Uplatnění daňové ztráty

Vydáno: 15 minut čtení

Je oprávnění daňového subjektu uplatnit si daňovou ztrátu ve smyslu ustanovení § 34 zákona o daních z příjmů z minulých let beneficiem zákonodárce, který lze využít pouze v dodatečném daňovém přiznání, nebo je to právo daňového subjektu uplatnit si ztrátu kdykoli v průběhu daňového řízení nebo postupu, a to při respektování základních zásad správy daní?

Uplatnění daňové ztráty
JUDr.
Lenka
Matyášová
Ph.D.
soudkyně NSS
Na uvedenou otázku lze nalézt odpověď v nedávném rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27.2.2014, čj. 9 Afs 41/2013-33. Předmětem soudního sporu bylo posouzení možného způsobu uplatnění daňové ztráty. Stěžovatelka na rozdíl od žalovaného správního orgánu a krajského soudu, který postup správce daně aproboval, tvrdila, že ztrátu z minulých let lze uplatnit jak v rámci daňové kontroly, tak v rámci odvolacího řízení či jiného řízení, a to na základě konkrétně projevené vůle daňového subjektu. Žalovaný správce daně měl naopak za to, že daňová ztráta není okolností, kterou byl správce daně povinen zohlednit, neboť jde o
fakultativní
položku, kterou si musí daňový subjekt uplatnit právně relevantním způsobem, tj. v řádném, popřípadě dodatečném přiznání k dani. V této souvislosti se dovolával usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 27.3.2007, č. j. 8 Afs 111/2005-106.
Na tomto místě je dlužno především konstatovat, že v citovaném usnesení rozšířeného senátu, které
a priori
směřovalo k interpretaci ust. § 16 zákona o správě daní a poplatků ve vztahu k uplatnění daňové ztráty, je mimo jiné uvedeno, že § 16 odst. 8 zákona o správě daní a poplatků nelze vyložit bez přihlédnutí k ostatním souvisejícím ustanovením tohoto zákona; správce daně nikdy za daňový subjekt nemůže uplatnit daňovou ztrátu, neboť její uplatnění je vý