Dotazy a odpovědi: K dani z příjmů fyzických osob

Vydáno: 31 minut čtení
K dani z příjmů fyzických osob
Ing.
Eva
Sedláková
1. Teta chce své neteři darovat pozemek, který má ve společném jmění s manželem. Příbuzenský vztah je takový, že tato teta je sestrou otce neteře a jedná se v tomto případě o příbuznou v linii se společným předkem.
Podle § 774 občanského zákoníku vznikne švagrovství mezi, v daném případě manželem tety a její neteří a lze jej tedy považovat za příbuzného v linii vedlejší? Neteř tedy může uplatnit osvobození od daně z příjmů podle § 10 odst. 3 písm. c)?
Odpověď
V daném případě jde o dar neteře od tety, tj. od příbuzné v linii vedlejší. Vzhledem ke skutečnosti, že jde o pozemek ve společném jmění manželů, každý z manželů je vlastníkem celé nemovité věci, tj. daného pozemku s tím, že každý z nich je omezen stejným vlastnickým právem druhého z manželů. Z toho důvodu bude celý dar od tety na straně neteře od daně z příjmů osvobozen v souladu s § 10 odst. 3 písm. c) bod 1 zákona o daních z příjmů.
Pro úplnost doplňuji, že institut švagrovství se na daný dar nevztahuje. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů v § 774 stanoví, že uzavřením manželství vznikne švagrovství, a to mezi jedním manželem a příbuznými druhého manžela. Jde například o tchána, tchýni, zetě, snachu (tj. osoby sešvagřené v prvním stupni) nebo švagra, švagrovou (tj. osoby sešvagřené ve druhém stupni). Podle § 10 odst. 3 písm. c) bod 1 zákona o daních z příjmů jsou od daně osvobozeny mimo jiné bezúplatné příjmy od manžela dítěte (zeť, snacha), dítěte manžela (nevlastní dítě), rodiče manžela (tchán, tchyně) nebo manžela rodičů (nevlastní rodič), tedy od některých osob sešvagřených v prvním stupni.
2. Odebíráme daňový bulletin a měla bych dotaz k cestovním náhradám. Zaměstnanec nebo jednatel společnosti jedou na služební cestu automobilem, který není v obchodním majetku společnosti. Jde o automobil, který má zaměstnanec v majetku jako OSVČ nebo byl v majetku OSVČ.
Bude mu náležet pouze náhrada za pohonné hmoty nebo i základní náhrada auta? Musí zaměstnanec případnou základní náhradu zdanit ve svém přiznání? Bohužel názory na tento problém jsou značně odlišné.
Odpověď
V případě pracovní cesty uskutečněné zaměstnancem, tj. daném případě zaměstnancem nebo jednatelem obchodní společnosti, musí zaměstnavatel, tj. obchodní společnost, postupovat podle zákoníku práce. Zákoník práce v případě, že zaměstnavatel
neposkytne
zaměstnanci na pracovní cestu vozidlo, v § 157 ukládá zaměstnavateli vyplatit zaměstnanci za každý 1 km jízdy vozidlem
neposkytnutým zaměstnavatelem
základní náhradu a náhradu za spotřebované pohonné hmoty. To platí jak v případě, že zaměstnanec je současně OSVČ případně má automobil, kterým uskuteční pracovní cestu pro obchodní společnost, zahrnutý v obchodním majetku této OSVČ, zákoník práce pro daný případ nestanoví žádnou výjimku.
Počínaje rokem 2018, podle vyhlášky MPSV č. 463/2017 Sb., sazba základní náhrady za 1 km jízdy činí nejméně u:
a)
jednostopých vozidel a tříkolek 1,10 Kč,
b)
osobních silničních motorových vozidel 4,00 Kč (do konce roku 2017 činila 3,90 Kč).
Při výpočtu náhrady za spotřebované pohonné hmoty lz