Novinky v účetnictví od 1. ledna 2012

Uvedené ustanovení zákona upravuje situaci, kdy účetní období začíná a končí v případě přeměn společností nebo družstev. Jde-li o nástupnickou účetní jednotku, o účetní jednotku rozdělovanou odštěpením nebo o přejímajícího společníka v případě převodu jmění na společníka, začíná účetní období rozhodným dnem a končí posledním dnem účetního období, ve kterém byl proveden zápis uvedených skutečností do obchodního rejstříku. Netýká se to změny právní formy a přeshraničního přemístění sídla společnosti. U zúčastněných účetních jednotek končí účetní období dnem předcházejícímu rozhodnému dni. Dále je doplněno ustanovení, že účetní jednotka může uplatnit hospodářský rok, pokud oznámí plánovanou změnu záměru změny účetního období místně příslušnému správci daně z příjmů do 30 dnů ode dne zápisu přeměny společnosti do obchodního rejstříku.

Zákon uvádí, že účetní jednotky jsou povinny dodržovat mimo jiné vedení účetnictví stanovené prováděcími právními předpisy a konkretizuje v bodech a) - u), co všechno tyto předpisy upravují. Doplněn je bod v), který uvádí, že prováděcí předpisy upravují metodu přeměny společnosti včetně úprav prováděných v rámci přeměn společností k datu zápisu do obchodního rejstříku s účinky od rozhodného dne, metodu sestavení zahajovací rozvahy a úpravy při přeshraniční přeměně, vkladu nebo prodeji podniku.

Zákon jmenovitě uvádí, ve které dny účetní jednotky otevírají a uzavírají účetní knihy. Doplněno je ustanovení, že nástupnická účetní jednotka, která nebyla zúčastněnou účetní jednotkou, otevírá účetní knihy ke dni zápisu přeměny společnosti do obchodního rejstříku s účinky od rozhodného dne v souladu s metodou přeměny společnosti. V případě převodu jmění na přejímajícího společníka, který nevede účetnictví, zúčastněná zanikající účetní jednotka uzavírá účetní knihy ke dni předcházejícímu den zápisu přeměny společnosti do obchodního rejstříku. Dále jsou doplněna ustanovení o otevírání a uzavírání účetních knih při přeshraniční přeměně a upravena je situace pro případ, kdy je den zápisu přeměny společnosti do obchodního rejstříku shodný s rozhodným dnem.

V souladu se zákonem musí účetní závěrka obsahovat uvedené náležitosti. Jednou z nich je podpisový záznam statutárního orgánu. Připojením podpisového záznamu je účetní závěrka považována za sestavenou. Doplněno je ustanovení, které upravuje situaci, kdy den zápisu přeměny společnosti do obchodního rejstříku je shodný s rozhodným dnem. U zanikající účetní jednotky se v tomto případě podpisovým záznamem rozumí podpisový záznam osoby, která vykonávala funkci statutárního orgánu k rozvahovému dni, neurčí-li nejvyšší orgán účetní jednotky jinak.

Původní ustanovení se odvolávalo na prováděcí předpis, který upravuje způsob oceňování. Zákon doplňuje možnost použít kromě prováděcího předpisu v případě přeshraniční přeměny, vkladu nebo prodeji podniku ocenění jednotlivých složek majetku vedeného v účetnictví účetní jednotky způsobem upraveným zákonem o účetnictví.

Původní ustanovení tohoto odstavce upravovalo způsob oceňování reálnou hodnotou při přeměnách - pokud tuto povinnost zákon o přeměnách ukládá - v odvolání na způsoby ocenění podle § 24 odst. 2 písm. b) ZoÚ. Nově je uvedeno, že toto ocenění upravuje prováděcí právní předpis, který stanoví i okamžik účtování o ocenění reálnou hodnotou.

Původní ustanovení předmětu úpravy týkající se účetní závěrky, uspořádání a obsahové vymezení položek v účetních výkazech v bodech a) a b) je doplněno o další body c) - h), které uvádějí, že vyhláška upravuje různé metody oceňování, metody přeměn, metodu sestavení zahajovací rozvahy při přeměně, včetně přeshraniční přeměny.

V rozvaze byly dosud mezi kapitálovými fondy mimo jiné vykazovány položky týkající se přeměn. Jedná se o položku „A. II.4. Oceňovací rozdíly při přeměnách společností“ a položku „A. II.5. Rozdíly z přeměn společností. Obsah těchto položek je nově upraven a je doplněna další položka „A. II.6. Rozdíly z ocenění při přeměnách společností“, která by měla obsahovat u majetku a závazků, které byly vykázány v účetní závěrce využité pro ocenění jmění pro projekt přeměny společnosti, oceňovací rozdíly, které se vztahují k úbytkům tohoto majetku a závazkům v období ode dne následujícího po rozvahovém dni pro ocenění do rozhodného dne. V případě, že účetní jednotka provádí rozdělení položek týkajících se přeměn do těch výše uvedených, měla by posoudit, zda takovéto rozdělení neodporuje zákonu a ostatním právním předpisům, ani neobchází jejich účel.

Jedná se o zcela přepracovaný paragraf, včetně zrušení původního nadpisu a nově nadepsaný „Ocenění majetku a závazků při vnitrostátní přeměně společnosti a okamžik účtování“. Upravuje způsob účtování při ocenění majetku a závazků reálnou hodnotou při vnitrostátní fúzi, pokud zákon o přeměnách toto ocenění vyžaduje. Účetní jednotka účtuje o ocenění majetku a závazků reálnou hodnotou na základě ocenění jmění posudkem znalce pro projekt přeměny. Uvádí se zde rovněž okamžik účtování tohoto ocenění u zanikajících účetních jednotek nebo účetních jednotek rozdělované odštěpením v případě, kdy se rozhodný den shoduje či neshoduje se dnem otevření účetních knih, který následuje po rozvahovém dni pro ocenění, ani se neshoduje se dnem zápisu přeměny společnosti do obchodního rejstříku. Dále se zde upravuje způsob účtování o převzetí oceňovacích rozdílů vzniklých z přecenění majetku a závazků reálnou hodnotou k datu zápisu přeměny do obchodního rejstříku s účinky od rozhodného dne. Pokud se rozhodný den shoduje se dnem zápisu přeměny společnosti do obchodního rejstříku, nástupnická účetní jednotka účtuje o ocenění majetku a závazků reálnou hodnotou k rozhodnému dni až po otevření účetních knih. Zanikající účetní jednotka, nebo účetní jednotka rozdělovaná odštěpením, o ocenění majetku a závazků reálnou hodnotou neúčtuje.

Tento paragraf je rovněž zcela přepracovaný, včetně zrušení původního nadpisu a nově nadepsaný „Ocenění majetku a závazků při přeshraniční přeměně společností a okamžik účtování“. Upravuje se zde způsob účtování (nebo neúčtování) o ocenění reálnou hodnotou u různých forem přeshraničních přeměn.

Název nového paragrafu „Úpravy prováděné s účinky od rozhodného dne“, napovídá, že poskytuje návod, jakým způsobem postupovat při úpravách účetnictví při přeměnách zúčastněných, nástupnických a nezúčastněných účetních jednotek v případech, kdy se rozhodný den neshoduje se dnem zápisu přeměny do obchodního rejstříku. Dále uvádí výčet operací, které účtuje nástupnická účetní jednotka ke dni zápisu přeměny do obchodního rejstříku s účinky od rozhodného dne.

Původní úprava, že uplatnit hospodářský rok lze pouze po oznámení záměru změny účetního období místně příslušnému správci daně nejméně tři měsíce před plánovanou změnou byla rozšířena o možnost tohoto oznámení před koncem běžného účetního období, a to podle toho, který z termínů nastává dříve. Dále je doplněno, že uplatnit hospodářský rok lze též účetní jednotkou do 30 dnů ode dne jejího vzniku a že takovouto změnu účetního období může účetní jednotka v běžném účetním období provést pouze jednou.

Paragraf upravuje obsah položek vykazovaných v aktivech rozvahy jako krátkodobé pohledávky. Nově je doplněn obsah položky „C. II.6. Stát -daňové pohledávky“, která obsahuje zejména pohledávky z titulu přímých a nepřímých daní a uhrazených daňových záloh. Uvádí se zde, že pokud účetní jednotka zaúčtuje rezervu na daň z příjmů, nevykáže pohledávku za státem v celkové výši, ale sníženou o předpokládanou daňovou povinnost do výše uhrazených záloh na daň z příjmů (tedy v podstatě jen přeplatek na zálohách). Tuto skutečnost pak popíše v příloze v účetní závěrce.

Nový paragraf nazvaný „Výsledek hospodaření minulých let“ zavádí do rozvahy v oblasti vlastního kapitálu novou položku „A. IV.3. Jiný výsledek hospodaření minulých let“, která obsahuje rozdíly ze změn účetních metod a část odložené daně vztahující se k minulým účetním obdobím. Dále obsahuje opravy v důsledku nesprávného účtování nebo neúčtování o nákladech a výnosech v minulých obdobích, pokud jsou významné. Obsah této položky popíše účetní jednotka v příloze v účetní závěrce.

V případě, že u účetní jednotky okamžik sestavení účetní závěrky předchází okamžiku řádného vyčíslení daňové povinnosti, zaúčtuje účetní jednotka rezervu na daň z příjmů ve výši předpokládané daňové povinnosti. V rozvaze však u položky „B. I.3. Rezerva na daň z příjmů“ sníží výši vytvořené rezervy o uhrazené zálohy na daň z příjmů, pokud jsou tyto zálohy nižší než předpokládaná daňová povinnost. To v podstatě znamená, že se rezerva vykazuje pouze ve výši nedoplatku na splatné dani. Pokud jsou tyto zálohy vyšší nebo rovny předpokládané daňové povinnosti, rezerva se nevykazuje.

Paragraf upravuje postup tvorby a použití rezerv. Doplněno je zde ustanovení o tom, že pokud účetní jednotka využije metodu komponentního odpisování podle § 56a, neúčtuje o rezervě na opravy hmotného majetku.

Vzájemné zúčtování je obecně v účetnictví zakázáno s výjimkou případů, které jsou jmenovitě v tomto paragrafu uvedené. Doplněn je další příklad, který se za vzájemné zúčtování nepovažuje, a to je vykázání rezervy na daň z příjmů snížené o uhrazené zálohy.

Uvedený paragraf upravuje metody . Nově je doplněný další odstavec, který upravuje situaci, kdy konsolidující účetní jednotka zahrne do konsolidované účetní závěrky účetní jednotku s odlišným rozvahovým dnem, který předchází o méně než tři měsíce rozvahový den, ke kterému se konsolidovaná účetní závěrka sestavuje. V tom případě konsolidující účetní jednotka zohlední skutečnosti, které nastaly v účetnictví zahrnované účetní jednotky mezi těmito rozvahovými dny, jsou-li významné. Informace o této skutečnosti uvede konsolidující účetní jednotka v příloze v konsolidované účetní závěrce.

Standard upravuje postup při otevírání a uzavírání účetních knih. V důsledku nového ustanovení týkajícího se účtování změny metody do vlastního kapitálu (vykazované v rozvahové položce „A. IV.3. Jiný výsledek hospodaření minulých let“ se uvádí, že po otevření účetních knih se případné rozdíly ze změn použitých způsobů oceňování zaúčtují jako případ prvního měsíce nového účetního období souvztažně s účtem vlastního kapitálu vykazovaným v uvedené rozvahové položce. Pro tento účel by si měla účetní jednotka v účtové skupině 42 zřídit nový syntetický účet.

Standard upravuje způsoby účtování odložené daně. Při prvním účtování o odložené dani se část odložené daně vztahující se k minulým účetním obdobím účtuje podle povahy na vrub nebo ve prospěch vlastního kapitálu. Účetní jednotky k tomu používaly zpravidla některý z účtů v účtové skupině 42 (428-Nerozdělený zisk minulých let, nebo 429-Neuhrazená ztráta minulých let). Po zavedení nové rozvahové položky „A. IV.3. Jiný výsledek hospodaření minulých let“ se tato část odložené daně zaúčtuje na příslušný účet vykazovaný v této nové položce. Stejně se mají účtovat rozdíly ze změny metody výpočtu odložené daně. Pro tento účel by si měla účetní jednotka v účtové skupině 42 zřídit nový syntetický účet.

Standard upravuje způsob účtování nákladů a výnosů v jednotlivých účtových skupinách. V souvislosti se zavedením nového způsobu účtování oprav chyb nákladů a výnosů týkající se minulého účetního období ruší se v účtových skupinách 58 a 68 účtování těchto transakcí výsledkově.

Je potěšitelné, že některé ze změn mimo oblast přeměn jsou částečně i výsledkem snažení národní účetní rady (www.nun.cz) a interpretací, které tato instituce vydává již několik let. k českým účetním předpisům začala národní účetní rada vydávat po vzoru interpretací k Mezinárodním standardům účetního výkaznictví vydávaných londýnskou Radou pro mezinárodní účetní standardy. Snahou interpretací je pomáhat účetní veřejnosti v případech, které české účetní předpisy buď neřeší vůbec, nebo kdy výklad uvedeného řešení není jednoznačný, či přímo odporuje požadavku věrného zobrazení. Některé z uvedených změn byly interpretacemi řešeny a konzultovány s odborem účetnictví ministerstva financí, které uznalo správnost navrhovaných řešení a zapracovalo do účetních předpisů.