvodu do problematiky ukládání záznamních povinností ze strany finančních úřadů. Svůj příspěvek tehdy končili přáním, aby se po sedmém senátu i rozšířený senát Nejvyššího správního soudu přiklonil na stranu soudní přezkoumatelnosti rozhodnutí o uložení záznamní povinnosti. Ve druhém díle (Daňový expert č. 6/2011) autoři s velkým potěšením proto přijali rozhodnutí rozšířeného senátu, po kterém již soudním přezkumům záznamních povinností nestojí nic v cestě. Druhý díl autoři ukončili v očekávání judikatury na meritorní téma, tedy na téma, za jakých podmínek lze ze strany správců daně rozhodnutí o uložení vedení záznamní povinnosti vůbec legálním způsobem uložit. Autoři avizovali, že náplní třetího dílu by mohlo být seznámení s judikaturou na toto téma a konfrontace předchozích závěrů autorů s právními závěry Nejvyššího správního soudu.
Vydáno: 05. 12. 2012
  • Článek
V odborné veřejnosti vyvolala značný zájem dvě rozhodnutí Ústavního soudu, která se týkala důvodů pro zahájení daňové kontroly. Po prvním rozhodnutí Ústavního soudu1 se jevilo, že je konec daňovým kontrolám, zahajovaným bezdůvodně, pouze z preventivních účelů. Jak bude dále uvedeno, daňová správa ani správní soudy ovšem tento přístup Ústavního soudu do své praxe nepřejaly a samotný Ústavní soud jim svým nedávným rozhodnutím2 v podstatě dal za pravdu. Aktuálně se tedy jeví, že daňové kontroly lze zahajovat bezdůvodně s jakýmkoliv daňovým subjektem. Je tomu ale opravdu tak? Článek se pokouší najít odpověď na tuto otázku.
Vydáno: 07. 12. 2011
  • Článek
Ve druhém čísle letošního ročníku se autoři v tomto časopise věnovali úvodu do problematiky ukládání záznamních povinností ze strany finančních úřadů. Svůj příspěvek tehdy končili přáním, aby se po sedmém senátu i rozšířený senát Nejvyššího správního soudu přiklonil na stranu soudní přezkoumatelnosti rozhodnutí o uložení záznamní povinnosti. Autoři s velkým potěšením proto přijali rozhodnutí rozšířeného senátu, po kterém již soudním přezkumům záznamních povinností nestojí nic v cestě.
Vydáno: 07. 12. 2011
  • Článek
Téměř každé rozhodnutí o uložení záznamní povinnosti vyvolává na straně jejích příjemců, tedy daňových subjektů, rozhořčení, jehož intenzita obvykle odvisí od obsáhlosti uložené záznamní povinnosti a požadované podrobnosti vedených záznamů. Daňové subjekty považují záznamní povinnosti za úřední šikanu, správci daně se naopak tváří, že bez záznamní povinnosti nebudou schopni stanovit základ daně a daň. Otázkou tedy je, kde je pravda? Je konkrétní rozhodnutí vyváženo z pohledu zájmů společnosti a ochrany práv jednotlivce. Autoři tohoto příspěvku se dané problematice intenzivně věnují. Cílem příspěvku je podat základní informaci o tomto institutu.
Vydáno: 06. 04. 2011