Deriváty v účetnictví podnikatelů

Vydáno: 19 minut čtení

V posledních letech se čím dál více dostávají do popředí nástroje, které se snaží podnikatelům pomoci při eliminaci rizik - derivátové operace. Jakkoli se jedná v posledním desetiletí v České republice o více a více používané finanční nástroje, přesto nelze říci, že by jejich účetní aspekty byly zcela vyjasněny. Cílem tohoto příspěvku je tedy nastínit základní aspekty účtování pevných termínovaných operací a opcí, jakož i naznačit kritéria pro vedení zajišťovacího účetnictví.

Deriváty v účetnictví podnikatelů
Ing.
Jiří
Strouhal
, Ph. D.
VŠE v Praze - Katedra podnikové ekonomiky (http://kpe.fph.vse.cz) Komora certifikovaných účetních České republiky (www.kcucr.cz)
 
1 Definice derivátového kontraktu
Derivát je definován jako finanční nástroj, který současně splňuje následující charakteristiky:
-
jeho hodnota se mění v závislosti na změně úrokové sazby, kurzu cenného papíru, ceny komodity, měnového kurzu, cenového indexu, na úvěrovém ratingu nebo indexu, resp. v závislosti na jiné proměnné (tzv. podkladová proměnná),
-
ve srovnání s ostatními typy kontraktů, v nichž je zakotvena obdobná reakce na změny tržních podmínek, vyžaduje malou nebo nevyžaduje téměř žádnou počáteční investici, a
-
bude vypořádán v budoucnosti.
Z finančního pohledu deriváty členíme na:
-
pevné termínované operace (kontrakty typu MUSÍ - MUSÍ)
*
v základním pojetí se jedná o forwardy (standardizovanými forwardy rozumíme
futures
) a swapy
-
opční kontrakty (kontrakty typu MŮŽE - MUSÍ)
V souladu s českými pravidly, deriváty oceňujeme k datu pořízení pořizovací cenou (pevné termínované operace obvykle tuto nemají, u opčních kontraktů se pak jedná o výši opční prémie). K rozvahovému dni je třeba v souladu se zákonem o účetnictví deriváty přecenit na jejich reálnou hodnotu, a to obecně s výsledkovým dopadem (567 -
Náklady na derivátové operace, 667 -Výnosy z derivátových operací)
. V souladu s ČÚS 001 je dále třeba derivátové kontrakty od počátku sjednání sledovat v podrozvahové evidenci. Podívali-li bychom se do rozvahy, nalezneme reálné hodnoty derivátů v rámci položky C. III.9 Jiné pohledávky, resp. B. III.11 Jiné závazky.
Nyní se pojďme na jednotlivé kontrakty podívat detailněji.
 
1.1 Forwardové operace (na příkladu měnového forwardu)
Měnovým forwardem rozumíme dohodu mezi dvěma subjekty o výměně fixní peněžní částky v jedné měně za pevnou částku hotovosti v jiné měně, a to za předem stanovený měnový kurs a k předem stanovenému datu v budoucnosti. Dohodnutý měnový kurs nazýváme forwardový měnový kurs.
Abychom tuto poněkud krkolomnou definici převedli do řeči běžného člověka:
Víme, že za půl roku musíme uhradit závazek ve výši 1 000 EUR. Protože netušíme, jak se kurs CZK/EUR bude vyvíjet, sjednáme s poskytovatelem derivátových kontraktů měnový forward na nákup 1 000 EUR v předem dohodnutém kursu (např. 25 CZK/EUR). Pokud bude v okamžiku realizace činit směnný kurs 26 CZK/EUR, potom na nákupu každého eura vyděláváme jednu korunu. Pokud však v okamžiku realizace bude činit směnný kurs 23 CZK/EUR, máme smůlu, neboť eura musíme nakoupit za předem dohodnutých 25 CZK/EUR
.
Forwardový kurs lze stanovit na bázi následujícího vzorce: