Cena obvyklá
Jan
Rambousek
Rozsudek Soudního dvora Evropskeho unie ze dne 26. dubna 2012, ve věci
C-621/10 Balkan and Sea Properties ADSITS a
C-129/11 Provadinvest OOD, dosud neuveřejněn v
Úředním věstníku
K předpisům:
-
-
§ 36a zákona č.
235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve
znění pozdějších předpisů
1) Článek 80 odst. 1 směrnice Rady
2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném
systému daně z přidané hodnoty je třeba vykládat v tom smyslu, že podmínky použití, které stanoví,
jsou
taxativní
, a vnitrostátní právní úprava tudíž nemůže na základě tohoto ustanovení stanovit, že
základem daně je obvyklá cena plnění, i v jiných případech, než jsou případy vyjmenované v uvedeném
ustanovení, zejména pokud je osoba povinná k dani oprávněna k plnému odpočtu daně z přidané hodnoty,
což přísluší ověřit předkládajícímu soudu. 2) Za takových okolností, jako jsou okolnosti věcí v
původních řízeních, přiznává článek 80 odst. 1 směrnice 2006/112 dotčeným společnostem právo
dovolávat se jej přímo s cílem zamezit použití ustanovení vnitrostátního práva, která jsou s tímto
ustanovením neslučitelná. Není-li možné vykládat vnitrostátní právní předpisy v souladu s tímto
článkem 80 odst. 1, musí se předkládající soud zdržet použití jakéhokoli ustanovení těchto právních
přepisů, které je s tímto ustanovením v rozporu.V prvním případě neuznal správce daně nárok na odpočet z ceny, která převyšovala cenu ve
znaleckém posudku, ačkoli toto ustanovení se vztahuje pouze na případy, kdy dodavatel nemá plný
nárok na odpočet, a tak by tímto postupem mohlo dojít ke zvýhodnění koeficientu. Ve druhém případě
došlo k prodeji pozemků včetně ocelových konstrukcí. Zde nastal spor, zda prodej těchto konstrukcí
je samostatným zdanitelným plněním, či nikoli. V obou případech SDEU především zkoumal smysl článku
80 odst. 1 směrnice, jehož účelem je zabránění daňových úniků a výklad správce daně, resp.
implementaci směrnice přesahující článek 80 odst. směrnice označil za nepřípustný.