JUDr. Lenka Matyášová

Placení daní tradičně zahrnuje kromě evidování daní také jejich vybírání, zajištění, vymáhání a s tím související úkony. Samotnou inkasní část lze pak rozdělit podle toho, zda jde o dobrovolnou úhradu, nebo úhradu nedobrovolnou. Předepisuje se daň splatná; pokud je včas a řádně uhrazena, dojde k zániku daňové pohledávky splněním. Tímto končí řízení v rovině platební. Není-li daň uhrazena, vzniká nedoplatek, který je buď vymahatelný, a v takovém případě je veden ve výkazu nedoplatků (exekuční titul), anebo se jedná o nedoplatek, jež dosud vymáhat nelze (je např. povoleno posečkání daně nebo neuplynula dosud náhradní lhůta splatnosti). Evidovány jsou jak daňové povinnosti, které byly splněny (daň již byla uhrazena), tak daňové povinnosti, které splněny nebyly (je zde nedoplatek). V následujícím příspěvku se blíže zaměříme na výkaz nedoplatků a jeho přezkoumatelnost v kontextu aktuální judikatury.

Placení daní tradičně zahrnuje kromě evidování daní také jejich vybírání, zajištění, vymáhání a s tím související úkony. Samotnou inkasní část lze pak rozdělit podle toho, zda jde o dobrovolnou úhradu, nebo úhradu nedobrovolnou. Předepisuje se daň splatná; pokud je včas a řádně uhrazena, dojde k zániku daňové pohledávky splněním. Tímto končí řízení v rovině platební. Není-li daň uhrazena, vzniká nedoplatek, který je buď vymahatelný, a v takovém případě je veden ve výkazu nedoplatků (exekuční titul), anebo se jedná o nedoplatek, jež dosud vymáhat nelze (je např. povoleno posečkání daně nebo neuplynula dosud náhradní lhůta splatnosti). Evidovány jsou jak daňové povinnosti, které byly splněny (daň již byla uhrazena), tak daňové povinnosti, které splněny nebyly (je zde nedoplatek). V následujícím příspěvku se blíže zaměříme na výkaz nedoplatků a jeho přezkoumatelnost v kontextu aktuální judikatury.

Nedávno vzbudil nebývalou pozornost rozsudek Nejvyššího správního soudu zabývající se problematikou prokazování nároku na odpočet daně z přidané hodnoty (č. j. 5 Afs 60/2017-60 , ze dne 30. 1. 2018 ve věci Vyrtych). Po svém, s patřičnou dávkou vlastní tvořivosti, jej čtenářům předestřeli pod titulky senzace a převratného či průlomového rozhodnutí novináři. Po svém a zcela pragmaticky si jej vyložil daňový subjekt a spolu s ním odborná daňová komunita a zcela po svém jej pak uchopila daňová správa.

Právní důsledky porušení povinností při správě daní od 1.1.2015 Díl III.: – Následky porušení povinností správcem daně JUDr. Lenka Matyášová, Ph.D., Nejvyšší správní soud Porušení povinností při správě daní...

Sporná otázka stran povahy penále, jak již bylo avizováno v minulém čísle v příspěvku Právní důsledky porušení povinností při správě daní od 1.1.2015, Díl II.: Porušení povinností peněžité povahy, byla předložena rozšířenému senátu Nejvyššího správního soudu, který dne 24.11.2015 usnesením č. j. 4 Afs 210/2014 – 57 rozhodl, že penále podle § 37b zákona č. 337/1992 Sb. , o správě daní a poplatků, ve znění účinném od 1.1.2007 do 31.12.2010, a § 251 zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád , má povahu trestu; je na ně třeba aplikovat čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 a 7 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod .

Porušení povinností peněžité povahy při správě daní (§ 251 , § 252 daňového řádu ) má obdobně jako je tomu v případě porušení povinností nepeněžité povahy, jemuž bylo věnováno místo v čísle 5/2015, rovněž podobu sankcí v podobě finančního postihu (zpravidla v závislosti na výši plnění, kterého se porušení týká).

Novelizace daňového řádu , která byla provedena s účinností od 1.1.2015 zákonem č. 267/2014 Sb. , kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a to konkrétně v části čtvrté, čl. VI až VII, zaznamenala zásadní změny v oblasti sankčních ustanovení. Nové koncepce doznal i systém individuálního promíjení u sankcí vznikajících za porušení povinností při správě daní ex lege, tj. u těch, kdy správce daně nemůže vznik ani jejich výši ovlivnit (penále, úrok z prodlení, úrok z posečkané částky). Nově byla do zákona vložena ustanovení upravující prominutí penále, prominutí úroku z prodlení a úroku z posečkané částky a společná ustanovení o prominutí daně nebo příslušenství daně (§ 259 až 259c) . Rovněž tak byl částečně změněn a doplněn systém pokut (§ 247 až 249 ). Dochází především ke zpřísnění již zavedených sankcí, např. v § 247 v odst. 2 dochází ke zvýšení pořádkové pokuty z 50 000 až na 500 000 Kč, a dále byl doplněn zcela nový § 247a , který správci daně umožňuje uložit pokutu za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy, a to až do výše 500 000 Kč; mimo jiné přímo ex lege vzniká daňovému subjektu povinnost uhradit pokutu ve výši 2 000 Kč v případě, pokud neučiní podání elektronicky, ač mu to zákon ukládá (tato pokuta může být zvýšena správcem daně až na 50 000 Kč, dojde-li správce daně k závěru, že tímto jednáním daňový subjekt závažně ztěžuje správu daní). Nově byl vložen do zákona zcela nový institut, a to úrok z daňového odpočtu (§ 254a ), a to pro případy, kdy správce daně zadržuje vracení nadměrného odpočtu v důsledku nepřiměřeně dlouho trvajícího postupu k odstranění pochybností; úrok, který je povinen správce daně daňovému subjektu hradit (trvá-li postup k odstranění pochybností déle než 5 měsíců) představuje kompenzaci za průtah v řízení. V souvislosti s „represivními nástroji“ daňového řádu lze zmínit i fakt, že v § 252 odst. 2 bylo vypuštěno časové omezení 5 let pro výpočet úroků z prodlení.

§Lhůta pro vyměření daně Lenka Matyášová Podle usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 7.8.2014, čj. 4 Afs 105(2014-38 K předpisům: - § 264 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád,...

Je oprávnění daňového subjektu uplatnit si daňovou ztrátu ve smyslu ustanovení § 34 zákona o daních z příjmů z minulých let beneficiem zákonodárce, který lze využít pouze v dodatečném daňovém přiznání, nebo je to právo daňového subjektu uplatnit si ztrátu kdykoli v průběhu daňového řízení nebo postupu, a to při respektování základních zásad správy daní?