Snížení základu daně

Grattan je zastupující člen skupiny osob povinných k DPH, které uskutečňovaly zásilkový prodej.

Prodej uskutečňovaly prostřednictvím obchodních zástupců, kteří získávali provize zejména za nákupy zboží uskutečněné zákazníky. Obvykle bylo objednané zboží dodáváno obchodnímu zástupci k předání zprostředkovaným zákazníkům. Obchodní zástupce inkasoval platby za zboží od zprostředkovaných zákazníků a pravidelně je poukazoval zásilkové společnosti a dostával provize ve výši 10% z částek. Provize mohla být vyplacena třemi způsoby a) vyplacena formou šeku, b) obchodní zástupce mohl tento „kredit“ započíst proti zápornému zůstatku svého účtu, a snížit tak svůj dluh splatný společnosti za zboží, které od společnosti pořídil, c) obchodní zástupce mohl kredit použít rovněž k úplné nebo částečné úhradě nákupu nového zboží. V případě, že byla provize uplatněna ve formě šeku nebo jako „kredit“, jenž se započte proti dlužnému zůstatku obchodního zástupce, mělo se za to, že byla čerpána „v hotovosti“. Byla-li uplatněna při nákupu nového zboží, mělo se za to, že byla čerpána „ve zboží“. Předmětem sporu projednávaného v řízení před předkládajícím soudem jsou pouze situace, v nichž byla provize čerpána „v hotovosti“. Předložená otázka tedy zněla: Má osoba povinná k dani za období předcházející dni 1. ledna 1978 na základě čl. 8 písm. a) [druhé směrnice] nebo zásad daňové neutrality a rovného zacházení přímo účinný nárok na to, aby se základem daně pro dodání zboží bylo zacházeno jako se zpětně sníženým základem daně, pokud v době po tomto dodání zboží jeho příjemce obdržel od dodavatele kredit, který se příjemce poté rozhodl buď čerpat jako platbu v hotovosti, nebo jej odečíst od částky dlužné dodavateli za již uskutečněná dodání zboží?

Z rozsudku bohužel nelze vyčíst proč SDEU v roce 2012 rozhoduje o období před 1. lednem 1978