Právo stavby na cizím pozemku

K předpisům:

1) Články 63 a 65 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty musí být vykládány v tom smyslu, že pokud je za takových okolností, jako jsou okolnosti věci v původním řízení, zřízeno ve prospěch určité společnosti právo stavby na cizím pozemku za účelem výstavby budovy, jakožto protiplnění za stavební služby spočívající ve výstavbě několika objektů, které se budou nacházet v této budově, a jestliže se uvedená společnost zaváže provést dodání na klíč osobám, které toto právo stavby na cizím pozemku zřídily, nebrání tyto články tomu, aby povinnost k DPH z těchto stavebních služeb vznikla v okamžiku, kdy je zřízeno právo stavby na cizím pozemku, tedy před tím, než bude tato služba poskytnuta, jestliže v okamžiku založení tohoto práva jsou již všechny prvky tohoto budoucího poskytnutí služeb známy, především pak pokud jsou příslušné služby přesně vymezeny a je-li hodnota uvedeného práva vyjádřitelná v penězích, ověření čehož je na předkládajícím soudu.

2) Za takových okolností, jako jsou okolnosti věci v původním řízení, kdy plnění není uskutečněno mezi stranami, mezi kterými existují vazby ve smyslu článku 80 směrnice 2006/112, což však musí ověřit předkládající soud, je nutné články 73 a 80 uvedené směrnice vykládat v tom smyslu, že brání takovému vnitrostátnímu ustanovení, jako je ustanovení dotčené ve věci v původním řízení, podle kterého je u plnění základem daně obvyklá cena dodaného zboží či poskytnutých služeb, jestliže je protiplnění za dané plnění zcela tvořeno zbožím či službami.

3) Články 63, 65 a 73 směrnice 2006/112 mají přímý účinek.

Fyzické osoby, které vlastnily pozemek, zřídily formou notářského zápisu ve prospěch společnosti Orfey právo stavby na cizím pozemku, na jehož základě bylo této společnosti přiznáno oprávnění postavit na pozemku patřícímu vlastníkům pozemků budovu. Jako protiplnění za toto právo stavby se společnost Orfey zavázala vypracovat plán této budovy, dokončit stavbu zcela na své náklady a dodat vlastníkům pozemků „na klíč“ některé objekty, které se nacházejí v této budově, aniž budou muset tito vlastníci provést jakoukoli další platbu. Spor mezi plátcem a správcem daně nastal o výši daňového základu, zejména s ohledem, že se jednalo o spřízněné osoby.

Rozsudek je zajímavý také tím, že právo stavby jednoznačně vymezuje jako právo. Podle nového občanského zákoníku, konkrétně § 1242, s pravděpodobnou účinností od 1. ledna 2014 však vymezuje právo stavby jako věc nemovitou. Byť je tento nesoulad SDEU již vyřešen, vyvolá to jistě řadu otázek, protože je stále tendence využívat při výkladu daně z přidané hodnoty soukromé právo. Bez ohledu na to, že SDEU trvale judikuje, že k soukromému právu členských států se nepřihlíží.