Eva Sedláková

Poplatnice se stala v únoru 2015 členkou stavebního bytového družstva a na základě dohody (o převodu družstevního podílu v bytovém družstvu) zaplatila 725 tis. Kč převádějící straně za bytovou jednotku 2+1. Byt kompletně zrekonstruovala (nová okna, zárubně, dveře, koupelna, kuchyňská linka), platila měsíční nájemné a v bytě bydlela její matka a měla zde trvalé bydliště. V létě 2019 si již nastěhovala matku k sobě do svého domu a bytová jednotka 2+1 byla 08/2019 prodána, resp. opět byl převeden družstevní podíl v bytovém družstvu na základě smlouvy o převodu, a nabývající straně byla vyplacena částka 1 100 tis. Kč a bytovému družstvu zaplacena částka 26 tis. Kč za převod bytu. V tomto případě nejde o nákup a prodej bytové jednotky ve svém vlastnictví, ale o nákup a prodej družstevního podílu v bytovém družstvu a doba mezi nákupem a prodejem nepřesahuje dobu pěti let. Musí tedy poplatnice zahrnout příjem z tohoto prodeje do svého daňového přiznání do § 10 a lze za výdaj uplatnit částku zaplacenou převádějící straně v době nákupu, tj. v únoru 2015?

Bezúplatné příjmy z hlediska daně z příjmů v odpovědích na dotazy z praxe Ing. Eva Sedláková Pojem bezúplatné plnění Prosím o vysvětlení pojmu bezúplatné plnění v souvislosti s možností...

Osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) vlastní jako fyzická osoba auto. V technickém průkazu nemá zapsáno IČO. – Jakým způsobem lze vložit auto do obchodního majetku OSVČ, stačí založit pouze kartu k majetku, kde bude uvedeno datum vložení (= pořízení)? – Auto je starší než 1 rok, pořizovací cena bude stanovena dle zákona o oceňování. – Musí se změna (doplnění IČO) uvést v technickém průkazu? – Majetek v hodnotě nad 40 000 Kč jde do výdajů formou odpisů. Majetek do 40 000 Kč jednorázově – stačí v deníku uvést do uzávěrkových úprav? – Lze dát do výdajů i náklady na stanovení pořizovací ceny tohoto majetku nebo případně přiradit k hmotnému majetku, a dále jako fyzická osoba uvádím hodnotu tohoto vkladu do daňového přiznání?

Mohu použít do nákladů i doklad za parkování vozidla, které není vloženo do majetku firmy, tedy za soukromé vozidlo a je používáno k podnikání (taxi)?

1. Hudebník má skupinu (svobodné povolání) a fakturuje jiné firmě koncert za celou skupinu. Potřebuje DIČ? Co uvádí na faktuře? 2. Hudebník má skupinu, má živnostenský list na jiné činnosti, je plátcem DPH a fakturuje jiné firmě koncert za celou skupinu. Musí fakturovat s DPH? Nebo může fakturovat jako hudebník (svobodné povolání) bez DPH? Co uvádí na faktuře? 3. Hudebník má skupinu (svobodné povolání) a fakturuje jiné firmě koncert. Výdaje uvádí paušálem 40 %. Musí dát celý obnos do příjmu, i když mu nenáleží a část příjmů vyplácí ostatním hudebníkům? 4. Jak vyřešit nejlépe účtování hudebního vystoupení? Obecní úřady si nemohou nárokovat DPH z hudebního vystoupení, což znevýhodňuje je i hudebníky (plátce DPH). Co s tím?

Zákon č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „zákon o daních z příjmů “), umožňuje vlastníkům nemovitých věcí příjmy z prodeje těchto věcí od daně příjmů osvobodit, a to při splnění zákonných podmínek stanovených § 4 zákona o daních z příjmů , ve znění pozdějších předpisů. V daném případě je třeba vycházet z některých ustanovení zákona č. 89/2012 , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), který stanoví: - v § 506 , že součástí pozemku je prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení (dále jen „stavba“) s výjimkou staveb dočasných, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech, - v § 507 , že součástí pozemku je rostlinstvo na něm vzešlé, - dále pak v § 3055 , že stavba spojená se zemí pevným základem, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku, na němž je zřízena, a je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, tj. k 1. 1. 2014, ve vlastnictví osoby odlišné od vlastníka pozemku, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nestává součástí pozemku a je nemovitou věcí. Cílem tohoto článku je přiblížit danou problematiku čtenářům, a to formou odpovědí na dotazy z praxe.

Při uplatňování skutečně vynaložených výdajů spojených s pracovními cestami poplatníků s příjmy podle § 7 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „zákon o daních z příjmů “), tj. ze samostatné činnosti, se vychází ze zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce “), s tím, že zákon o daních z příjmů stanoví v § 24 odst. 2 písm. k) některé výjimky. Jedná-li se o uplatňování výdajů spojených s pracovními cestami zaměstnanců, může podnikatel – zaměstnavatel, uplatnit do daňových výdajů výdaje podle § 24 odst. 2 písm. zh) zákona o daních z příjmů . Je-li na pracovní cestu vyslán zaměstnanec, a to automobilem vlastním nebo automobilem, který si zaměstnanec sám pořizuje formou finančního leasingu nebo automobilem vypůjčeným, je daňovým výdajem zaměstnavatele sazba základní náhrady a náhrada výdajů za spotřebované pohonné hmoty, které je povinen vyplatit zaměstnanci v souladu se zákoníkem práce . Jde-li však o pracovní cestu zaměstnance vozidlem, které zaměstnanci poskytl zaměstnavatel, nelze zaměstnanci vyplatit sazbu základní náhrady, ani náhradu výdajů za spotřebované pohonné hmoty (pokud zaměstnanec zaplatil hotově ze svého v průběhu pracovní cesty nakoupené pohonné hmoty, zaměstnavatel mu je proplatí).

Do 30. 6. 2018 uplatňoval otec na studující dceru daňové zvýhodnění podle § 35c zákona o daních z příjmů . Dne 30. 6. 2018 se konala svatba a od 1. 7. 2018 bydlí dcera již s manželem, který také studuje a nemá dostatečné příjmy, z nichž by mohl uplatnit slevu na dani (§ 35c odst. 8 zákona o daních z příjmů ). Novomanželé tedy bydlí s rodiči manžela a daňové zvýhodnění na dceru nemůže uplatnit ani rodič manžela, protože není jeho dítětem. Podle § 21e zákona o daních z příjmů se společně hospodařící domácností rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Poplatník uvedený v § 2 zákona o daních z příjmů má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor (dále jen „daňové zvýhodnění“) ve výši … (§ 35c odst. 1 zákona o daních z příjmů ). Otec dceru však nadále finančně podporuje (hradí náklady na její potřeby). Existuje zákonná možnost, aby otec na dceru nadále uplatňoval daňové zvýhodnění? Na danou problematiku existují v odborné veřejnosti různé názory, podle jedněch má otec právo nadále daňové zvýhodnění uplatňovat, protože stále hradí náklady na její potřeby, i když už dcera žije s manželem v rodinném domě s jeho rodiči. Jak vlastně chápat pojem společně hospodařící domácnost ve smyslu § 21e zákona o daních z příjmů a § 35c odst. 1 zákona o daních z příjmů ?

Mnoho let pracuji jako spolupracující osoba s mým manželem FO – OSVČ, který na mne přerozděluje své příjmy. Dosud jsem vedle toho pracovala roky jako neuvolněná starostka obce. Pokud uspěji v komunálních volbách, hodlám pracovat již jako uvolněná starostka. Hledám optimální cestu odvodovou a daňovou, jak budu dále pokračovat ve spolupráci s manželem. Z funkčního požitku uvolněného starosty bude platit zaměstnavatel dostatečně vysoké důchodové pojistné a příjem uvolněného starosty se započítává do příjmů pro výpočet důchodu na rozdíl od neuvolněného starosty. Proto nebudu mít potřebu si platit zbytečně další vyšší důchodové pojištění jako OSVČ. Domnívám se, že ideální z hlediska manžela OSVČ bude, abych nadále částečně pracovala i pro něho a nahlásila se jako OSVČ s VEDLEJŠÍ činností. Manžel by na mne pak mohl přerozdělit za rok jen částku do 71 950 Kč a z té bych už neplatila důchodové pojistné. Zdravotní pojištění se platí asi vždy, ale pro OSVČ s vedlejší činností neplatí asi státem určené výše minimálních záloh na ZP ? Nevím, co vše vzít v úvahu a nechci platit zbytečně.

V době přípravy následujícího článku nebyly ještě k dispozici tiskopisy daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2018. Vzhledem ke skutečnosti, že oproti roku 2017 nenastaly v roce 2018 v oblasti daně z příjmů fyzických osob zásadní změny, které by měly za následek změnu struktury tiskopisu, lze předpokládat, že samotné tiskopisy se prakticky nezmění. Ke změnám dojde pouze v důsledku změněných parametrů, tj. výše paušálních výdajů, uplatnění slev na dani, daňového zvýhodnění na první dítě a daňového bonusu, údaje navazující na novou minimální mzdu a průměrnou mzdu. Databáze aktuálních tiskopisů je zveřejněna na webových stránkách Finanční správy ČR (http://www.financnisprava.cz/cs/danove-tiskopisy/databaze-aktualnich-danovych-tiskopisu ).

V následujícím příspěvku je podrobně vysvětleno, jak má poplatník daně z příjmů v souladu se zákonem o daních z příjmů nakládat s pohledávkami, resp. na straně dlužníka s dluhy, jakým způsobem upravit základ daně o pohledávky a dluhy při přechodu z vedení daňové evidence na vedení účetnictví a naopak, jak upravit základ daně o pohledávky a dluhy při ukončení podnikatelské činnosti, přerušení činnosti, případně při změně uplatňování daňových výdajů.

Otec daroval dceři obchodní podíl na XYZ s. r. o. (100 %). Dcera už je vdaná a se svým manželem jsou každý 50% společníkem ve své společné firmě ABC s. r. o. Dcera prodala svůj obchodní podíl na XYZ s. r. o. (nabyla od svého otce bezúplatně, darem) firmě ABC s. r. o. za 10 000 000 Kč (znalecké ocenění). Polovinu této pohledávky, tj. 5 000 000 Kč (nominální hodnota pohledávky) by ráda bezúplatně postoupila na manžela. Prosíme o potvrzení, že k datu bezúplatného postoupení bude mít manžel bezúplatný příjem, daňově osvobozený. Jaké daňové souvislosti by měly následující možné alternativy:

Z hlediska daně z příjmů fyzických osob se v případě úmrtí poplatníka postupuje v souladu s § 239a zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád “), který stanoví, že pro účely správy daní se na právní skutečnosti hledí tak, jako by zůstavitel žil do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti. V souladu s § 239b daňového řádu osoba spravující pozůstalost je povinna podat do 3 měsíců ode dne smrti zůstavitele řádné daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, a to za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem jeho smrti (tj. od 1. 1. daného roku do dne předcházejícímu dni úmrtí). Tuto lhůtu nelze prodloužit. Do tohoto daňového přiznání uvede příslušné příjmy a příslušné výdaje, nezdanitelné částky, odčitatelné položky, slevy na dani a daňové zvýhodnění budou-li splněny zákonné podmínky pro jejich uplatnění. Po skončení řízení o pozůstalosti je osoba spravující pozůstalost povinna podat řádné daňové tvrzení do 30 dnů ode dne skončení řízení o pozůstalosti, a to za část zdaňovacího období, která uplynula do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti. V tomto daňovém přiznání osoba spravující pozůstalost upraví základ daně v souladu s § 23 odst. 8 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „zákon o daních z příjmů “). Nebude-li řízení o pozůstalosti ukončeno do konce roku, v němž poplatník zemřel, osoba spravující pozůstalost v souladu s § 136 daňového řádu podá řádné daňové přiznání za období ode dne smrti zůstavitele do 31. 12. daného roku a obdobně bude postupovat i v dalších letech až do skončení řízení o pozůstalosti.

Plátce DPH – OSVČ, nakoupí zboží (hrnky) od neplátce DPH pro další prodej. Poté se rozhodne, že jeden hrnek bude mít pro osobní spotřebu. Cena hrnku byla 300 Kč, platba dodavateli byla provedena v roce 2017. OSVČ bude mít hrnek pro osobní spotřebu v roce 2018. Jak máme postupovat ve vztahu k DPH, a jak postupovat ve vztahu k dani z příjmu fyzických osob?

Manželé (SJM) podnikají 20 let ve společnosti a dělí si příjmy a výdaje v poměru 50 : 50. Vzhledem k novele zákona o DPH s účinností od 1. 7. 2017 využili přechodné období a společnost ukončí k 31. 12. 2018. Od 1. 1. 2019 bude podnikat manžel a manželka bude spolupracující osobou. Příjmy a výdaje si budou i nadále dělit v poměru 50 : 50 (§ 13 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů).

Dva bratři dostali v roce 1997 do podílového spoluvlastnictví darem od otce nemovitost, kterou vložili do podnikání, technicky zhodnotili a odepisovali. V roce 2008 byla nemovitost vyřazena z obchodního majetku a dále pronajímána (zdaňování dle § 9 zákona o daních z příjmů ). V roce 2015 daroval jeden bratr druhému svůj spoluvlastnický podíl na nemovitosti. V roce 2018 byla celá nemovitost prodána. Dle našeho názoru bude prodej zdaňován dle § 10 zákona o daních z příjmů , a to následovně: – K prodejní ceně 1/2 nemovitosti, která byla v podnikání a následně pronajímána, bude jako výdaj uplatněna zůstatková cena (pořizovací cena snížená o odpisy uplatněné dle § 7 a § 9) . – K prodejní ceně druhé poloviny nemovitosti bude jako výdaj uplatněna cena 1/2 nemovitosti zjištěná znaleckým posudkem k datu darování. Je náš názor správný?

Fyzická osoba má příjmy z nájmu nemovitostí, které daní podle § 9 zákona o daních z příjmů a výdaje uplatňuje ve skutečné výši. Pro zajištění těchto příjmů také využívá osobní automobil. Lze v tomto případě uplatnit paušální výdaje na dopravu podle § 24, odst. 2, písm. zt) zákona o daních z příjmů? Protože je toto vozidlo také využíváno k soukromým účelům, bude paušál uplatněn ve výši 4 000 Kč za měsíc a ostatní výdaje budou kráceny o 20 %.

Otázky a odpovědi: Příspěvek z úřadu práce na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením z pohledu daně z příjmů Ing. Eva Sedláková Mám firmu, která zaměstnává více jak 50...

Sdružení bylo založeno v roce 1996 a má 3 společníky (A, B, C). Tržby a náklady se dělí dle společenské smlouvy. Veškeré tržby a náklady eviduje společník A. Též vystavuje faktury odběratelům. Stejně pokračuje sdružení i v roce 2018. Do roku 2018 bylo sdružení plátcem DPH. Od roku 2018 již plátcem DPH není. Jakého obratu musí sdružení za rok 2018 dosáhnout, aby bylo plátcem DPH (větší než 1 000 000 Kč)? Posuzuje se obrat za celé sdružení, nebo se dělí dle společenské smlouvy? Pokud by byly tržby za celé sdružení např. 1 200 000 Kč a dělilo by se to na 3 společníky (každý 400 000 Kč). Dle společenské smlouvy se dělí tržby a náklady jednou třetinou, budou společníci plátci DPH? Bude v roce 2019 evidovat společník A tržby a náklady za všechny společníky a čtvrtletně převede fakturované příjmy, výdaje podle výše svého podílu na činnosti provedené na základy společenské smlouvy?

Vzhledem k tomu, že k níže uvedené složité problematice nelze získat žádný relevantní podklad a v různých diskuzích na internetu se vyskytují různé protichůdné názory, obracím se na vás se žádostí o zodpovězení následujících otázek, případně, zdali by nebylo možné na stránkách Finančního, daňového a účetního bulletinu srozumitelně a jasně tuto problematiku vysvětlit i pro ostatní čtenáře, popř. uvést vzorový příklad. Fyzická osoba: – vedoucí daňovou evidenci, – uplatňuje náklady ve skutečné výši, – měsíční plátce DPH, – podniká v maloobchodním prodeji s velkým množstvím druhových položek, – skladovou evidenci vede v prodejních cenách včetně DPH a provádí tzv. kontrolu korunou (máme pouze jednu skladovou kartu, na které je evidováno veškeré zboží společně ve všech sazbách DPH, vratné obaly nemáme), – zboží je naskladněno tak, že nákupní cenu včetně DPH zatížíme příslušnou marží a v této prodejní ceně včetně DPH zaevidujeme, – marže je značně rozličná a řídí se různými aspekty trhu (nákupní cena, poptávka, konkurence apod.), – nelze tedy jednoduše stanovit průměrnou marži – lze pouze stanovit roční přepočítávací koeficient (k) jako podíl počátečních stavů a nákupů v prodejních cenách s DPH a počátečních stavů a nákupů v nákupních cenách bez daně, samozřejmě bez odlišení skupin DPH, to znamená obě skupiny DPH dohromady, – v prodejních cenách také zohledňujeme ve skladové evidenci přecenění zboží, slevy, odpis zboží apod. 1. Lze způsob kontroly korunou z hlediska platných zákonů používat? 2. Na základě jakých zákonných ustanovení se při kontrole korunou a jakým způsobem řeší inventarizační manko z hlediska daně z příjmů a z hlediska daně z přidané hodnoty, potažmo z hlediska Kontrolního hlášení DPH? 3. Na základě jakých zákonných ustanovení se při kontrole korunou a jakým způsobem řeší inventarizační přebytek z hlediska daně z příjmů a z hlediska daně z přidané hodnoty, potažmo z hlediska Kontrolního hlášení DPH? 4. Předpokládám, že o inventarizační manko se zvyšuje daňový základ, a v tom případě se tato částka uvádí v nákupní ceně bez DPH v daňového přiznání v tabulce „E. Úpravy podle § 5, § 23 zákona“? Jakým způsobem se pak přepočítává manko z prodejních cen včetně DPH na nákupní ceny bez DPH? Lze použít roční přepočítávací koeficient (k)? Bude tento přepočet finanční správa akceptovat? Nebo jakým jiným způsobem tento přepočet technicky provést, když neznám průměrnou marži? 5. V případě inventarizačního přebytku se názory na internetu značně různí. Někdo uvádí, že se musí dodanit stejně jako inventarizační manko, jiní uvádějí, že se vůbec neřeší. Jak je to správně z hlediska daní? 6. V případě, že se musí z inventarizačního manka nebo přebytku odvést DPH vzniká zde obdobný problém, jako u daně z příjmů, navíc zatížený různými skupinami DPH. Jakým způsobem přepočíst inventarizační rozdíl z prodejních cen včetně DPH na nákupní bez DPH a jakým způsobem vypočítat příslušnou výši DPH? Zdali z ceny bez daně nebo z ceny s daní. A kam do daňového přiznání, případně do Kontrolního hlášení se tyto částky zapisují? 7. Jakým způsobem se vypořádat s následujícím problémem. Inventuru sice můžeme udělat po daňových skupinách DPH, ale evidenční stav v prodejních cenách včetně DPH je veden pouze jedním číslem pro všechny daňové skupiny dohromady. Inventarizační rozdíl se pak zjišťuje tak, že se celkový fyzický stav na prodejně sečte také do jednoho čísla a tyto dvě čísla se spolu porovnají. Nedá se tedy přesně zjistit, jak veliké je manko v té které skupině DPH.