Nákup pohledávek

Článek 2 bod 1 a článek 4 šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu - Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně musí být vykládán v tom smyslu, že subjekt, který odkoupí na své riziko rizikové pohledávky za nižší cenu, než je jejich jmenovitá hodnota, neposkytuje služby za protiplnění ve smyslu uvedeného čl. 2 bodu 1 a neprovádí hospodářskou činnost spadající do působnosti této směrnice, pokud rozdíl mezi jmenovitou hodnotou uvedených pohledávek a kupní cenou těchto pohledávek odráží skutečnou hospodářskou hodnotu dotčených pohledávek v okamžiku jejich postoupení. Tento rozsudek řeší obdobnou problematiku, kterou se zabýval již rozsudek Soudního dvora ze dne 26. června 2003, MKG-KraftfahrzeugeFactoring C-305/01, Recueil, s. I-6729. Společnost GFKL koupila od jedné banky zástavní práva a pohledávky ze 70 vypovězených a splatných úvěrových smluv, přičemž měla za to, že se vymahatelná část pohledávek pohybuje pod jejich jmenovitou hodnotou, a proto nedošlo ke zdanitelnému plnění. Z důvodů právní jistoty provedla operaci, kterou také používáme, tzn. podala daňové přiznání na zdanitelné plnění a obratem daňové přiznání na nižší daňovou povinnost z důvodu, že se nejedná o zdanitelné plnění, což přilákalo pozornost finančního úřadu, který toto neuznal, a tak se dostal spor obratem k soudu. Soud společnosti vyhověl, protože se podle jeho názoru nejednalo o faktoring. Odvolací soudu potom položil předběžnou otázku k SDEU. Pro správnou aplikaci musíme porovnat tento rozsudek s výše zmíněným rozsudkem MKG.