Rozsudek Soudního dvora Evropského unie ze dne 31. ledna 2013, ve věci C-642/11 Stroj trans, dosud neuveřejněn v Úředním věstníku
Dodávky motorové nafty
Jan
Rambousek
K předpisům:
-
§ 72 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů
1)
Článek 203 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty musí být vykládán v tom smyslu, že:
-
osoba je povinna odvést daň z přidané hodnoty, kterou uvede na faktuře bez ohledu na to, zda zdanitelné plnění bylo uskutečněno;
-
z pouhé skutečnosti, že daňová správa neopravila v opravném daňovém výměru zaslaném vystaviteli této faktury daň z přidané hodnoty, kterou přiznal, nelze vyvodit, že tato správa uznala, že uvedená faktura odpovídá uskutečněnému zdanitelnému plnění.
2)
Zásady daňové neutrality, proporcionality a legitimního očekávání musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání tomu, aby byl příjemci faktury odepřen nárok na odpočet daně z přidané hodnoty odvedené na vstupu z důvodu, že zdanitelné plnění nebylo uskutečněno, přestože v opravném daňovém výměru zaslaném vystaviteli této faktury nebyla DPH přiznaná tímto vystavitelem opravena. Pokud se však vzhledem k daňovému úniku nebo nesrovnalosti, kterých se dopustil tento vystavitel nebo osoby, které se před ním účastnily plnění uplatňovaného za účelem vzniku nároku na odpočet, má za to, že plnění nebylo uskutečněno, musí být s ohledem na objektivní okolnosti a bez požadavku, aby příjemce faktury prováděl ověření, která mu nepřísluší, prokázáno, že tento příjemce věděl nebo měl vědět, že uvedené plnění bylo součástí daňového úniku ve vztahu k dani z přidané hodnoty, ověření čehož je na předkládajícím soudu.
SDEU se opět vrací k problematice daňových podvodů. Přes zásadu daňové neutrality není možné vyloučit situaci, kdy dodavateli fiktivního plnění vznikla povinnost odvést daň z důvodů, že tuto daň uvedl na daňovém dokladu, ale příjemce plnění nemá nárok na odpočet, protože se jednalo o fiktivní plnění. V judikátu je ale potvrzeno pravidlo, že příjemce věděl nebo měl vědět, že plnění bylo součástí daňového podvodu. Důležité je že příjemce nemusí provádět ověření, které mu nepřísluší a nelze je tedy po něm požadovat.