Nárok na odpočet daně u majetku, který není v okamžiku odpočtu využíván k ekonomické
činnosti
Jan
Rambousek
Rozsudek Soudního dvora Evropskeho unie ze dne 22. března 2012, ve věci
C-153/11 Klub OOD, dosud neuveřejněn v Úředním
věstníku
K předpisům:
-
-
§ 72 zákona č.
235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve
znění pozdějších předpisů,
-
§
73 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z
přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů
Článek 168 písm. a) směrnice Rady
2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném
systému daně z přidané hodnoty je třeba vykládat v tom smyslu, že osoba povinná k dani jednající
jako taková, která pořídila investiční majetek a začlenila jej do obchodního majetku, má právo na
odpočet daně z přidané hodnoty uhrazené při pořízení tohoto majetku ve zdaňovacím období, v němž
nastala splatnost daně, a to nezávisle na okolnosti, že uvedený majetek není ihned používán k
podnikatelským účelům. Je věcí vnitrostátního soudu, aby určil, zda osoba povinná k dani pořídila
investiční majetek pro potřeby své ekonomické činnosti, a případně posoudil existenci
zneužití.
Společnost Klub OOD zakoupila byt, který hodlala používat k obchodním schůzkám se svými
partnery. Protože však do doby kontroly nepodala přiznání k zaplacení místních daní (patrně zvýšení
sazby daně za nemovitost používanou k podnikání) a nepřevedla na své jméno ani dodávky plynu a
elektřiny, dospěl správce daně k závěru, že byt slouží k soukromé potřebě a neuznal uplatněný nárok
na odpočet daně. SDEU rozhodl, že je věcí předkládajícího soudu, aby posoudil, zda ve věci v
původním řízení společnost Klub dotčenou nemovitost skutečně nabyla pro účely své ekonomické
činnosti. Je-li tomu tak, může si tato společnost ihned a v plném rozsahu odpočíst DPH související s
majetkem začleněným v celém rozsahu do obchodního majetku, a to i tehdy, když není pro tuto
ekonomickou činnost ihned využíván.