Zpětné zrušení registrace plátce
Jan
Rambousek
Rozsudek Soudního dvora Evropske unie ze dne 6. září 2012 , ve věci
C-273/11 Mecsek-Gabona Kft, dosud neuveřejněn v Úředním
věstníku
K předpisům:
-
§
64 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z
přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů,
-
§
72 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z
přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů
1) Článek 138 odst. 1 směrnice Rady
2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném
systému daně z přidané hodnoty, ve znění směrnice Rady
2010/88/EU ze dne 7. prosince 2010, musí být
vykládán v tom smyslu, že nebrání tomu, aby za takových okolností, jaké jsou dány v původním řízení,
nebyl prodávajícímu přiznán nárok na osvobození od daně u dodání uvnitř Společenství, je-li z
hlediska objektivních okolností prokázáno, že prodávající nesplnil důkazní povinnosti nebo že věděl
nebo měl vědět, že plnění, které uskutečnil, bylo součástí podvodu, jehož se dopustil pořizovatel, a
nepřijal veškerá opatření, která po něm mohla být rozumně požadována k zabránění jeho vlastní účasti
na tomto podvodu.
2) Osvobození dodání uvnitř Společenství od daně ve smyslu čl. 138 odst. 1 směrnice
2006/112, ve znění směrnice 2010/88, nelze prodávajícímu odepřít pouze z toho důvodu, že správce
daně jiného členského státu vyškrtl z rejstříku identifikační číslo pro DPH pořizovatele sice až po
dodání zboží, avšak se zpětným účinkem k datu před tímto dodáním.
Maďarská společnost Mecsek-Gabona Kft provozovala velkoobchod a dodávala zboží italské
společnosti. Ke dni prodeje byla kupující společnost uvedená v rejstříku plátců DPH. Zboží si
italská firma vyzvedla přímo v Maďarsku. Při kontrole italských orgánů se zjistilo, že na adrese
italské firmy nikdy tato firma nesídlila, a proto byla zpětně vyškrtnuta ze seznamu plátců. Na
základě toho dospěly k názoru, že maďarská firma tímto neprokázala intrakomunitární dodávku, a
nebylo tedy možné tuto dodávku osvobodit.
Jde o rozsudek, který značně posiluje právní jistotu plátců. Případy, kdy byl plátce
zpětně vyškrtnut, se objevují poměrně často a čeká se na rozhodnutí soudů, jaký postoj k této věci
zaujmou. Nyní je jasné, jakým způsobem budou muset tyto případy rozhodovat. Důležité také je, že v
případě, že se pořizovatel ve věci v původním řízení dopustil podvodu, je důvodné, aby nárok
prodávajícího na osvobození od DPH podléhal požadavku dobré víry. Další výrazný posun v judikatuře
spatřuji v tom, že se opakovaně místo slov mohl nebo měl vědět používají slova „věděl nebo měl
vědět“.