Ztráta nároku na odpočet daně

K předpisům:

1) Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty a zásada daňové neutrality nebrání v souvislosti s plněním podléhajícím režimu přenesení daňové povinnosti za takových okolností, jako jsou okolnosti věci v původním řízení, tomu, aby byl příjemci služeb odepřen nárok na odpočet daně z přidané hodnoty, kterou bez právního důvodu zaplatil poskytovateli služeb na základě chybně vystavené faktury, a to i když oprava této chyby není možná z důvodu úpadku tohoto poskytovatele.

2) Zásada právní jistoty nebrání vnitrostátní správní praxi, která spočívá v tom, že správce daně v pevné promlčecí lhůtě zruší rozhodnutí, kterým přiznal osobě povinné k dani nárok na odpočet daně z přidané hodnoty, a na základě nové kontroly od ní požaduje vrácení této daně a sankční platby z důvodu prodlení.

Společnost Fatorie uzavřela smlouvu se společností Megasal na stavební a montážní práce na budově vepřína a modernizační práce na farmě pro chov prasat. Společnost Megasal jakožto poskytovatel dotčených služeb vystavila několik faktur na zaplacení záloh v režimu přenesení daňové povinnosti. Na celkové faktuře však DPH vyčíslila, společnost Fatorie ji uhradila a stát tuto daň společnosti vrátil. Po zjištění, že je společnost v úpadku a daň státu nezaplatila, byla otevřena nová daňová kontrola, která zkonstatovala, že nárok byl uplatněn neoprávněně. Vzhledem k tomu, že v rámci správy daně mají členské státy autonomii, v České republice by tento postup odporoval § 85 odst. 5 daňového řádu, kde jsou stanovena kritéria pro opakovanou kontrolu. Na daňovém subjektu by leželo důkazní břemeno, aby prokázal, že již při první kontrole měl správce daně k dispozici smlouvu o výstavbě a faktury, ze kterých bylo zřejmé, že měl být použit režim přenesení daňové povinnosti.