K dani z příjmů fyzických osob
Ing.
Eva
Sedláková
1. Teta chce své neteři darovat pozemek, který má ve společném jmění s manželem. Příbuzenský
vztah je takový, že tato teta je sestrou otce neteře a jedná se v tomto případě o příbuznou v linii
se společným předkem.
Podle § 774 občanského zákoníku vznikne
švagrovství mezi, v daném případě manželem tety a její neteří a lze jej tedy považovat za příbuzného
v linii vedlejší? Neteř tedy může uplatnit osvobození od daně z příjmů podle § 10 odst. 3 písm. c)?
Odpověď
V daném případě jde o dar neteře od tety, tj. od příbuzné v linii vedlejší. Vzhledem ke
skutečnosti, že jde o pozemek ve společném jmění manželů, každý z manželů je vlastníkem celé
nemovité věci, tj. daného pozemku s tím, že každý z nich je omezen stejným vlastnickým právem
druhého z manželů. Z toho důvodu bude celý dar od tety na straně neteře od daně z příjmů osvobozen v
souladu s § 10 odst. 3 písm. c) bod 1 zákona o daních
z příjmů.
Pro úplnost doplňuji, že institut švagrovství se na daný dar nevztahuje. Zákon č.
89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších
předpisů v § 774 stanoví, že uzavřením manželství
vznikne švagrovství, a to mezi jedním manželem a příbuznými druhého manžela. Jde například o tchána,
tchýni, zetě, snachu (tj. osoby sešvagřené v prvním stupni) nebo švagra, švagrovou (tj. osoby
sešvagřené ve druhém stupni). Podle § 10 odst. 3 písm.
c) bod 1 zákona o daních z příjmů jsou od daně osvobozeny mimo jiné bezúplatné příjmy od
manžela dítěte (zeť, snacha), dítěte manžela (nevlastní dítě), rodiče manžela (tchán, tchyně) nebo
manžela rodičů (nevlastní rodič), tedy od některých osob sešvagřených v prvním stupni.
2. Odebíráme daňový bulletin a měla bych dotaz k cestovním náhradám. Zaměstnanec nebo jednatel
společnosti jedou na služební cestu automobilem, který není v obchodním majetku společnosti. Jde o
automobil, který má zaměstnanec v majetku jako OSVČ nebo byl v majetku OSVČ.
Bude mu náležet pouze náhrada za pohonné hmoty nebo i základní náhrada auta? Musí zaměstnanec
případnou základní náhradu zdanit ve svém přiznání? Bohužel názory na tento problém jsou značně
odlišné.
Odpověď
V případě pracovní cesty uskutečněné zaměstnancem, tj. daném případě zaměstnancem nebo
jednatelem obchodní společnosti, musí zaměstnavatel, tj. obchodní společnost, postupovat podle
zákoníku práce.
Zákoník práce v případě, že zaměstnavatel
neposkytne
zaměstnanci na pracovní cestu vozidlo, v § 157 ukládá zaměstnavateli vyplatit
zaměstnanci za každý 1 km jízdy vozidlem neposkytnutým zaměstnavatelem
základní náhradu a
náhradu za spotřebované pohonné hmoty. To platí jak v případě, že zaměstnanec je současně OSVČ
případně má automobil, kterým uskuteční pracovní cestu pro obchodní společnost, zahrnutý v obchodním
majetku této OSVČ, zákoník práce pro daný případ
nestanoví žádnou výjimku.Počínaje rokem 2018, podle vyhlášky MPSV č.
463/2017 Sb., sazba základní náhrady za 1 km jízdy
činí nejméně u:
a)
jednostopých vozidel a tříkolek 1,10 Kč,
b)
osobních silničních motorových vozidel 4,00 Kč (do konce roku 2017 činila 3,90
Kč).
Při výpočtu náhrady za spotřebované pohonné hmoty lze pro rok 2018 vycházet z ceny
stanovené vyhláškou MPSV č. 463/2017 Sb.:
a)
30,50 Kč u benzinu automobilového 95 oktanů,
b)
32,80 Kč u benzinu automobilového 98 oktanů,
c)
29,80 Kč u motorové nafty.
Na straně zaměstnance nebo jednatele obchodní společnosti nemají vyplacené cestovní
náhrady žádný daňový dopad, a to v návaznosti na § 6
odst. 7 písm. a) zákona o daních z příjmů. Ten stanoví, že za příjmy ze závislé činnosti se
nepovažují a předmětem daně nejsou náhrady cestovních výdajů poskytované v souvislosti s výkonem
závislé činnosti do výše stanovené nebo umožněné zvláštním právním předpisem, tj.
zákoníkem práce, pro zaměstnance zaměstnavatele, který
je uveden v § 109 odst. 3 zákoníku práce (tj.
nezisková organizace) jakož i hodnota bezplatného stravování poskytovaná zaměstnavatelem na
pracovních cestách; jiné a vyšší náhrady, než stanoví tento zvláštní právní předpis, jsou
zdanitelným příjmem podle odstavce 1.
Pro úplnost je třeba doplnit, že výše uvedené cestovní náhrady jsou na straně
zaměstnavatele, tj. obchodní společnosti, daňovým výdajem v souladu s
§ 24 odst. 2 písm. zh) zákona o daních z
příjmů.
3. Syn zdědil po matce nemovitou věc, která ji vlastnila 1 rok. Matka nemovitou věc zdědila po
smrti svého druhého manžela (nemovitá věc nebyla ve společném jmění manželů), který ji vlastnil 10
let. Syn po 2 letech zděděnou nemovitou věc prodal. Je příjem z prodeje na straně syna od daně
osvobozen?
Odpověď
Příjem z prodeje zděděné nemovité věci od daně z příjmů osvobozen není, matka dům
vlastnila pouze 1 rok s tím, že "dvojnásobný zápočet" doby vlastnictví
zákon o daních z příjmů v § 4 odst. 1 písm. b)
neumožňuje.
4. Dva spoluvlastníci budovy, která stála na cizím pozemku, tuto budovu prodávají. Stavbu vlastní
déle než 5 let a protože kupující požadoval i pozemek, jeden ze spoluvlastníků ho v loňském roce
koupil. Nyní oba spoluvlastníci budovu včetně pozemku prodávají. Jsou příjmy z prodeje nemovitých
věcí od daně osvobozeny, když budovu vlastní déle než 5 let?
Odpověď
Příjmy z prodeje nemovité věci podléhají dani z příjmů fyzických osob podle
§ 10 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů
ona, pokud nejsou od daně osvobozeny, tj. v daném případě nejsou-li naplněny podmínky
§ 4 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů.
Podle druhé věty § 3055 odst. 1 občanského
zákoníku se stavba nestala součástí pozemku, protože je pozemek ve vlastnictví pouze jednoho
ze spoluvlastníků stavby. Z uvedeného důvodu je nutné posuzovat uplynutí 5letého zákonného časového
testu pro osvobození příjmu z prodeje nemovitých věcí zvlášť pro stavbu a zvlášť pro
pozemek.
V daném případě stavba zůstává i po koupi pozemku pod stavbou samostatnou věcí, nestává se
součástí pozemku. Vzhledem ke skutečnosti, že spoluvlastníci stavbu vlastní déle než 5 let, bude
příjem z prodeje stavby od daně z příjmů osvobozen.
Příjem z prodeje pozemku nebude v důsledku nesplnění 5 letého časového testu vlastnictví
od daně z příjmů osvobozen, bude příjmem podle § 10 zákona
o daních z příjmů s tím, že daňovým výdajem bude pořizovací cena pozemku, případně i výdaje
spojené s jeho prodejem.
5. Podnikatel uspořádal reklamní soutěž, cenou byl výrobek v hodnotě 20 000 Kč s tím, že zapomněl
odvést srážkovou daň, což při kontrole zjistil správce daně a podnikatel musel daň zaplatit. Co bude
na straně podnikatele daňovým výdajem, když výhru nezdanil?
Odpověď
Daňovým výdajem podnikatele bude hodnota výhry ve výši 20 000 Kč, jde o výdaj na reklamu
podle § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů. Dále
bude daňovým výdajem podnikatele v souladu s § 24
odst. 2 písm. u) zákona o daních z příjmů zaplacená daň z věcné výhry za výherce, kterou
stanoví správce daně.
Jedná-li se o reklamní soutěž, kde hodnota věcné výhry činí 20 000 Kč, pak v případě, že
podnikatel jako plátce daně neprovedl srážku daně, představuje výhra v ceně 20 000 Kč v souladu s
§ 38s zákona o daních z příjmů pouze 85 % základu
daně z příjmů (100 - 15 % daně) a podnikatel musí již zaplatit daň ve výši 3 529 Kč (daň se
zaokrouhluje na celé koruny dolů v souladu s § 36 odst.
3 zákona o daních z příjmů). Daňovým výdajem podnikatele bude celkem částka 23 529
Kč.
6. Poplatník fyzická osoba - nepodnikatel, vložil vlastní dům do společnosti s ručením omezeným.
Dům postavil před šesti lety svépomocí. Jakou nabývací cenu může uplatnit jako daňový výdaj v
případě prodeje podílu do 5 let?
Odpověď
Nabývací cena podílu na obchodní společnosti se stanoví obdobně jako by se stanovila
hodnota nepeněžního příjmu (§ 3 odst. 3). To znamená, že nemovitá věc pořízená před více jak 5 lety,
nevložená do obchodního majetku vlastníka - fyzické osoby, se ke dni vkladu do obchodní společnosti
v souladu s § 24 odst. 7 písm. b) bod 1 zákona o
daních z příjmů ocení podle zákona 151/1997
Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č.
441/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
7. Fyzická osoba nepodnikatel přes 20 let vlastní pozemky získané dědictvím. V současné době byl
na části pozemku vytěžen les, vybudovaná účelová příjezdová komunikace a přivedena elektrická
energie. Náklady dosáhly cca 3 mil. Kč. Nyní bude probíhat postupné rozdělování pozemku na parcely a
jejich prodej. Jak se bude postupovat z hlediska daně z příjmů?
Odpověď
Z hlediska daně z příjmů fyzických osob jsou příjmy z těžby dřeva na pozemku, který není
zahrnut v obchodním majetku poplatníka, příjmem podle
§ 10 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů,
tj. příjmy z lesního hospodářství, které nejsou provozovány podnikatelem. Pokud výše příjmu z těžby
dřeva z vlastního lesa nepřevýší v daném zdaňovacím období 30 000 Kč, je uvedený příjem od daně z
příjmů osvobozen podle § 10 odst. 1 písm. a) zákona o
daních z příjmů. Citovaný § 10 odst. 1 písm. a)
zákona o daních z příjmů stanoví mimo jiné, že od daně jsou osvobozeny příjmy podle odstavce
1 písm. a), pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období 30 000 Kč.
Pokud výše příjmu z těžby dřeva z vlastního lesa převýší v daném zdaňovacím období zákonem
stanovený limit 30 000 Kč, je daný příjem třeba uvést do daňového přiznání. Jako daňový výdaj může
poplatník uplatnit doložené výdaje na dosažení daného příjmu nebo uplatnit výdaje paušální 80 %
částkou z dosažených příjmů, maximálně však 1 600 000 Kč.
V případě rozdělení a následného prodeje pozemku, bude příjem z prodeje jednotlivých částí
pozemku od daně z příjmů osvobozen podle § 4 odst. 1
písm. b) zákona v návaznosti na § 4 odst. 2
písm. d) zákona o daních z příjmů. Citovaný § 4
odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů stanoví mimo jiné, že od daně je osvobozen příjem z
prodeje nemovitých věcí neosvobozený podle písmene a), přesáhne-li doba mezi nabytím vlastnického
práva k těmto nemovitým věcem a jejich prodejem dobu 5 let. Následně pak
§ 4 odst. 2 písm. d) zákona o daních z příjmů
stanoví, že doba mezi nabytím a prodejem podle odstavce 1 písm. a) nebo b) se nepřerušuje, pokud v
době mezi nabytím a prodejem došlo k rozdělení pozemku.
Pokud se jedná o účelovou příjezdovou komunikaci a přípojku elektrické energie, jde o
stavby. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve
znění pozdějších předpisů, v § 506 odst. 1
stanoví, že součástí pozemku je prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a
jiná zařízení (dále jen "stavba") s výjimkou staveb dočasných, včetně toho, co je zapuštěno v
pozemku nebo upevněno ve zdech. Dále pak § 509 občanského
zákoníku stanoví, že liniové stavby, zejména vodovody, kanalizace nebo energetická či jiná
vedení, a jiné předměty, které ze své povahy pravidelně zasahují více pozemků, nejsou součástí
pozemku. Má se za to, že součástí liniových staveb jsou i stavby a technická zařízení, která s nimi
provozně souvisí.
Pokud poplatník vybudoval na vlastním vytěženém pozemku účelovou příjezdovou komunikaci,
je tato komunikace součástí jeho pozemku (podle § 9 odst.
1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, součástí
pozemku není stavba dálnice, silnice a místní komunikace). Vzhledem ke skutečnosti, že příjem z
prodeje pozemku je od daně osvobozen, je osvobozen i příjem z prodeje komunikace, která je jeho
součástí. Z uvedeného důvodu výdaje spojené se stavbou příjezdové komunikaci nelze uplatnit jako
daňový výdaj. Zákon o daních z příjmů v § 25 odst. 1
písm. i) stanoví mimo jiné, že za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení
příjmů pro daňové účely nelze uznat zejména výdaje (náklady) vynaložené na příjmy od daně
osvobozené.
Jako daňový výdaj lze v daném případě uplatnit pouze výdaje spojené se stavbou
inženýrských sítí, tj. v daném případě přípojkou elektrické energie, která není v souladu s
občanským zákoníkem součástí pozemku. Příjem z prodeje
přípojky elektrické energie je zdanitelným příjmem podle
§ 10 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů,
ke kterému lze uplatnit prokazatelně vynaložený výdaj na jeho dosažení. To platí v případě, že
poplatník uvedenou přípojku elektrické energie prodá do 5 let od jejího dokončení, tedy v případě,
že příjem z prodeje nebude od daně z příjmů osvobozen.
8. Jsme vlastníky bytové jednotky v rámci společenství vlastníků jednotek, zároveň vlastníme
podíl na společných prostorách a na nebytových prostorách. Společenství vlastníků jednotek nyní
jedná o prodeji půdy a prostor bývalé prádelny s tím, že jednotliví vlastníci neobdrží svůj podíl z
finančního plnění kupujícího, ale celý obnos zůstane na účtu společenství vlastníků jednotek jako
mimořádný vklad do fondu oprav. V domě jsou vlastníci jednotek, kteří vlastní byt déle jak 5 let a
vlastníci jednotek, kteří jednotku vlastní po dobu do dvou let. Bude příjem z prodeje od daně
osvobozen?
Odpověď
Z hlediska daně z příjmů fyzických osob je rozhodující, zda půdní prostor a prostor bývalé
prádelny jsou vymezeny jako jednotky nebo zda se jedná o společnou část domu určenou pro společné
užívání.
Příjem z prodeje jednotky, která je ve spoluvlastnictví vlastníků jednotek fyzických osob,
je příjmem podle § 10 zákona o daních z příjmů,
který může být při splnění zákonných podmínek daných §
4 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů od daně osvobozený. Případně by se mohlo jednat i
o příjem podle § 7 zákona o daních z příjmů, pokud
by byla předmětná jednotka, resp. podíl na ní, v obchodním majetku poplatníka fyzické
osoby.
Pokud jde o společnou část domu, nelze ji samostatně prodat jiné osobě. V daném případě
lze postupovat dvěma způsoby:
-
členové společenství vlastníků jednotek, mohou ze společné části domu, vytvořit
nebytovou jednotku, kterou mohou následně prodat s tím, že příjem z prodeje nebytové jednotky, by
byl zdaněn výše uvedeným způsobem,
-
členové společenství vlastníků jednotek mohou uzavřít smlouvu o výstavbě. Podle
§ 1170 občanského zákoníku se smlouvou o výstavbě
strany zavazují podílet se společně na výstavbě, dokončení nebo na změně domu za účelem zřízení nebo
změny jednotek. Dále § 1172 odst. 2 občanského
zákoníku stanoví, že má-li vzniknout nová jednotka nebo má-li být dosavadní jednotka změněna
nástavbou, přístavbou nebo stavební úpravou v domě, kde jsou jednotky již vymezeny, ujednají strany
ve smlouvě i změny velikosti spoluvlastnických podílů po vzniku nové jednotky nebo změně dosavadní
jednotky a jejich převody tak, aby odpovídaly nově určeným velikostem spoluvlastnických podílů.
Příjem ze smlouvy o výstavbě je příjmem podle § 10 zákona
o daních z příjmů.
To platí i v případě, že předmětný příjem z prodeje neobdrží přímo jednotliví vlastníci
jednotek, ale bude vložen do fondu oprav.
9. Manželé prodali nedokončenou stavbu rodinného domku spolu s pozemkem. Podmínky pro osvobození
příjmu od daně nesplnili. Většinu prací na domku si prováděli v rámci rodiny, a proto nemají doklady
na výdaje spojené se stavbou. Jaké výdaje mohou uplatnit jako výdaje daňové, resp. jak mají výdaje
doložit?
Odpověď
Zákon o daních z příjmů v § 10 odst. 4
výslovně stanoví, že jako výdaj na dosažení příjmů je možno uplatnit prokazatelné výdaje, tj. výdaje
doložené. Poplatník si tedy může jako daňový výdaj uplatnit pouze ty výdaje, na které má příslušný
doklad (doklad na nákup materiálu, prací apod.). Pokud poplatník příslušné doklady nemá a nezíská
ani jejich kopii, nemůže si tyto výdaje uplatnit.
10. Poplatník nepodnikatel prodal doménu, resp. právo k použití doménového jména, kterou si
koupil před 6 lety. Jde o příjem od daně z příjmů fyzických osvobozený podle
§ 4 odst. 1 písm. c) zákona o daních z
příjmů?
Odpověď
Příjem z prodeje domény není od daně z příjmů fyzických osob osvobozen podle
§ 4 odst. 1 písm. c) zákona o daních z příjmů.
Osvobození se vztahuje na příjem z prodeje hmotné movité věci nikoliv věci nehmotné.
Příjem z prodeje domény osobou nepodnikající podléhá zdanění podle
§ 10 zákona o daních z příjmů, tj. jde o ostatní
příjem. Základem daně (dílčím základem daně) je příjem snížený o výdaje prokazatelně vynaložené na
jeho dosažení. Jde-li o věc nabytou úplatně, je výdajem cena, za kterou poplatník věc prokazatelně
nabyl, tj. výdaj za pořízení domény.
11. Poplatník obchoduje s finančními deriváty na zahraničních trzích. Je příjem z prodeje dané
věci od daně z příjmů osvobozen, a pokud není, jak přepočítat cizí měnu z výpisu z účtu vedeného
brokerem na českou?
Odpověď
Finanční deriváty jsou v souladu s občanským
zákoníkem věci nehmotné movité. Od daně z příjmů je podle
§ 4 odst. 1 písm. c) zákona o daních z příjmů
osvobozen příjem z prodeje hmotné movité věci. Příjmy fyzické osoby plynoucí z obchodování s těmito
deriváty jsou ostatními příjmy podle § 10 odst. 1
písm. b) bod 3 zákona o daních z příjmů, za předpokladu, že se nejedná o příjem podle
§ 7 zákona o daních z příjmů. Základem daně (resp.
dílčím základem daně) je příjem snížený o výdaje na jeho dosažení podle
§ 10 odst. 4 zákona o daních z příjmů. Kromě
investované částky je výdajem například poplatek brokerovi za zprostředkování obchodu.
Při přepočtu cizí měny na českou pro uvedení příjmů a výdajů do daňového přiznání se
postupuje v souladu s § 38 zákona o daních z
příjmů. Ten stanoví mimo jiné, že pokud poplatník nevede účetnictví, použije jednotný kurs,
nevyužije-li kursy devizového trhu uplatňované podle předpisů o účetnictví. V daném případě bude
patrně nejvýhodnější použít jednotný kurs, který se stanoví jako průměr směnného kursu stanoveného
Českou národní bankou poslední den každého měsíce zdaňovacího období. Jednotný kurs zveřejňuje
Generální finanční ředitelství každoročně v pokynu řady D ve Finančním zpravodaji za uplynulé
zdaňovací období a na webových stránkách Finanční zprávy.
12. Podnikatelka má v živnostenském listu uveden předmět podnikání "Výroba, obchod a služby
neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského
zákona". V rámci svých podnikatelských aktivit mimo jiné provozuje i chovnou stanici pro chov
psů. Pro tuto činnost má v živnostenském listu samostatný obor činnosti "Chov domácích a
zoologických zvířat a poskytování souvisejících služeb". V současné době zvažuje, že by tento obor
činnosti zrušila a prodej štěňat zdaňovala podle § 10 zákona jako ostatní příjmy. Je tento způsob
zdanění příjmů z prodeje štěňat možný?
Odpověď
Provozuje-li poplatnice chov psů soustavně za účelem dosažení zisku, na základě
živnostenského listu, je příjem z dané činnosti příjmem podle
§ 7 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů.
Pokud by poplatnice živnostenské oprávnění k této činnosti zrušila a nadále chov psů provozovala
soustavně za účelem dosažení zisku, pak v souladu s § 420
občanského zákoníku je i nadále podnikatelem. Citovaný § 420 stanoví, že kdo samostatně
vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se
záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za
podnikatele. To znamená, že z hlediska daně z příjmů by příjem z dané činnosti byl na straně
poplatnice příjmem podle § 7 odst. 1 písm. c) zákona o
daních z příjmů a nikoli příjmem podle § 10 zákona
o daních z příjmů. Navíc by se poplatnice vystavovala nebezpečí sankce od živnostenského
úřadu za neoprávněné podnikání.
13. Poplatník sjednal se společností Zonky, že bude půjčovat lidem. Jak bude zdaňovat úrok z
půjčky?
Odpověď
Z právního pohledu se na straně poplatníka - investora, o poskytnutí zápůjčky nejedná.
Úvěrový vztah vzniká mezi společností Zonky a dlužníkem. Příjem získaný investorem z dané
spolupráce, prostřednictvím společnosti Zonky, je na straně investora příjmem podle
§ 10 zákona o daních z příjmů, tj. o ostatní
příjem. Jako daňový výdaj může investor uplatnit poskytnutou investici a poplatky, které uhradil
společnosti Zonky.
14. Poplatník poskytuje pravidelně službu spočívající v přepravě osob prostřednictvím mobilní
aplikace společnosti Uber. S danou společností má uzavřenou smlouvu s tím, že prostřednictvím této
společnosti dostává na účet i platbu za vykonanou službu. Jak bude zdaňovat dosažené příjmy z této
činnosti?
Odpověď
Poskytování přepravy prostřednictvím mobilní aplikace Uber vykazuje všechny znaky
podnikání podle § 420 zákona č. 89/2012 Sb.,
občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. Základními znaky podnikání ve smyslu ustanovení
§ 420 odst. 1 občanského zákoníku jsou
samostatnost, výkon výdělečné činnosti na vlastní účet, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení
zisku, soustavně, a to živnostenským nebo jiným obdobným způsobem. Pokud je poskytovatelem přepravy
fyzická osoba, jsou příslušné příjmy z dané činnosti příjmem podle
§ 7 zákona o daních z příjmů, tj. příjmem ze
samostatné činnosti.
Příjmy poskytovatele přepravy, který vlastní živnostenské oprávnění opravňující ho k
poskytování této služby, jsou zdaňovány podle § 7 odst.
1 písm. b) zákona o daních z příjmů a pokud neuplatní výdaje ve skutečné výši, může uplatnit
výdaje paušální částkou z dosažených příjmů, a to ve výši 60 %, maximálně však 1 200 000 Kč (od roku
2018 maximálně 600 000 Kč).
V případě, že by poskytovatel služby příslušné živnostenské oprávnění nevlastnil, ačkoli
tuto zákonnou povinnost má, je v souladu s § 420 až
422 občanského zákoníku, považován za poplatníka provozujícího podnikatelskou činnost a jeho
příjmy jsou zdaňovány podle § 7 odst. 1 písm. c) zákona
o daních z příjmů. Pokud neuplatní výdaje ve skutečné výši, může uplatnit výdaje paušální
částkou z dosažených příjmů, a to ve výši 40 %, maximálně však 800 000 Kč (od roku 2018 maximálně
400 000 Kč).
15. Podnikatel - OSVČ začal podnikat v nákladní autodopravě. Koupil nákladní automobil a návěs,
celkem za 700 000 Kč. Částku uhradil jednak ze svých vlastních prostředků ve výši 200 000 Kč a
jednak z úvěru 500 000 Kč, který získala jeho manželka. Manželka nepodniká, není spolupracující
osobou a je zaměstnaná. Úvěr získala z důvodu, že má oproti manželovi pravidelný příjem. Fakticky
byl tok peněz takový, že úvěr poskytnutý bankou ve výši 500 000 Kč byl poukázán na bankovní účet
manželky a odtud přímo dodavateli vozidel na jeho účet, spolu s vlastními prostředky (200 000 Kč)
jako úhrada faktury. Lze tedy jednoznačně doložit, na co byly tyto finanční prostředky použity.
Podnikatel vede daňovou evidenci, nákladní automobil s návěsem má zařazený ve svém obchodním majetku
a odepisuje jej podle zákona o daních z příjmů. V
technickém průkazu vozidel je zapsán manžel.
Nyní již má manžel OSVČ příjmy z podnikání a má možnost získat zápůjčku, kterou by chtěl uhradit
zůstatek manželčina dluhu, který využil na nákup svého podnikatelského majetku. Tuto svou zápůjčku
již bude splácet sám ze svých příjmů z podnikání. Budou náklady spojené s touto zápůjčkou manžela
jako OSVČ (úroky + případné další poplatky) daňově uznatelným výdajem?
Odpověď
Z dotazu usuzuji, že manželé mají majetek ve společném jmění manželů. Jmění zahrnuje jak
majetek, tak i dluhy. V daném případě vznikl dluh splácet úvěr od banky sjednaný manželkou, včetně
úroků a případných poplatků, jak manželce, tak i manželovi. Použil-li manžel vedoucí daňovou
evidenci úvěr od banky sjednaný manželkou na nákup majetku zařazeného do obchodního majetku pro
svoji podnikatelskou činnost, může si manžel úroky, včetně případných poplatků z tohoto úvěru
uplatnit do daňových výdajů, a to v okamžiku jejich zaplacení.
Rozhodne-li se manžel postupovat tak, že si sjedná zápůjčku (nebo úvěr) svým jménem,
kterou uhradí úvěr sjednaný manželkou, může si také úroky, včetně případných poplatků z této
zápůjčky, v okamžiku jejich zaplacení uplatnit do daňových výdajů.
Samotné splácení zápůjčky nebo úvěru od banky, není výdajem daňovým, zápůjčka a úvěr
nejsou předmětem daně z příjmů.
16. Může zaměstnavatel zahrnout do daňových nákladů účtenky ze zahraničních pracovních cest, typu
ubytování, pronájem salonku, pohonné hmoty, poplatky za dálnici, apod., pokud k nim nebude mít od
zaměstnanců vyúčtování služebních cest, tj. nebude mít cestovní příkazy a zaměstnanci si tedy
nebudou ani uplatňovat cestovné a stravné?
Odpověď
Výdaje spojené s pracovními cestami zaměstnanců, jsou na straně zaměstnavatele výdajem
daňovým, a to v souladu s § 24 odst. 2 písm. zh)
zákona o daních z příjmů. Těmito výdaji jsou i výdaje za ubytování, pronájem salonku, pohonné
hmoty, poplatky za dálnici, apod. na základě dokladů od zaměstnanců při zahraniční pracovní cestě.
Zákon o daních z příjmů stanoví, že musí jít o výdaje
poplatníkem
prokázané
, tzn., že zaměstnavatel musí prokázat, že skutečně šlo o výdaje při
pracovní cestě jeho zaměstnanců. Pokud by zaměstnanci neprovedli vyúčtování služebních cest, mohl by
mít zaměstnavatel s prokázáním příslušných výdajů při případné kontrole ze strany správce daně
problémy.Pro úplnost doplňuji, že zákoník práce v §
156 stanoví mimo jiné, že zaměstnavatel je
povinen
poskytnout zaměstnanci při pracovní
cestě náhradu:a)
jízdních výdajů,
b)
jízdních výdajů k návštěvě člena rodiny,
c)
výdajů za ubytování,
d)
zvýšených stravovacích výdajů (stravné),
e)
nutných vedlejších výdajů.
Obecnou zásadou je, že cestovní náhrady jsou nedělitelné, nelze se vzdát například
stravného a požadovat jen výdaje za ubytování, pronájem salonku, pohonné hmoty, poplatky za dálnici,
a dále, že cestovních náhrad se nelze vzdát (§ 346c
zákoníku práce -
"Zaměstnanec nemůže zaměstnavatele zprostit povinnosti poskytnout mu
mzdu, plat, odměnu z dohody a jejich náhrady, odstupné, odměnu za pracovní pohotovost a náhradu
výdajů příslušejících zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce."
).17. Podnikám jako fyzická osoba živnostník. Před 3 lety jsem si koupil pro podnikání motorovou
čtyřkolku, kterou jsem však nezahrnul do obchodního majetku, protože ji používám i k soukromým
účelům, a nyní jí chci prodat. Protože ji vlastním více než rok, je příjem z prodeje osvobozen od
daně z příjmu. Musím ale tento osvobozený příjem z prodeje uvést v daňovém přiznání k dani z příjmu
jako občan?
Odpověď
Podle § 4 odst. 1 písm. c) zákona o daních z
příjmů je od daně z příjmů fyzických osob osvobozen příjem z prodeje hmotné movité věci s
výjimkou příjmu z prodeje:
1.
cenného papíru,
2.
motorového vozidla, letadla nebo lodě, nepřesahuje-li doba mezi jejich nabytím a
prodejem dobu 1 roku,
3.
movité věci, která je nebo v období 5 let před prodejem byla zahrnuta do obchodního
majetku.
Z výše uvedeného ustanovení zákona o daních z
příjmů je zřejmé, že příjem z prodeje motorové čtyřkolky, kterou poplatník vlastnil více než
1 rok, je od daně osvobozen. Dále pak § 5 odst. 5 zákona
o daních z příjmů stanoví mimo jiné, že do základu daně se nezahrnují příjmy osvobozené od
daně. To znamená, že příjmy od daně osvobozené se do daňového přiznání k dani z příjmů fyzických
osob neuvádějí.
18. Poplatník daně z příjmů, fyzická osoba, může od základu daně odečíst zaplacené pojistné na
soukromé životní pojištění v roční výši 24 000 Kč, na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi
poplatníkem jako pojistníkem a pojišťovnou za předpokladu, že výplata pojistného plnění je ve
smlouvě sjednána až po 60 měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v
jehož průběhu dosáhne poplatník věku 60 let. Jak postupovat, když podmínky splněny nebudou,
poplatník bude muset dříve uplatněný odpočet uvést do daňového přiznání jako příjem podle § 10, tj.
zda bude tento příjem od daně osvobozený, pokud nepřesáhne limit 30 000 Kč?
Odpověď
Při nedodržení zákonem stanovených podmínek z důvodu zániku předčasného ukončení pojistné
smlouvy nebo výběru určité částky, nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně podle
§ 15 odst. 6 zákona o daních z příjmů zaniká a
poplatník je povinen za zdaňovací období, ve kterém k této skutečnosti došlo, podat daňové přiznání
a uvést v něm jako příjem podle § 10 částky, o které byl poplatníkovi v uplynulých 10 letech z
důvodu zaplaceného pojistného základ daně podle § 15 odst. 6 zákona snížen.
Vzhledem k tomu, že uvedený příjem nemá charakter příležitostného příjmu podle
§ 10 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů,
osvobození podle § 10 odst. 3 zákona se na něj nevztahuje. I částky do 30 000 Kč musí poplatník do
daňového přiznání uvést.
19. Zaměstnanec chová včely, má 24 včelstev. Vloni prodal med za 23 000 Kč. Je příjem z prodeje
medu osvobozen od daně z příjmů? Jak vyložit větu, že příjem poplatníka, kterému plyne příjem z
chovu včel a u kterého nepřekročí počet včelstev 60, je částka 500 Kč na jedno včelstvo?
Odpověď
Ustanovení § 10 odst. 3 písm. a) zákona o
daních z příjmů stanoví, že má-li chovatel do 60 včelstev, pak příjmem je částka 500 Kč na
jedno včelstvo, a to bez ohledu na skutečnost jakého příjmu z jednoho včelstva skutečné
dosáhl.
Má-li v daném případě zaměstnanec 24 včelstev a nemá-li žádné další ostatní příjmy podle
§ 10 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů,
jsou příjmy z chovu včel od daně osvobozeny a chovatel je nebude uvádět v daňovém přiznání. Z
hlediska daně z příjmů chovatel dosáhl příjmu ve výši 24 x 500 = 12 000 Kč, tj. částky do zákonného
limitu 30 000 Kč, která je od daně z příjmů osvobozena. Vzhledem ke skutečnosti, že uvedená částka
je od daně osvobozena, zaměstnanec daňové přiznání podat nemusí, zaměstnavatel mu může provést roční
zúčtování daně.
20. Chtěli bychom požádat o radu ohledně paušálu na dopravu. Jsme obchodní společnost, plátce
DPH, vedeme účetnictví, vlastníme asi 12 aut a na 3 z nich bychom rádi uplatnili paušál na dopravu
ve výši 5 000 Kč měsíčně za rok 2017. Auta jsou plně využívána k ekonomické činnosti a tato vozidla
nebyla přenechána ani po část příslušného roku k užívání jiné osobně, pouze zaměstnancům k
vykonávání pracovních cest. Jsou zařazena do majetku firmy. Jeden automobil byl kdysi pořízený na
finanční leasing za odkupní cenu 1 000 Kč bez DPH a byl zařazen do DKP (drobných a krátkodobých
předmětů) v roce 2015. Lze u tohoto automobilu uplatnit paušál na dopravu?
Odpověď
Zákon o daních z příjmů v § 24 odst. 2
písm. zt) stanoví mimo jiné, že paušální výdaj na dopravu je možno uplatnit nejvýše za tři
vlastní vozidla zahrnutá nebo nezahrnutá do obchodního majetku nebo v nájmu. Pokud poplatník po
ukončení finančního leasingu automobil koupil, jedná se již o automobil vlastní, a tedy paušální
výdaj na dopravu uplatnit může.
Paušální výdaj na dopravu by poplatník nemohl uplatnit pouze v případě, že by se jednalo o
probíhající finanční leasing, tj. o automobil pořizovaný na finanční leasing, kdy by předmětný
automobil byl doposud ve vlastnictví leasingové společnosti, a to v návaznosti na
§ 21d odst. 3 zákona o daních z příjmů. Ten
stanoví, že na finanční leasing se nevztahují ustanovení tohoto zákona o nájmu.
21. Manželé oba podnikají. Manžel provozuje hostinskou činnost, manželka má obchod s nápoji, oba
vedou za svoji činnost daňovou evidenci. Jak vyřešit z hlediska daně z příjmů situaci, kdy manžel
vyrobí zákusky a předá je manželce, aby je manželka prodala v svém obchodě jako občerstvení? V daném
případě má manžel výdaje spojené s výrobou zákusků a manželka příjmy z jejich prodeje. Přefakturace
mezi manžely prý není možná.
Odpověď
Mají-li manželé majetek ve společném jmění manželů, nemohou si v rámci podnikatelské
činnosti navzájem prodávat zboží, výrobky, ani služby. Problém lze řešit buď zúžením rozsahu
společného jmění manželů, na základě kterého by si poté manželé mohli mezi sebou majetek prodávat
anebo jednodušším postupem, tj. založením společnosti (do konce roku 2013 sdružení bez právní
subjektivity). Smlouva o společnosti je upravena §
2716 až 2746 občanského zákoníku, společníky mohou být i manželé.
Zákon o daních z příjmů v § 7 odst. 13
stanoví mimo jiné, že vede-li každý ze společníků společnosti, tj. i manželé, daňovou evidenci,
mohou vést i daňovou evidenci, ve které evidují společné příjmy a společné výdaje na dosažení,
zajištění a udržení příjmů; přitom na konci zdaňovacího období nebo při ukončení činnosti v průběhu
zdaňovacího období, uvedou do své daňové evidence podíl na společných příjmech a podíl na společných
výdajích na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Společníci společnosti, tj. v daném případě
manželé, tak mohou vést mimo své daňové evidence, ve kterých si budou evidovat pouze vlastní příjmy
a výdaje, ještě jednu společnou daňovou evidenci, ve které si budou evidovat společné příjmy a
výdaje, které si na konci roku rozdělí.